Praha - V neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou na 03:00, noc tak bude o hodinu kratší. Původně byl letní čas zaveden kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Někteří odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky pro lidské zdraví. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo nepřesné označení zimní, se vrátí poslední říjnovou neděli.
Chybějící hodina v noci ze soboty na neděli způsobí zpoždění 12 nočních vlaků Českých drah (ČD). Se zpožděním je třeba počítat u spojů na trase z Mnichova přes Ostravu do Varšavy, ze slovenských Michalovců do Prahy, dále vlaků na lince ze Štýrského Hradce do Berlína, z Curychu do Prahy, z Břeclavi do Budapešti či jednoho vlaku jedoucího z Prahy do Brna.
Národní dopravce uvedl, že se bude snažit zpoždění snížit zkrácením stání vlaků ve stanicích. Dráhy také zavedou opatření proti dalšímu zpožďování spojů v neděli. Polohu a zpoždění vlaků si cestující mohou ověřit v mobilní aplikaci Můj vlak, na webu dopravce nebo na telefonu kontaktního centra ČD.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodiny v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času. Členské státy se ale nedohodly, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak v září 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech. K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z loňského října nevyhovuje střídání letního a standardního času dvěma třetinám Čechů. Mezi lidmi ale nepanuje jednoznačná shoda na tom, jaký čas by bylo lepší zachovat celoročně. Letní čas by preferovalo 40 procent dotázaných, zatímco opačnou možnost vybralo 31 procent respondentů. Zbytek dotázaných neměl jednoznačné preference.
Energetické úspory v důsledku střídání času jsou v současnosti podle analytiků jen minimální nebo téměř žádné. Podle studií se pohybují v desítkách milionů korun, což je pro stát zanedbatelná částka.
Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž loni na podzim ČTK řekl, že před rokem 1989 energetici uváděli roční úsporu spotřeby elektřiny na úrovni 0,4 procenta. "Posun času šetřil spotřebu elektřiny pro svícení, ale podíl její spotřeby pro osvětlení, hlavně díky využití účinnějších technologií jako například LED svítidel, kontinuálně klesá," uvedl Kříž. Klesající trend lze podle něj pozorovat i u spotřeby proudu pro veřejné osvětlení.
