Studie, kterou v úterý zveřejnily organizace Greenpeace International, Friends of the Earth Netherlands a Harvest a kterou podpořily další nevládní organizace, vychází z údajů shromážděných nezávislou výzkumnou organizací Profundo. Studie se zaměřuje na společnosti JBS, Cargill, Sinar Mas a další přední světové producenty, zpracovatele a obchodníky se sójou, dobytkem, palmovým olejem, kaučukem, dřevem a dalšími komoditami, které s sebou nesou vysoké riziko zničení ekosystému, a na bankovní instituce, které jejich aktivity financují. Z dat vyplývá, že EU je druhým největším světovým finančním centrem, které financuje tato komoditní odvětví.

Evropský finanční sektor se podílí na ničení ekosystémů

Ze zprávy vyplývá, že některé z největších bank se sídlem v EU, jako jsou BNP Paribas, Santander, Deutsche Bank, ING Group a Rabobank, poskytly v období od roku 2016 do začátku roku 2023 velkým hráčům v odvětvích, která ohrožují přírodu, neuvěřitelných 22,1 % všech globálních úvěrů. Naprostá většina (86,6 %) těchto evropských úvěrů pocházela od bank se sídlem ve Francii, Nizozemsku, Německu a Španělsku. Banky, penzijní fondy a správci aktiv se sídlem v EU rovněž poskytují 9,4 % současných globálních investic do odvětví ohrožujících přírodu.

Organizace, které zprávu zveřejnily, požadují regulaci EU, která by zastavila tok peněz do společností, které ničí přírodu, a sladila finanční sektor s globálními cíli v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

"Evropa se označuje jako lídr v boji proti změnám klimatu a za ochranu biologické rozmanitosti a přírody, přesto umožňuje bankám a finančním institucím podporovat a vydělávat na ničení ekosystému po celém světě. Na úkor místních obyvatel, na úkor přírody a naší budoucnosti. Je čas to změnit a zastavit miliardy eur, které z EU každoročne proudí a ničí ty nejcennější ekosystémy na naší planetě," říká Jan Freidinger z Greenpeace Česká republika.

Právní předpisy proti odlesňování

Nařízení EU o boji proti odlesňování přijaté v květnu 2023, je prvním krokem ke splnění globálních závazků EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Jeho záměrem je snížit dopad spotřeby v EU tím, že bude po společnostech požadovat, aby v EU prodávaly pouze výrobky, které odlesňování neprodukují a jsou legálně vyrobeny.

Mezera pro finanční toky a ničení přírody

Současná pravidla EU, která začnou platit v prosinici sice zaručují, že rizikové komodity pro odlesňování jako sója, palmový olej, káva, kakao či a kaučuk a dřevo nebo hovězí maso, které se uvedou na trh EU, nebudou smět být vyprodukovány na plochách, kde byl před rokem 2020 les či prales, ale z pravidel vypadlo ustanovení omezující investice finančních institucí do projektů způsobujících odlesňování Evropská komise má podle harmonogramu přezkoumat roli financí v odlesňování a ničení lesů a v případě potřeby předložit legislativní návrh do června 2025.

Ekologické a lidskoprávní organizace naléhavě žádají EU, aby tuto mezeru v zákoně odstranila a zastavila finanční toky směřující k ničení přírody. EU musí raději vynaložit úsilí na to, aby finanční toky směřovaly na podporu obnovy ekosystémů či na podporu zemědělců, kteří se potýkají s problémy při přechodu na odolnější a ekologičtější zemědělství.