Článek
Byl to fotbalový svátek. Slavia Praha si zahrála s AC Milán. Oba zápasy prohrála (2:4, 1:3). To samé Sparta Praha (1:5, 1:6). Tato dvě osmifinálová utkání zároveň obnažila celkově slabou úroveň české fotbalové ligy.
Historicky Sparta Praha a Slavia Praha patří mezi nadregionální fotbalové kluby, které mají fanoušky po celém Česku. Také jsou vnímány jako kluby, kam chodí z ostatních českých klubů ti nejlepší, a odtud do zahraničních evropských fotbalových lig.
Tento zavedený systém „nabourala“ Viktoria Plzeň, v minulosti v evropských soutěžích účinkovaly třeba i Teplice se Slovanem Liberec. I kvůli tomu v minulosti investovaly do fotbalových stadionů, aby splňovaly podmínky pro evropské poháry.
Právě Liga mistrů UEFA, Evropská liga UEFA a Evropská konferenční liga UEFA jsou hlavním ekonomickým motorem pro přední fotbalové kluby napříč evropským kontinentem. Zároveň tyto soutěže patří mezi divácky nejatraktivnější zápasy, o které svádí televizní práva různé společnosti. Patří totiž mezi žádané zboží mezi televizními společnostmi, které přenosy mohou zpoplatnit.
Fotbalový fanoušek prostě žádá kvalitu a rád si za ni zaplatí. Ať už místem přímo na stadionu či předplatným u televizní obrazovky.
Už i český fanoušek vyžaduje kvalitu
Když do Prahy přijel AC Milán i Liverpool, obě utkání byla vyprodaná. I když se hrála na dvou největších stadionech v Česku (Letná má kapacitu 18 349 a Eden dokonce 19 370 míst), u soupeřů jako je AC Milán a Liverpool poptávka překonala nabídku.
Najednou chyběl stadion s mnohem větší kapacitou. O takový usiluje Sparta Praha, která si je vědoma, že stadion na Letné už přestává vyhovovat moderním nárokům a rovněž nelze navýšit jeho kapacitu.
Vybrala si místo na Strahově. Na vlastní náklady prý zaplatí výstavbu nového národního stadionu. Sparta je připravena zaplatit za arénu přibližně čtyři miliardy korun. Zároveň by byla ráda, aby na stadionu pravidelně hrála česká fotbalová reprezentace.
Moderní fotbalovou arénu má Slavia Praha, která hraje v Edenu. Třetím kapacitně největším stadionem v Česku jsou Stínadla v Teplicích (18 221 míst), a to chybí čtvrtá nedostavěná tribuna, která by kapacitu mnohonásobně zvýšila.
Český fotbalový fanoušek již je na tom ekonomicky tak dobře, že je ochoten za utkání Ligy mistrů či Evropské ligy zaplatit i vysoké částky za vstupné, jen aby se na utkání osobně mohl dostavit. Jenže kvůli malé kapacitě hlediště české kluby nevydělají na vstupném tolik, kolik by mohly. Přitom jejich soupeři (ať už je to AC Milán či Liverpool) na domácích stadionech vydělají na vstupném mnohonásobně více, i když k nim přijede Slavia či Sparta.
Pro zajímavost: Anfield v Liverpoolu má kapacitu 61 tisíc míst (při utkání se Spartou bylo na stadioun 59 581 diváků). Stadio Giuseppe Meazza (San Siro), kde domácí utkání hraje AC Milán, má kapacitu 75 817 míst (při utkání se Slávií bylo na stadionu 64 642 diváků).
Z jednoduchých „kupeckých“ počtů zjistíme, že Sparta se Slávií přišly o mnoho peněz na vstupném, zatímco jejich soupeři na tom vydělali.
Takový zájem o vstupenky Letná nepamatovala. „Tenhle zápas mění měřítka,“ říkal tiskový mluvčí Ondřej Kasík, jenž už ve Spartě působí patnáct let. Kvůli relativně malé kapacitě stadionu začaly žně pro překupníky vstupenek.
Mnoho průměrných stadionů
Dalším „omezujícím“ faktorem je relativně velký počet průměrných stadionů, kdy ani jeden nesplňuje vyšší počet míst pro diváky. Tudíž ani možnost v Česku sehrát významnější turnaj.
Milánský stadion prošel mnoha rekonstrukcemi, zároveň zůstával domovským stadionem dvou rivalů - AC a Inter. Díky tomu je stadion plně využíván, i když se mluví o výstavbě nových stadionů pro oba týmy. Každý z nich si slibuje více peněz ze vstupného a z marketingu.
Samozřejmě lze namítnout, že situace v Itálii, ve Španělsku, Anglii i Německu je zcela odlišná od české reality, ale ekonomika funguje všude stejně.
Praze prostě chybí jeden velký moderní stadion, na kterém by se hrála velká utkání.
Jindřich Trpišovský, kouč Slavie, dostal dotaz, kolik by tak podle něj mohlo dorazit v Česku na top zápasy diváků. Tedy pokud by nebyla kapacita dvou největších stadionů limitována do 20 tisíc míst.
„Když vezmu v potaz, co jsem slyšel, i univerzální zprávu, co jsem si musel připravit, že lístky nejsou, tak odhadem by to mohla být třeba dvojnásobná kapacita. Možná i vyšší. Bylo by to podobné evropským zápasům na velkých stadionech a myslím si, že padesátitisícová návštěva by být mohla. Na evropské zápasy by to mohlo být podobné, AC Milán nebo Liverpool, hlad po tom je,“ reagoval.
Třeba Sparta by takovou arénu vyprodala. Ozval se zájem i z nečekaných míst. Například egyptská ambasáda požadovala dvacet VIP vstupenek plus volných průchod do kabiny Liverpoolu. Velvyslanec by se rád potkal s Mohamedem Salahem, hlavní hvězdou anglického týmu.
Mnoho průměrných klubů
Dalším bolavým místem české fotbalové ligy je průměrná kvalita prvoligových mužstev, kdy Sparta i Slavia v přímé konfrontaci s týmem anglické a italské ligy ukáží své limity.
V podstatě jsme viděli evropskou srážku s realitou. Jürgen Klopp, německý trenér Liverpoolu, jako by to v předvečer zápasu vystihl dokonale: „Sparta má určitě dobrý tým, ale ještě nehráli s námi.“ Premier League, to je vskutku jiná úroveň.
A o tom to celé je podle rčení jednooký mezi slepými králem. Na české poměry Slavia, Sparta i Plzeň patří mezi top špičkové kluby, jenže kvalitu české ligy snižují spíše průměrné týmy. Ty vnímáme od rozdělení Československa jako prvoligové, ale pokud se podíváme na historii, na československou první ligou, tak zjistíme, které kluby byly považovány za ty topové.
Sparta Praha, Slavia Praha, Dukla Praha, Slovan Bratislava, Spartak Trnava, Baník Ostrava. To je šestice týmů s největším počtem logových titulů v československé lize.
V posledním ročníku v roce 1992-1993 hrálo 16 týmů, z toho z českých klubů kromě Sparty a Slavie ještě Olomouc, Baník Ostrava, Brno, Vítkovice, České Budějovice, Dukla Praha, Bohemians Praha. To bylo vše.
České týmy se realizovaly především v České národní fotbalové lize. Byla založena v roce 1969 v souvislosti s federálním uspořádáním Československa, zanikla v roce 1993 při jeho rozpadu. V sezonách 1991-1992, 1992-1993 nesla název Českomoravská fotbalová liga, zkráceně ČMFL.
Pokud chceme zjistit, odkud se vzaly nové prvoligové kluby v české fotbalové lize od ročníku 1993-1994, tak právě z druhé ligy.
Přestože ligu vyhrála Viktoria Žižkov, postupovaly také Drnovice, Plzeň, Cheb, Liberec a Zlín.
Ve druhé lize běžně hrával i Jablonec nad Nisou, Opava, Havířov či Pardubice.
Tím, že hned šest týmů postoupilo do prvního ročníku první české fotbalové ligy, tu druhou ligu doplnily týmy z nižší soutěže, tedy najednou v ní hrály Blšany, Teplice…
Fortuna národní liga jako německá 2. Bundesliga?
V německé 2. Bundeslize hraje 18 týmů a najdeme v ní i slavné kluby. Němci totiž už v roce 1972 přišli na to, že k prestižní 1. Bundeslize je vhodné založit druhou profesionální fotbalovou soutěž, která v kvalitě bude atraktivní i po divácké stránce. Navíc ve velkém Německu, v zemi fotbalu, bylo vhodné založit další kvalitativně vyspělou soutěž.
Druhá Bundesliga je jednou z nejpopulárnějších neelitních ligových soutěží v Evropě, o čemž svědčí skutečnost, že byla v sezóně 2018-2019 domovem tří z pěti druholigových klubů z hlediska návštěvnosti – Hamburku (1.), Kolína nad Rýnem (2.) a St. Pauli/Hamburk (5.). Do desítky těchto nejnavštěvovanějších klubů náležely rovněž Dynamo Drážďany. Průměrná návštěvnost 2. Bundesligy činila 41 tisíc diváků v sezóně 2016-2017 a 44 tisíc diváků v sezóně 2017-2018.
Podobné by to mohlo být i v Česku, pokud bychom se vrátili ke sníženému počtu účastníků Fortuna ligy. Tedy ze 16 týmů snížit počet na 12 týmů.
1. liga s 12 týmy, 2. liga se 14 týmy
Aby byla zajištěna atraktivita 1. a 2. fotbalové ligy, došlo by ke snížení počtu klubů. U Fortuna ligy na 12 týmů, kdy by zintenzivnily zápasy mezi sebou, tak jako v hokeji. U Fortuna národní ligy by také došlo k redukci. To samé funguje v Rakousku.
Druhou ligu by nově hrálo 14 týmů místo 16 klubů. Velkou část druhé ligy by tvořily týmy z původní první ligy, tím by došlo ke zvýšení kvality druhé ligy a k její finanční stabilizaci.
Z druhé ligy by se stala atraktivní fotbalová soutěž zejména pro týmy z regionů.
Elitní první liga a evropské poháry
Z nové 12 týmové první ligy by se mohla stát elitní první česká fotbalová liga. Byl by tlak na kvalitu a atraktivitu, kde hlavním cílem by byly pravidelné účasti v pohárových utkáních.
Tím, že by byl větší „herní zápřah“, kde by nedocházelo ke slabým utkáním. Ale třeba Sparta a Slavia by byly pod větším tlakem. Tím by byly nuceny změnit stávající styl, kdy suverénně kralují české lize, jenže pokud „jde do tuhého“, tak pak to dopadne jak s Liverpoolem a AC Milán.
Samozřejmě autor tohoto komentáře si je vědom, že to není tak jednoduché, ale je čas na velkou debatu o změnách. Jinak v Anglii i Itálii se nám budou neustále smát…
