James Bond v podání Rogera Moora projel ve filmu Octopussy z roku 1983 hlídkovým bodem Checkpoint Charlie naprosto bez problémů. Měl to ve scénáři.

Ch jako Charlie

Bonda, pokud by šlo o reálnou situaci a nikoli film, by ve skutečnosti čekala důkladná kontrola, neboť Berlín byl během studené války skutečnou ostrou hranicí. Dnes se hranice mezi západním a východním Berlínem buď zcela smazaly, nebo získaly formu celé řady památníků. To platí i pro Friedrichstraße 43-45 v berlínské čtvrti Kreuzberg.

Každý rok navštíví Checkpoint Charlie 4 miliony lidí z celého světa a spolu s ním hledají i Berlínskou zeď. Po té ale nezůstaly téměř žádné fyzické historické stopy. Hranice NDR a hraniční zařízení téměř úplně zmizely. Pouze kontrolní kabina západních spojenců a sektorová značka jsou stále patrné. A obojí jsou rekonstrukce. Přesto je návštěvnost stále vysoká,píší ve výukovém materiálu John Schofield z Department of Archaeology University of York a Axel Klausmeier, ředitel Stiftung Berliner Mauer.

Skutečnost je trochu jiná. Kdo pečlivěji hledá, tak najde poměrně hodně pozůstatků po brutálním a násilném rozdělení Berlína. Kamínky z proslavené zdi vsazené v hodinkách jsou jen marketingovým tahákem. Ve skutečnosti se stále dají najít originální panely, které později nahradily cihlové nebo tvárnicové překážky. Dnes se všeobecně ví, jak se proslulý přechod jmenuje, ale málokomu dojde proč. Charlie je kódové slovo z hláskovací tabulky jednotlivých písmen.


Checkpoint Alpha jako A byl přechod na dálnici v městečku HelmstedtCheckpoint Bravo jako B byl přechod na stejné dálnici v Dreilinden u Berlína. A Checkpoint Charlie jako C byl přímo v Berlíně.  

Tanky - hlaveň proti hlavni

Stavba zdi měla zabránit odlivu mozků, což ale vyvolalo jednu z nejsilnějších krizí studené války, kterou předčila snaha umístění sovětských raket na Kubu. Na americké straně se během krize v roce 1961 proti sobě postavily americké bojové tanky M48 Patton a sovětské T-54, který se v té době vyráběl i v Československu a celosvětově se stal nejprodukovanějším tankem na světě. V říjnu 1961 stály tanky tak blízko, že případný výstřel by musel být korunovaný zásahem. Navíc se jednalo o nepohyblivý cíl. Oceloví obři měli zaměřeni jeden druhého a nervózní posádky čekaly na rozkaz. Ten naštěstí nepřišel. Konfrontace skončila ne-li mírově, tak alespoň bez konfrontace poté, co se Chruščov a Kennedy dohodli na stažení tanků a snížení napětí. 

Zdroj: Youtube

Přechod nedaleko stanice metra Kochstrase, konkrétně strážní budka, se stala turistickou atrakcí, u níž se turisté chtějí vyfotit. Kdo tady nemá fotku, ten jako by nebyl v Berlíně. Slávu místa samozřejmě využívají i okolní obchody s nabídkou čepic, přileb, ušanek nebo matrjošek. Nezbývá než doufat, že nic podobného už nezažijeme. Checkpoint Charlie snad už navždy zůstane jen historickým monumentem a pozadím pro fotky na Instagram.

Tanky na Check Point Charlie

V nejvyhrocenějších chvílích proti sobě na Check Point Charlie stály americké tanky M48 Patton (pojmenován po generálu Georgi S. Pattonovi a sovětské T-54. M48 Patton byl hlavním americkým bojovým tankem. Měl váhu 45 tun a pancéřování 11 - 180 mm. Posádku tvořili 4 lidi velitel, střelec, nabíječ, řidič. Tento typ byl posledním americkým tankem, na který byl montován 90mm hlavňový kanon. Sovětský T-54 byl hlavní bojový tank zavedený do služby po druhé světové válce. Vážil 36,6 tuny,  síla pancéřování byla 200 mm a hlavní zbraní byl 100 mm kanonem. I on měl čtyřčlennou posádku.

Zdroje: Department of Archaeology University of York, Encyklopedia Britannica,