V době, kdy se ona tragická událost stala, umělec exceloval s Jiřím Císlerem v pořadu Sešlost na Československé televizi. Zde se později stali dramaturgem zábavních pořadů. Tehdy si liboval a obratně dokázal zacházet s humorem, který byl hravý a osvěžující, což se dnes již pramálo vidí. V pořadu Sešlost se potkal i s legendárním hercem Milošem Kopeckým, kde si společně i zazpívali písničku Pozvěte mě, slečno, dále. 

Pak se ale na v pořadí dvanáctou epizodu více zaměřila tehdejší Státní bezpečnost, a to se stalo baviči osudovým. Svůj pořad nade vše miloval, práce na něm ho naplňovala a bavila a nyní jeden z dílů nebyl soudruhy schválen. To ho velmi rozhněvalo a svůj vtek se rozhodl utopit v alkoholu.  

„Byl strašně nešťastný. Šéfredaktor pořadu mu házel klacky pod nohy. Nejsmutnější na tom všem bylo, že ten člověk byl jeho kamarád, kterého Luděk do televize dostal. Předtím mu ještě dohodil práci konferenciéra u skupiny Plavci. Místo toho, aby ten člověk stál za ním, naopak mu škodil,“ prozradil jeho blízký přítel Karel Peterka redakci Prima ženy. 

Osudným se mu stal jeden schod

Aby toho nebylo ten den málo, rozkmotřil se s Císlerem. Pro umělce to bylo příliš věcí najednou, a tak se prý s Peterkou dohodli, že se sejdou a vymyslí, co dál. K tomu už ale bohužel nikdy nedošlo.

Jeho žena Hana si na ten den moc dobře vzpomíná: „Přišel z televize rozčilený, najedli jsme se a on pak šel k sousedovi. Nevím, kolik tam toho vypili. Po hodině mu volala kolegyně z práce a chtěla s ním mluvit, tak jsem šla za ním s tím, že má telefon. Jenže on s ní nechtěl mluvit.“  

Zhrzený bavič, moderátor a vtipálek pro tento den ztratil veškerý humor. Se sousedem ale popíjeli více, než bylo v tu chvíli vhodné, a když se umělec chtěl vrátit do svého bytu, který byl o patro níž, cestou upadl na schodech a zřítil se. Na schodech ho našla právě jeho paní Hana. Ačkoliv okamžitě zavolala záchranku, jeho osud už byl zpečetěn. 

Upadl do bezvědomí a lékařům se už nepodařilo ho zachránit. Nevšimli si totiž, že má krvácení do mozku, a tak po pěti dnech v nemocnici zemřel. Kamarád Peterka dodnes vzpomíná na to, jak mu jeho blízký přítel ještě o onom osudném schodu vyprávěl. „Ten jeden schod v baráku byl vymlácený. Když jsme spolu mluvili naposledy, ještě říkal, že než se to opraví, někdo se na něm zabije,“ posteskl si při vzpomínce na smutnou událost.

Poklona od Suchého

Zemřel 10. března roku 1988 v pouhých 45 letech. Zůstala po něm vdova Hana a syn Ondřej. Umělec, který nesnesl neúspěch, na svou cílevědomost doplatil. Jeho zhrzená duše nebyla vyslyšena a neprůstřelnost režimu ho stála život. S Hanou se seznámili už v Ostravě, do Prahy se přestěhovali společně v roce 1969 a v tom samém roce se jim právě narodil i syn Ondřej.

V divadle Semafor, kam záhy nastoupil, mu vysekl poklonu i sám Jiří Suchý. „Takový důvtip v tak mladistvém věku se jen tak nevidí,“ řekl o nevídaném talentu. Kromě divadla pracoval i v rozhlase, na stanici Praha byl redaktorem i moderátorem Mikrofóra a Dobrého jitra.

V sedmdesátých letech je pak spojován s populární kapelou Rangers, tehdy ještě pod názvem Plavci. Jeho nevyčerpatelná studnice nápadů se promítala do jejich vystoupení, v kapele hrál na trubku. Do toho zvládal ještě připravovat televizní seriály Plavců a stíhal i skládat texty k písním. Namátkou to byly například Drak od bílé skály, Vánoční kapela nebo Najdi tón.

Luděk Nekuda se narodil v Ostravě dne 10. října v roce 1942. Byla to hornická rodina a rodiče si přáli, aby se stal lékařem. Na studia medicíny ho dokonce i vzali, on se ale rozhodl věnovat své vášni, a to umění. Vybral si tedy pedagogickou fakultu, kde po boku ruštiny byla i hudební výchova. Byl spoluzakladatelem ostravského divadélka Pod okapem, kde zpívala hrál na trumpetu.

Nekuda se stal symbolem nevulgárního humoru, kterým diváky bavil celá 80. léta.  

Zdroje: zeny.iprima.cz, ahaonline.cz, krajskelisty.cz