Se sviluškami se jistě se setkal nejeden zahrádkář a pěstitel, neboť jde o jednoho z nejčastěji se vyskytujícího hmyzího škůdce, který v závislosti na okolnostech a druhu může napadnout téměř jakoukoli rostlinu. Snadno se přemnoží a tudíž i přenáší z rostliny na rostlinu, díky čemuž může zlikvidovat jak celou úrodu, tak v případě okrasných rostlin celá květenství. Dokonce může zapříčinit úhyn celé rostliny. Když tedy na své úrodě objevíte jasné známky přítomnosti tohoto hmyzu, je načase se jich co nejdříve zbavit…
Jak vypadá sviluška
Než si probereme možnosti jejich likvidace, je na místě se s tímto hmyzím škůdcem nejdříve seznámit blíže – znalost životního cyklu svilušek, konkrétní druhy, jejich vzhled a způsob života nám může pomoci pochopit, jaké prostředí jim vyhovuje a které jejich populační růst naopak oslabuje, což při ochraně našich rostlin hraje důležitou roli.
Sviluška je tedy malý hmyzí býložravec (čítající přes 140 druhů), který se živí šťávami z rostlin. Dosahují jen velmi malých rozměrů, v průměru asi od 0,5 do 1 mm, a mohou být zbarvené od bílé, přes žlutou a červenou, až po hnědou. Kvůli své malé velikosti a přirozenému zbarvení se tak zpočátku jeví nenápadně a bez důkladné kontroly rostlin o nich pěstitel prvních několik dní od napadení vůbec nemusí vědět. K tomu dopomáhá fakt, že se svilušky většinou zdržují na spodní straně listů. Mohou se však objevit i na větvích, pupenech a později také na samotných plodech.
Jakmile na jaře teplota vyšplhá alespoň k 10°C, samička svilušky vylézá z úkrytu a přesouvá se na spodní stranu listů a na pupeny, kde naklade první snůšku vajíček. Za jediný den se jejich počet pohybuje kolem dvaceti, přičemž do roka může přivést na život až šest nových generací. Je tedy zřejmé, že se tento hmyz množí velmi rychle. Vajíčka jsou navíc schopna v různých skrýších přežít i velice tuhá zimní období. K vylíhnutí sviluškám stačí jen pár horkých letních dnů. Po pěti dnech se z těchto larev stávají nymfy, a následně již dospělé svilušky.
Svilušek je hned několik druhů, přičemž (nejen) na našich zahradách se nejhojněji vyskytují dva druhy: sviluška chmelová a sviluška ovocná.
Sviluška chmelová
I když její název může napovídat, že parazituje pouze na chmelu, skutečnost je jiná. Svilušku chmelovou najdeme i na ovoci a zelenině různého druhu. Kromě chmelu napadá i rajčata, papriky, okurky, brambory, fazole, maliníky nebo jahodníky. Nalezneme ji ale i na okrasných rostlinách. Parazituje hlavně na listech, které požírá. Platí to pro larvy i dospělce, kteří jsou velcí pouze kolem 0,5 mm. Samci bývají zbarveny do žluta, zelena nebo do hněda, samice jsou oranžové až červené. Na spodní straně těla jsou pokryty tmavými skvrnkami.
Sviluška chmelová je nejčastěji se vyskytujícím druhem a je rozšířená po celém světě.
Sviluška ovocná
Sviluška ovocná se zaměřuje primárně na ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně nebo slivoně, napadá ale i vinnou révu. Usidlují se na pupenech, kde spřádají vlákna, na kterých jsou větrem přenášeny na další stromy. Dospělci bývají zbarvení do červena.
Jak odhalit napadení rostliny sviluškou
Zprvu je napadení sviluškami velmi nenápadné; než se na rostlině projeví první příznaky tohoto hmyzího škůdce, stačí se svilušky již řádně rozmnožit. Včasný záchyt jejich přítomnosti je proto důležitý. Ideální je rostliny hned zjara preventivně zkontrolovat, nejlépe lupou. Svilušky hledejte hlavně na spodní straně listů, kde se nejčastěji usazují a sají z nich mízu.
Dalším problémem, které svilušky způsobují je to, že mohou přenášet choroby z jedné rostliny na druhou.
Prvním snadno viditelným příznakem bývají bílé a žluté skvrnky na listech. Jde o reakci na fytotoxiny, které svilušky při sání vylučují. Tyto skvrny pomalu mění barvu do červena. Listy napadené sviluškami se později zbarvují do stříbrna nebo do bronzova. Ještě později hnědnou, neboť usychají, až nakonec odumřou a opadají.
V pozdější fázi se objevují slabé pavučinky, které svilušky využívají k přesunu na další listy. Jimi postupně mohou pokrýt celou rostlinu, což někdy (hlavně u jednoletek) vede až k jejímu úhynu. Pavučinky jsou známkou již silného napadení sviluškami.
Jak zlikvidovat svilušky
Se sviluškami je dobré vypořádat se již od začátku, jinak může dojít k jejich přemnožení, následkem čehož přijdete o úrodu. Kromě venkovních rostlin však napadají i ty pokojové. Domy a byty totiž pro svilušky tvoří ideální a bezpečné prostředí díky nízké vlhkosti a stálým, relativně vysokým teplotám. Ze stejného důvodu se jim dobře daří ve sklenících. I v interiéru vašeho domova je tedy nutné rostliny brzy zjara rostliny kontrolovat a včas svilušky zlikvidovat.
Z okrasných rostlin svilušky často můžeme nalézt na růžích, oleandru a orchidejích. Příznakem přemnožení jsou opadávající listy a deformované květy.
Se sviluškami lze bojovat vícera způsoby. Mezi účinnou ochranu před nimi patří aplikace pesticidů, použití biologických roztočů, fyzická manipulace z naší strany, nebo i různé domácí „recepty“. Jako u každého problému je však nejvhodnější jim předcházet.
Jak bylo zmíněno výše, svilušky preferují sucho a teplo, a pomocí vláken se mohou přesunout na sousední rostlinu. Z toho vyplývá několik zásadních rad při pěstování:
- pravidelně a dostatečně rostliny zalévejte. Kromě toho, že vlhko sviluškám nesvědčí, rostliny, které nebudou žíznivé, budou mít silnější imunitu, a o to spíše se s hmyzím škůdcem vypořádají samy. Hlavně v horkých letních měsících bývají rostliny suché a oslabené.
- rostliny vysazujte dostatečně daleko od sebe, abyste snížili pravděpodobný přenos roztočů z jedné na druhou
- v případě plazivých rostlin, jako jsou okurky, pěstování provádějte s pomocí rámů nebo sítí, aby se šlahouny neplazily po zemi
- kupujte odolnou sadbu
- při napadení rostlin v interiéru nebo ve skleníku je důležitá regulace vlhkosti
- napadené části rostlin odstraňujte, stejným způsobem likvidujte i svilušky samotné.
Jak na svilušky bez chemie
Jako u všeho prevence nemusí vždy stačit. Dříve se proti sviluškám hojně užívalo domácích postřiků z určitých druhů bylin nebo prostředků, které naleznete v domácnosti. Mezi nejznámější a poměrně účinné (hlavně v počáteční fázi napadení) můžeme zařadit mýdlovou vodu.
Dalším častým hmyzím škůdcem jsou molice. I ty parazitují na listech a sají mízu. Nicméně zatímco svilušky se řadí pod čeleď roztočů a podřád pavoukovců, molice patří pod mšicosavé a polokřídlé. Jde tedy o zcela jiný druh hmyzu, který prospívá za jiných podmínek – svilušky preferují teplé a suché prostředí, molicím se daří spíše v půdách s vysokou vlhkostí. Tento rozdíl mezi nimi může působit jako nepotřebná banalita, ale pouze do doby, než škůdce na svých rostlinách identifikujete.
Dalším řešením je pomocí rozprašovače ošetřit spodní strany listů odvarem z heřmánku. Na jeho výrobu se obvykle udává použít šest lžic květů na 1 litr vroucí vody, které budete luhovat asi deset minut. Skutečnost je ale taková, že samotný odvar ošetřeným rostlinám nijak neublíží, pouze hmyzím škůdcům, a tak platí, že čím více květů použijete, tím bude postřik účinnější. Aplikujte jej obden alespoň tři týdny. Stejným způsobem se aplikují i silice z muškátů. Tento postřik si však doma vyrábět nemusíte, snadno jej seženete ve specializovaných obchodech.
Pokud se na experimentování s babskými radami necítíte a chcete mít jistotu, že se svilušek zbavíte dřív, než napáchají velké škody, rozhodně neváhejte a aplikujte insekticidy určené přímo proti sviluškám. Na trhu máte na výběr z mnoha takových prostředků.
A nakonec můžete zauvažovat nad aplikací dravých roztočů. Typhlodromus pyri napadá svilušky, vlnovníky, hálčivce, larvy třásněnek a roztočíka jahodového a malinového. Aplikace je velmi snadná. Provádí se ručně, připevněním plstěného pásu na větev nebo kmínek, případně vložením letorostku do stromu nebo keře. Tento dravý roztoč skutečně zlikviduje pouze obtížný hmyz.