„Posledních pět let bylo špatných, voda zde nebyla vůbec. I tůňka, kterou jsem na louce vyhloubil, byla suchá. Letos je v ní konečně voda,“ říká na kraji někdejšího rybníka Jiří Rejl, důchodce a ochránce přírody, který zde vlastní pozemek.
Právě odložil rukavice i motorovou pilu, s níž kácí borovice, které svůj boj se suchem už prohrály. „Bohužel nejspíše to tu vyschne, bude tu jen písčina a může se to stát klidně do deseti let,“ říká Rejl.
Rybník může naplnit jen déšť, nemá totiž prakticky žádný přítok, proto se mu říká Nebeský. Když se před několika lety snížilo množství srážek, zvýšila teplota, zrychlilo vypařování a poklesla hladina spodní vody, příroda se zde začala měnit.
Kdybychom nic nedělali, bylo by to mnohem horší, některým druhům orchidejí už zvonil umíráček.
