Mozek není dokonalý, trik je v paměťových technikách. Jednu vás naučíme

Vývoj lidského mozku je ukončen už kolem pětadvacátého roku života a od té doby se jeho funkčnost začíná zhoršovat.

„Ze začátku je to nenápadné, třeba si nemůžete vzpomenout na jméno spolužáka, se kterým jste seděli deset let v lavici, nebo kde jste byli před dvěma lety na dovolené. Postupem času se problémy začínají akumulovat,“ říká předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Dana Steinová.

Už od třicítky by tak měli lidé paměť vědomě trénovat a sytit novými podněty. „Mezi 50 a 60 rokem začínají být problémy s pamětí markantnější a tehdy lidé začínají vyhledávat trenéry paměti, protože začínají mít strach, jestli se nejedná o nástup neurodegenerativního onemocnění,“ dodává odbornice.

Ale ne vždy, když si něco nejsme schopni zapamatovat, musí jít nutně o naše vlastní selhání. „Mozek není tak dokonalým nástrojem na myšlení, jak si mnozí z nás myslíme,“ upozorňuje Steinová.

„Jeho nedokonalosti jsme schopni vykompenzovat tím, že se naučíme naservírovat mozku informace v takové podobě, aby byl ochoten s námi spolupracovat a abychom mu pomohli v tom, co on nedokáže,“ vysvětluje.

Pro lidský mozek je třeba obtížné zapamatovat si informace v sekvenci, v daném pořadí, a to bez ohledu na to, zda se je snaží naučit dvacetiletý vysokoškolák, či osmdesátiletý senior. Dětem ve škole často nezbývá, než se je „našprtat“, díky paměťovým pomůckám ale může být učení mnohem příjemnější, rychlejší i zábavnější.

Co třeba takové disciplíny atletického desetiboje? Dokážete je všechny vyjmenovat? A zvládnete to přesně v tom pořadí, v jakém je musí absolvovat sportovci na letní olympiádě? Díky mnemotechnice zvané Metoda loci (z lat. místa), kterou trenérka Steinová předvádí v našem videu, se je naučíte ani ne za dvě minuty.

Jediné, co k tomu potřebujete, je v tomto případě vaše vlastní tělo. Na jeho části „umístíte“ jednotlivé disciplíny, jednoduše od paty až k hlavě. A až se vás pak někdo na disciplíny zeptá, stačí se místy na těle v paměti znovu „projít“ a příslušné informace si vybavit.

„Půjdeme od podlahy, od chodidel. Tam umístíme tu úplně první disciplínu, kterou musí atleti absolvovat, a to je sprint na 100 metrů,“ začíná v popisu Steinová. Postupujeme výš, na lýtko, to se výrazně napíná při skoku – skoku do dálky. Další disciplínu tedy máme umístěnou.

Nad lýtkem je koleno. „Skrčte koleno, co tam cítíte? Je to taková tvrdá koule. Jde tedy o vrh koulí,“ vysvětluje trenérka souvislost. A takto postupujeme dál, až si všech deset disciplín postupně „propojíme“ s částmi těla. Podobně může Metoda loci fungovat na zapamatování jakéhokoli jiného seznamu či výčtu.

„Mnemotechnik je celá řada. S jejich pomocí si senioři v mých kurzech tréninku paměti dokážou například zapamatovat sto českých panovníků, i na přeskáčku, od roku 623 do současnosti, dovedete si to představit?“ směje se trenérka.

„A kdy jste naposledy viděli duhu? Je tvořená sedmi barvami, víte, jak jdou za sebou? Červená, oranžová, žlutá… V tomto případě si pomůžete zase technikou zvanou akrostikum. To je věta, kterou si vytvoříte tak, aby každé slovo začínalo na písmeno dané barvy. Mnemotechniky fungují spolehlivě, jsou geniální a jednoduché. Snadno se je naučí používat každý bez zvláštní přípravy,“ myslí si.

Nejde přitom o nic nového, podobné techniky vymysleli už antičtí Řekové, jen se postupně přestaly praktikovat. „Ještě ve 20. století se používaly třeba jen ve varieté k obveselení obecenstva, když si někdo zapamatoval pořadí karet nebo dlouhé číselné řady. My jsme se k nim vrátili teprve v druhé polovině minulého století,“ poukazuje odbornice.

Na procvičování paměti je mezi veřejností velmi oblíbené luštění křížovek či sudoku. Podle Steinové však příliš nefunguje. „Slovník křížovek se velmi rychle naučíte a pak už jen procvičujete to, co umíte. Sudoku je v tomto případě určitě účinnější,“ hodnotí.

Jako jednoduché každodenní paměťové cvičení navrhuje například přečtení krátkého článku v novinách. „Pak jej zakryjte a snažte se přepsat doslova to, co si z článku pamatujete. A porovnejte obě verze. A příště už to může být o něco delší článek, postupem času se budete zlepšovat,“ tvrdí Steinová.

Všudypřítomné moderní technologie však kondici mozku ovlivňují spíš negativně. „I populární psychiatr Radkin Honzák říká: Čím chytřejší telefon, tím hloupější mozek,“ konstatuje Steinová.

Na chytré technologické pomůcky se podle ní spoléháme až moc, nenutí nás, abychom mozek příliš namáhali – a on tak zahálí. „A nedej bože, aby nám někdo ukradl telefon, pak jsme ztraceni, protože si mnohdy nepamatujeme ani své vlastní telefonní číslo,“ uzavírá.