Zámek Jezeří sídlící na stejnojmenném vrchu pamatuje již staletí, ačkoliv jeho existence visela nejednou na vlásku, ustál války, věznice i přírodní hrozby. Jeho bohatství historické, umělecké i sociální z něj dělá kulturní památku první třídy, které se v posledních letech daří kastelánce Mgr. Haně Krejčové navrátit její půvab.
Hrad nad propastí jezeří
Psaná historie hradu začíná od 14. století, nicméně osídlení oblasti připadá již na keltský kmen Bójů ve století čtvrtém. Národní muzeum u své výstavy v roce 2019 uvedlo: „Osídlení Krušných hor ukazuje také fenomén vzniku kůlových obydlí a opevněných sídlišť, která se později změnila v oppida, předcházející městským sídlištím. Z jejich organizace a životní úrovně je zřejmé, že Čechy spolu s dalšími oblastmi lengyelské kultury položily základy historické Evropy.“
Kdy přesně byla vystavěna kamenná stavba na návrší nelze doložit, poprvé je však zmíněna v letech 1363–1365 ve spojení s pány ze Rvenic. Své jméno pomalu hrad Jezeří získával již v této době, v textech jsou používána přízviska „de Lacu“ (z Jezera) i „z Aysembergu“ odkazující na nynější německé jméno Eisenberg.
Josef František Maxmilián z Lobkovic byl velikým milovníkem a podporovatelem hudby
Láskou k hudbě k chudobě
Vrcholnou dobou plnou významných osobností se pro již renesanční zámek stalo 18. a 19. století. Pod vedením tehdejšího majitele Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz se sídlo proměnilo v kulturní centrum, které přijímalo každého, kdo miloval hudbu, divadlo a balet. Na „prknech“ nově zřízeného divadelního sálu tak vystupovaly slavné osobnosti, jakými byli operní pěvec Luigi Bassi, skladatel Joseph Haydn nebo samotný Beethoven. Údajně zde proběhla i soukromá premiéra Beethovenovy symfonie zvané Eroica.
Pouto mezi Beethovenem a Františkem přesáhlo pouhý obdiv, a dokonce i přátelství, když se pán z Lobkowicz zavázal geniálnímu hudebníkovi vyplácet celoživotní rentu. To se později ukázalo jako nešťastné rozhodnutí, které oba muže nakonec přivedlo až před soud. Lobkowiczký šlechtic totiž nebyl zdatným finančníkem, což bylo zřejmé především jeho prázdné pokladně a záhy i Beethovenovi, který odmítal přijmout jakékoliv výmluvy a rozhodl se vévodu žalovat. Soudní spor vyhrál a početná rodina šlechticů se o jeho výplatu musela postarat. Dle záznamů víme, že až do umělcovi smrti měl 700 zlatých z pokladny Lobkowiczů jistých. Nicméně i Beethoven měl své mouchy a kníže není rozhodně jediným mecenášem, na kterého si Ludwig stěžoval svým právníkům.
Ačkoliv František pokladnu svým hudebním nadšením a podivínským chováním zruinoval, ještě na začátku 20. století byl zámek modernizován a elektrifikován. Dokonce patřil k oblíbeným odpočinkovým místům diplomata Jana Masaryka, jenž byl přítelem posledního soukromého vlastníka Jezeří, Maxe Lobkowicze.
Éra plundrování
Doba největšího úpadku začala s příchodem nacistických vojsk. Němečtí velitelé zámek nejdříve proměnili na sídlo SS a později na prominentní vězení a pobočku pracovního tábora. Kvůli významu sídla se změnil také jeho vzhled. Nejdříve zámek zbarvili zelenou barvou později vězně donutili zámek opevnit ostnatými dráty. Pobočný koncentrační tábor zde nacisté zřídili zřízen v létě 1943, velícím táborem byl Flossenbürg za západními hranicemi Čech.
Jeden z polských deportovaných o táboře vyprávěl: „Kolem hradby, která zůstala neporušená, byl do velké výšky položen ostnatý drát s asi šesti strážními věžemi, které byly ve dne i v noci obsazeny. Deportovaní byli ubytováni na zámku, ve starém skladu v přízemí. Důstojníci obývali horní patra a my jsme tam nesměli chodit.”
Jezeří za svými zdmi věznilo několik význačných osobností, nejproslulejší byl bratr francouzského prezidenta Pierre de Gaulle, ale i Poláci Langer a Ciężki si zasluhují pozornost. Tvořili součást týmu na rozluštění kódu Enigma a byli zajati po zradě Francouzů. Ačkoliv byly podrobeni výslechu ze strany gestapa, podplukovník Langer ani major Ciężki spojence nezradili a naopak nacisty svedli ze stopy.
Kód Enigmy
Přístroj na šifrování Enigma
Enigma - z řeckéhých slov záhada, tajemství, hádanka - přístroj vynalezený roku 1918 německým inženýrem Arthurem Scherbiusem nemohl dostat lepší jméno. A přestože pro druhou světovou válku má obrovský význam, po vynalezení na konci první sv. války německá armáda přístroj odmítne.
V roce 1926, kdy se Německo konečně rozhodne přístroj začít využívat, je jeho princip již poměrně známý, i když díky genialitě vynálezu na tom pramálo záleží. Jedná se o sestavu s několika rotory a zrdcádky, které kombinují několik druhů šifer a když říkám několik tak myslím 159 triliard kombinací.
Odhalení šifry napomohlo několik náhod nebo dobře provedených spiknutích. Například voják, který vyťukával stále stejné písmeno, muž, který prodal návrhy stroje, dobyté lodě a i odposlouchávání hlášení počasí sehrálo svou roli. Nejsnaživější byli Poláci, kteří i na koci 20. letch pociťovali nátlak stran dvou svých sousedů. Když se později řady polských ,,luštičů" rozrostli o bristké posily Enigma už neměla šanci.
Zámek v roce 2004 v příšerném stavu
V pevných rukou kastelánky
Po konci války se začalo významně těžit a za oběť dolům padlo mnoho z krajiny Ústeckého kraje. zámek Jezeří, stejně jako Hněvín na opačné straně nynějších lomů, ovšem stojí na „opěrných pilířích“ krušnohorských svahů a kompletní demolice se mu nakonec oproti socialistickým plánům vyhnula. Nicméně jeho někdejší sláva byla pošlapána a jeho věhlas pohřben v letech nezájmu a strádání. Nový život zámku vdechla až nynější kastelánka Mgr. Hana Krejčová, která již od 90. let minulého století pracuje na jeho rekonstrukci. V roce 2008 již byl přístupný veřejnosti, která zámek ráda začala opět navštěvovat.
Mgr. Krejčová uvedla: „Od května chystáme na zámaku sérii osmi koncertů, které budou vyplňovat celou letní sezónu. Budou zasvěceny české hudbě a konkrétně se budou soustředit na tvorbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, kteří letos slaví výročí.“
Paní kastelánka také přislíbila další rozsáhlé rekonstrukce, na které si ovšem bude třeba ještě chvíli počkat.
Zdroje: flossenburg.com, enigma.pl, nm.cz, is.muni.cz, zamek-jezeri.cz
