Na noční rozpálené ulici argentinského Buenos Aires zastavil autobus. Vystoupil drobný brýlatý chlapík s aktovkou, lehce se rozhlédl, jako kdyby někoho čekal. Vydal se do Garibaldiho ulice a po pár krocích jej překvapila skupina několika lidí a násilím vtáhla do auta. Tu květnovou noc roku 1960 se Adolf Eichmann naposledy nadechl na svobodě.
Génius průměrnosti
Adolf Eichmann se vyznačoval tím, že byl obyčejným Němcem, jedním z milionu, které uchvátil nacismus. Za celý svůj život neprojevil žádné velké nadání, přesto zasáhl do lidských dějin nesmazatelně jako přírodní katastrofy. Svůj život začal v Solingenu, ale studoval v rakouském Linci, shodou okolností na stejné škole jako jeho velký vzor Adolf Hitler. Jeho rodiče byli křesťané, svou víru brali velmi vážně a malý Adolf zakusil často přísnost z otcovy strany.
Vyzkoušel mnoho profesí, než se stal úředníkem v nacistické mašinérii. Nejlukrativnější práce, kterou vykonával, byl obchodní zástupce americké firmy Vacuum Oil Company. Jeho ctižádostivost ho hnala kupředu a svou budoucnost viděl v nově se formující SS.
Nadějný esesák s manželkou z Čech
Zajímavostí je, že u Eichmannových doma se politika nikdy neprobírala, nikdo z blízkých nebyl rasista. Eichmannův otec měl však přátele, z nichž se stali vysoce postavení nacisté. Jedním z nich byl Ernst Kaltenbrunner, který nabízel jeho synovi kariéru v NSDAP. Adolf Eichmann opustil své zaměstnání a stal se kariérním nacistou. Když byla nacistická strana v Rakousku zakázaná, odešel do Německa, kde v roce 1933 vstoupil do SS. Tady si všimli jeho řečnického nadání, prošel výcvikem a stal se vzorovým nacistou.
Mezi jeho prvními úkoly bylo střežení sídla SS, o rok později vstoupil do zpravodajské služby SD. Také se stala v jeho životě jiná významná událost, oženil se. Jeho žena pocházela z vesnice u Českých Budějovic, jmenovala se Veronika Lieblová a byla horlivou nacistkou. Podobně jako žena Reinharda Heydricha i ona svého manžela podporovala a podněcovala v něm touhu stoupat po kariérním žebříčku.
Působil v SD přímo v Berlíně a dostal nový úkol – boj s nepřáteli, konkrétně s Židy. Když v roce 1938 připojila třetí říše ke svému území Rakousko (anšlus) vytvořil Ústřednu pro židovské vystěhovalectví, která dávala možnost vycestovat Židům s tím, že v Rakousku nechají všechen svůj majetek. Zde se poprvé osvědčil jeho zrůdný logistický talent.
Plánovač masové smrti
Z Eichmanna se stal referent pro Židy v celé třetí říši, vedení SS jej vybralo, aby svůj „vídeňský model“ použil při mnohem větší a děsivější akci. Na přísně utajené konferenci ve Wannsee v lednu 1942 byl zpečetěn osud několika milionů Židů. Byl to právě Eichmann, kdo si stěžoval, že tehdy už probíhající vraždění Židů probíhá neorganizovaně a surově. On sám se takového masového střílení zúčastnil. Na základě jeho připomínek byl vymyšlen plán holokaustu – totálního vyhlazení židovských obyvatel.
Stal se organizátorem sítě pracovních a vyhlazovacích táborů. Vyhledal místa k jejich zřízení, aby vyhovovala jeho logistickému plánu. Za své zrůdné životní dílo považoval právě jízdní řády vlaků převážející vězně. Vedl si přesnou statistiku a velice jej rozzuřilo, když zjistil, že jistí rumunští Židé byli postříleni, místo aby je vlak dovezl do Osvětimi. Důvodem bylo, že si nemohl být jist, zda některý před popravou neutekl a nemohl mu tak narušit jeho dosud stoprocentní statistiku.
Konec vraha od psacího stroje
Eichmann pocítil blížící se konec nacistického impéria a rozhodl se prchnout, v útěku mu pomohla organizace Stille Hilfe (Tichá pomoc), která fungovala i dlouho po válce a starala se o bývalé nacisty a esesmany. Nový život začal se svou rodinou v Argentině. Při své cestě sem si dvakrát změnil jméno. Izraelským úřadům dlouho unikal. Na jeho stopu je přivedl přeživší holokaustu, slepý právník Fritz Bauer. Eichmanna se podařilo unést a pod hypnotiky převézt do Izraele, kde měl být postaven před soud.
Při výslechu však sveřepě tvrdil, jako mnozí jiní nacisté u norimberského procesu, že pouze poslouchal rozkazy a není v žádném případě antisemita. Nakonec se povedlo dokázat, že i přes rozkaz svého nadřízeného Himmlera, aby s vyhlazováním přestal, odkláněl na konci války všechny transporty do vyhlazovacích táborů. Za své zločiny byl oběšen v červnu 1962 v izraelském městě Ramla.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Je to lék i jed, který ovšem prodlužuje život.
