Úspěchy studentů mohou nakopnout ekonomiku, říká průzkum. Hned to ale nebude

Čeští studenti se v kontextu výsledků globálního průzkumu PISA řadí k nadprůměrným. V porovnání s dalšími osmdesáti zeměmi, které se posledního kola loni zúčastnily, se umístili na šestnácté příčce. To podle ekonomů může značit příznivější hospodářské zítřky. Pokud se trendy ve vzdělávání mladých podaří udržet, mohly by se ekonomické rozdíly mezi Českem a Západem začít i výrazněji snižovat. Hned to ale nebude.

„Výsledky mezinárodního průzkumu PISA mohou předpovědět budoucí hospodářský vývoj státu. Potvrzují to velmi věrohodné ekonomické výzkumy, které ve prospěch této hypotézy hovoří,“ říká ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA.

Německé hospodářství skomírá, stahuje i Česko. Výrazné zlepšení v nedohlednu

Münich se tomuto tématu věnuje dlouhodobě. Společně s Janou Krajčovou a Tomášem Protivínským v roce 2019 vypracoval studii, která potvrdila, že kvalitní školství je základním předpokladem budoucího ekonomického a společenského rozvoje v České republice. Pokud by do kvality vzdělání začalo Česko investovat, mohla by v horizontu osmdesáti let dosáhnout ekonomické úrovně Německa.

To pro iDNES.cz potvrdil také Miloš Rathouský, zástupce ředitelky Sekce pro vzdělání a rozvoj lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy České republiky. „Úroveň výsledků či spíše jejich časový vývoj může být prediktorem výkonu ekonomiky v budoucnosti, a to s deseti či spíše patnáctiletým zpožděním od data šetření,“ říká.

Právě pozitivní vývoj výsledků českých žáků v rámci mezinárodního průzkumu PISA však tento potenciál částečně naznačují. Ještě před patnácti lety totiž čeští studenti a studentky za svými německými, francouzskými či třeba španělskými protějšky zaostávali. V roce 2018 se však trend otočil. Za koronavirové pandemie si Češi sice bodově pohoršili, v ostatních státech byl ale tento propad ještě výraznější.

Objem prostředků klesá

Miloš Rathouský doplňuje, že v úvahu je třeba brát kromě mezinárodně srovnatelných výsledků i další významné faktory. „Kvalita českých škol je ovlivněna mimo jiné i financováním, respektive mezinárodním porovnáním podílu výdajů na hrubém domácím produktu,“ říká. Podle něj je patrné, že objem prostředků, a to zejména do vzdělávacích a učebních pomůcek, v případě České republiky v posledních letech klesá. „Za Svaz průmyslu a dopravy říkáme, že je třeba umožnit vzdělávání žáků na nejmodernějších strojích a technologiích. Předložení duální větve ve vzdělávání do legislativního procesu, a tedy spolupráce firem a škol v oblasti odborného vzdělávání a zapojení podniků do praktické výuky, se ale oddaluje,“ upřesňuje.

Česká ekonomika se ani letos nedostane na úroveň před covidem, říká prognóza

Značný dopad kvality vzdělání do hospodářské úrovně země potvrzuje také analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. „Vzdělanější populace dokáže vyrábět výrobky či poskytovat služby s vyšší přidanou hodnotou. Na téma vzdělanosti a růstu HDP vznikla v Česku řada studií, které tento vztah vesměs potvrzují,“ uvádí.

Bez chytrých lidí se ekonomika těžko posune

Problémem současné české ekonomiky podle expertů mimo jiné je i fakt, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v EU, Česku patří 24. příčka ze sedmadvaceti států.

Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo vystoupit z pasti středního příjmu, tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou. Kvalitní vzdělání je ale základním předpokladem k tomu, aby se to časem povedlo.

Okolní země startují, český hospodářský motor zůstane zadřený, říkají prognózy

„Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání,“ upozornila ve své loňské analýze konkurenceschopnosti české ekonomiky také Hospodářská komora ČR.

Stále je co zlepšovat

Experti ale říkají, že Česko by nemělo usnout na vavřínech. Stále je totiž co zlepšovat, a to zvlášť po nedávné koronavirové pandemii. Podobně jako v dalších ekonomikách po celém světě se totiž čeští žáci zhoršili, a to zejména v matematice. I přesto však zůstávají nad evropským průměrem. Nejúspěšnějšími žáky, stejně jako v minulosti, byli v loňském roce ti z východoasijských zemí. Z evropských států dominovalo Estonsko.

Česko se do mezinárodního průzkumu PISA zapojuje pravidelně od roku 2003. V loňském roce byl důraz zvláště kladen na matematiku. Dále se sledovala čtenářská a přírodovědná gramotnost, ve které čeští žáci dosáhli nadprůměrných výsledků. Novinkou, kterou loni PISA zjišťovala, byla i finanční gramotnost či tvůrčí myšlení.

Evropa se smířila se stagnací, říká analytik. Cesta k růstu je, ale chybí vůle

České hospodářství však musí umět mladé chytré mozky v budoucnu využít. Velkou otázkou je v tomto ohledu migrace do zahraničí, a to zejména ta permanentní. Je totiž možné, že odliv mozků do zahraničí šance na budoucí příznivý hospodářský růst české ekonomiky naruší. Ani zde si ale Češi podle ekonomů nevedou zle.

„Obecně je sklon Čechů k emigraci a studiu i práci v zahraničí výrazně nižší než například u Poláků či Slováků. I tak ale může mít migrace na české hospodářství kladný efekt, a to ve smyslu ekonomického i lidského propojení a získávání know-how. Nejde však o jev masový, a proto tedy ani není příliš zásadní,“ uzavírá Daniel Münich z think-tanku IDEA.