Hlavní obsah

Zelenskyj bije na poplach: Brzy nám dojdou zbraně i na obranu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na nedostatečnou pomoc Západu si stěžoval v sobotním rozhovoru pro stanici My Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Chybějící munice neumožňuje Ukrajině přejít do útoku. Za stávající úrovně ruských náletů mohou dojít i střely do systémů protivzdušné ochrany. Pro ochranu země by bylo potřeba 25 systémů Patriot. Západem nabízené stíhačky pokryjí jen deset procent potřeb.

Foto: ČTK/AP

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s vojáky v Černihivské oblasti

Článek

„Jestli budou zasahovat (Rusové Ukrajinu) každý den v intenzitě, jako to dělají poslední měsíc, mohou nám dojít střely. A partneři to vědí,“ řekl prezident v rozhovoru v Černihivské oblasti, kde navštívil vojáky. Zmínil, že zatím má Ukrajina dost střel do systémů protivzdušné obrany, ale už nyní se musí složitě rozhodovat, co chránit a co obětovat.

Aby se zcela ochránila Ukrajina před útoky střelami s plochou dráhou letu, drony a balistickými raketami, potřeboval by Kyjev mít k dispozici 25 systémů raket Patriot, každý s šesti až osmi bateriemi. „Všichni naši partneři to vědí velmi dobře, dokonce znají místa, kde by měly být systémy umístěny,“ řekl Zelenskyj, který ocenil kvality patriotů i systému IRIS-T.

Požadavky jsou ovšem těžko splnitelné. Německo má ve výzbroji dvanáct těchto systémů. Ukrajina dostala dva od Německa a jeden z USA. Spojené státy mají ve službě asi 50 systémů s 480 bateriemi.

Všechno to odsuzování útoků k ničemu nevedlo, Rusko rozumí jen síle, řekl Zelenskyj

Evropa

K očekávaným dodávkám stíhaček F-16 řekl ukrajinský prezident, že pokrývají jen deset procent potřeb ukrajinského letectva. Podle něho jsou potřeba systémy protivzdušné obrany hlavně k ochraně velkých měst a klíčové infrastruktury. Další jsou potřeba u fronty, aby se eliminovaly ruské letouny shazující klouzavé pumy KAB. K tomu by měla pomoci právě letadla. Zmínil, že Ukrajina vyvíjí i vlastní zbraně proti pumám KAB.

Chybí munice i pro obranu

Ukrajinský prezident zopakoval, že se zemi nedostává munice, a proto nemůže vést ofenzivní operace. Aktuálně ale ruský průlom nehrozí: „Situace je obtížná, ale stabilizovaná. Nepřítel nepostupuje, když postoupí, naši ho odrazí a on se stáhne. Naopak naši kluci udělali pár kroků vpřed.“ Dodal, že nebezpečí nehrozí ani druhému největšímu městu: „Charkov je dnes ochráněn.“

Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj však v sobotu varoval, že situace je zvláště obtížná u Časiv Jaru a západně od Avdijivky, kde Institut pro studium války zaznamenal v posledních dnech zesílení ruských mechanizovaných útoků. Podle Syrského už neútočí jen čety, ale někdy i celé pěší prapory. Kyjev nemá zbraně na protiútok ani na dlouhodobé odrážení ruské ofenzivy.

Listu The New York Times ukrajinští vojáci potvrdili, že se jim nedostává vysoce explozivních granátů HE, což jim komplikuje boj s nepřátelskou technikou. Nástupu pěchoty čelí pomocí kazetové munice, které mají dostatek a která vyvažuje pětinásobně větší množství vypálených nepřátelských dělostřeleckých granátů. Prezident připustil, že někde musí granáty nahrazovat drony.

Nelze se jen bránit

Zelenskyj ale varoval, že bez dostatku zbraní a munice nejenže nemohou Ukrajinci podniknout ofenzivu, ale ani se dlouhodobě bránit. Citoval zprávu tajných služeb, že Rusko plánuje k 1. červnu spustit mobilizaci 300 000 vojáků pro časně podzimní ofenzivu.

Dodal, že Ukrajina nemůže zůstávat jen u obrany. Potřebuje zejména ničit soustředění ruských sil daleko od fronty, k čemuž potřebuje zbraně delšího dosahu. Američané postupně mění pohled na dodávku střel ATACMS s dostřelem 300 km. Předseda amerického sboru náčelníků štábů Charles Brown na konci března podle serveru Defense One řekl, že „riziko eskalace (při jejich dodávce) možná již není tak vysoké jako na počátku“. Důvodem je, že sama Ukrajina už má vlastní zbraně schopné útočit v hloubce Ruska.

V Rusku hoří další ropná rafinérie

Evropa

Dodávky ale brzdí americký Kongres, který od konce loňského roku nebyl schopen schválit pomoc pro Ukrajinu. „Pořád věřím, že získáme v americkém Kongresu hlasy po nás,“ řekl Zelenskyj, podle něhož je nutné pomoc dostat před další ruskou ofenzivou. Za nevyzrálý označil americký přístup, kdy se „otázka pomoci Ukrajině stala rukojmím americké politiky“. Schválení pomoci brání spory mezi americkými demokraty a republikány, kteří ji podmiňují zlepšením ochrany hranice USA s Mexikem.

Experti podle listu The Washington Post vyjadřují pochybnosti, že dodávky z Evropy mohou nahradit výpadky amerických zbraní, protože evropské kapacity jsou menší, zejména v oblasti výroby velkorážové munice a raket pro systémy protivzdušné obrany.

List The Washington Post napsal, že se Zelenskyj dostal do pasti svým vyjádřením, že musí být obnovena kontrola nad celým ukrajinským územím. „Chytří lidé vědí, že to není realistické,“ uvedl pro list nejmenovaný zákonodárce. Podporu má Zelenskyj ve svých plánech stále vysokou, i když rostoucí počty obětí by ji mohly oslabit. Bývalý ministr a profesor kyjevské vysoké školy ekonomické Tymofij Mylovanov varoval, že válka se může protáhnout na léta: „Je to nepříjemná myšlenka, ale když někteří lidé říkají, že to může trvat dekády, nikdo to nezpochybňuje.“

KOMENTÁŘ: Chceme být Rusku k smíchu? – Alex Švamberk

Komentáře

Výběr článků

Načítám