Otazníky Pellegriniho prezidentství: bude z něj Ficův prezident? Kdo převezme Hlas? A co čeká Korčoka?
Slovensko si o víkendu zvolilo novou hlavu státu, vítězství Petra Pellegriniho však vyvolalo celou řadu otázek. Jaký bude vztah nového prezidenta s vládou Roberta Fica? Kdo převezme „prezidentskou stranu“ Hlas? Sloučí se se Směrem? A jak naloží Ivan Korčok s velkou podporou? Server iROZHLAS.cz tyto otazníky zasazuje do politického kontextu.
Předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini vyhrál sobotní druhé kolo voleb nového prezidenta země se ziskem 1,4 milionu hlasů. Porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka, kterého podpořilo 1,24 milionu voličů.
Jaký bude vztah prezidenta k vládě?
První momenty po vítězství a tisková konference hned daly tušit, jak asi bude vypadat Pellegriniho prezidentství. Kromě premiéra Roberta Fica a politiků Hlasu Pellegriniho před novináře doprovodil i exprezident Ivan Gašparovič. Ten působil ve funkci hlavy státu v letech 2004–2014 a byl Ficovým loajálním spojencem.
Prezidentské volby vyhráli Pellegrini i Fico. Slováci dle premiéra dali najevo, že souzní s nastoleným směrem
Číst článek
Pellegrini vzkázal dovnitř koalice i voličům, že vládě nebude jakkoliv škodit. „Nemusíte se obávat, že z prezidentského paláce, jako to bylo v posledních deseti letech, vznikne opoziční oportunistické mocenské centrum, které bude škodit vládě, škodit státu v zahraničí a bude těžit z neúspěchu vlády,“ prohlásil zvolený slovenský prezident a vyjádřil přání, že chce sjednotit rozdělený národ.
„Pellegrini hned v noci slíbil Ficovi věrnost. Vláda bude ještě razantnější než doteď,“ předpovídá Denník N.
Podle rektora Bratislavské mezinárodní školy liberálních studí Samuela Abraháma ale Pellegrini jako prezident rychle ztratí autoritu a legitimitu, pokud bude Ficovi jen přitakávat. „Pokud bude Fico pokračovat ve své agresivitě a proruském slovníku, bude se Pellegrini muset vymezit, aby si udržel důstojnou pozici,“ popsal pro Radiožurnál.
Fico už během sobotní noci stihl připsat Pellegriniho vítězství částečně i sám sobě. „Referendum o našem vládnutí dopadlo dobře. Jsme předurčení vládnout až do roku 2027,“ vyvodil premiér, že tímto testem prošel, a tak může zůstat v klidu u moci až do příštích parlamentních voleb.
Saková, Raši, nebo Šutaj Eštok?
Klíčovou otázkou příštích týdnů bude, kdo vystřídá Pellegriniho ve stranické hierarchii. Jeho Hlas totiž přijde o svého zakladatele, nejvýraznější tvář a zároveň i nejpopulárnějšího slovenského politika. Partaj čeká ještě před Pellegriniho červnovou inaugurací sněm, na kterém si zvolí nové vedení.
‚Prezident jen na obrazech.‘ Pellegrinimu pomohla sázka na válku, hodnotí slovenská média
Číst článek
Všemi viditelnými členy Hlasu jsou politici, kteří společně s Pellegrinim v roce 2020 odešli ze Směru.
Jak již před časem informoval deník SME, hlavními favority na předsedu či předsedkyni Hlasu jsou tři jména – jde o současné ministry Denisu Sakovou, Richarda Rašiho a Matúše Šutaje Eštoka.
Jako bývalá ministryně vnitra a současná šéfka resortu hospodářství je Saková viditelnou političkou, v loňských parlamentních volbách kandidovala jako dvojka Hlasu a získala i druhý největší počet preferenčních hlasů z kandidátů strany. Šlo o 168 tisíc oproti Pellegriniho 337 tisícům.
Trojkou na kandidátce byl dnešní ministr pro investice, regionální rozvoj a informatizaci Raši, který je spolu se současným místopředsedou parlamentu Petrem Žigou klíčovým mužem pro financování strany.
Horkým favoritem na stranického šéfa je i ministr vnitra a generální manažer Hlasu Matúš Šutaj Eštok. Pellegriniho blízkým spolupracovníkem je už více než dekádu, pořádně se ale zviditelnil až jako člen současného kabinetu, v němž vede klíčový resort vnitra. Od prvních dní na něm razantně plní koaliční plány na ovládnutí a rozsáhlé změny v bezpečnostních složkách.
Pellegrini po výhře v prezidentských volbách zmínil, že by jej v čele parlamentu měli vystřídat buď Saková, nebo Raši. A okruh svých nástupců v čele strany zúžil na současné nejužší vedení Hlasu – zmínil generálního manažera Šutaje Eštoka nebo opět místopředsedy Sakovou a Rašiho a také další ministry Zuzanu Dolinkovou ze zdravotnictví či Erika Tomáše z resortu práce.
Doplnil však, že by si nepřál souboj o vedení, ale aby se na jeho nástupci strana dopředu shodla.
Podle informací Denníku N je nejpravděpodobnější variantou, že Hlas převezme energický Šutaj Eštok.
ministři hlasu
- Místopředseda vlády pro plán obnovy a eurofondy Peter Kmec
- Místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Denisa Saková
- Ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši
- Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok
- Ministr práce, sociálních věcí a rodiny Erik Tomáš
- Ministr školství, výzkumu, vývoje a mládeže Tomáš Drucker
- Ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková
Vznikne ‚Směrohlas‘?
Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný si myslí, že bez Petera Pellegriniho v čele Hlas „do roka zanikne“.
Pellegrini se ale neobává scénáře, že by jeho stranu mohl znovu pohltit Ficův Směr, od kterého se Hlas oddělil v roce 2020. „Hlas je teď prezidentská strana a měl by do budoucna získat i větší sebevědomí,“ vzkázal.
Žádná plíživá autokratizace, Fico při ukrajování svobod sprintuje, popisuje politoložka a socioložka
Číst článek
Že se Fico pokusí o více či méně formální spojení Směru a Hlasu opět do jednoho uskupení, se mluví od té doby, co spolu obě partaje po loňských parlamentních volbách vstoupily do vládní koalice.
Politolog Tomáš Koziak tehdy upozornil, že vstupem do koalice se Směrem může Pellegrini vlastní stranu pohřbít i proto, že by se nezbavil nálepky Ficova klonu a že by tak vznikl „Směrohlas“.
Zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakub Filo se domnívá, že pro další dva roky je poměrně nepodstatné, co bude s Hlasem, jelikož je dnes od nerozeznání od Směru.
„Orientují se na stejné voliče, používají stejné metody a mají stejné hodnoty. Je to Směr s jinou nálepkou. Jestli dospějí k opětovnému sloučení, bude záležet na vývoji politické situace a případného pragmatického taktizování,“ popsal pro Radiožurnál.
V nedělní televizní diskusi již premiérův poradce Erik Kaliňák načrtl, že v příštích parlamentních volbách v roce 2027 by mohly obě strany kandidovat v koalici.
Co bude s Korčokem?
Už po nečekaně vysokém zisku v prvním kole se vyrojily úvahy o tom, co by měl se svým nově nabytým politickým kapitálem dělat kandidát opozičních stran Ivan Korčok. Ve druhém kole sice na Pellegriniho nestačil, získal ale 1,24 milionu hlasů, což by mu v prezidentských volbách 2004, 2009 a 2019 na vítězství stačilo.
Podpora Korčoka je vysoká. Zrodil se nový lídr, možná i velký politik, říká slovenská poslankyně Holečková
Číst článek
Například v roce 2009 takto druhé místo v prezidentských volbách využila Iveta Radičová. Svou popularitu dokázala o rok později přetavit do velmi dobrého výsledku své SDKÚ-DS a stala se premiérkou.
Nyní šedesátiletý Korčok má za sebou přes dva roky ve funkci ministra zahraničí (2020–2022), jinak působil celý život v diplomacii.
Ihned po vyhlášení výsledků svou možnou politickou budoucnost nechtěl příliš komentovat, vše ještě musí zvážit. Dle vyjádření představitelů opozičních stran Progresivní Slovensko, SaS a KDH je ale o spolupráci s Korčokem zájem.
„Přivedli jsme jej do slovenské politiky. Zná nás i naše hodnoty a spolupráci jsme otevření,“ uvedl šéf SaS Branislav Gröhling. Nabídku od této strany ostatně Korčok měl už do loňských parlamentních voleb, rozhodl se však místo toho zkusit boj o post hlavy státu.
Poslankyně KDH Martina Holečková Korčoka vnímá jako nového lídra slovenské politiky. „Najednou se zrodil nový lídr, možná i velký politik. V jeho povolebním projevu bylo cítit odhodlání. Jednou z možností je, že by mohl založit novou stranu nebo se přidat k některé již existující. Podpora, kterou získal, je velmi vysoká a je to dobrý základ pro další působení v politice,“ uvedla pro Radiožurnál.
