Olomoučané totiž kvůli dlouhým přípravám nových smluv platili nájem déle než původně sjednaných dvacet let. Zatím ale není jasné, kolik od města dostanou zpět.

„Byty jsme dostali do osobního vlastnictví, děkuji za to, jsem ráda, že jsem se toho dožila. Druhá věc se týká vrácení peněz z nájmu, který jsme dál platili dva roky,“ sdělila na jednání olomouckého zastupitelstva jedna z nových majitelek Hana Klučáková.

Teď vlastníci chtějí peníze přeplacené zpět i proto, že domy potřebují nutně opravit. „Za dobu osmnáct let, co tam jsem, se nic neudělalo. Jednou se zamalovala chodba. Máme problémy s elektrikou, na půdě jsou roztahané kabely, okny fouká, fasáda je špatná. Kde na to máme vzít?“ ptala se Klučáková.

Město smlouvy neprojednalo

V roce 1999 bylo sjednáno, že k bezúplatnému převodu bytů a garáží dojde po uplynutí dvaceti let. Termín vycházel na rok 2020. Tehdejší zastupitelstvo však smlouvy o smlouvách budoucích neprojednalo. Lidé se tak nestali družstevníky, i když splnili, co měli.

Bytové domy na pozemcích města vyrostly s využitím státních dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení i podílu nájemníků, kteří část peněz složili a zbytek spláceli činžemi. Když původní stavební společnosti zapojené do projektu později zkrachovaly, město ze své pokladny investovalo 60 milionů korun a projekt zachránilo. Tak také vznikla bytová družstva spravující majetek v hodnotě přes miliardu korun.

Minulé vedení města začalo nesplněný závazek narovnávat. Kvůli tomu, že byty byly družstevní, však nebylo možné převést je zadarmo. Družstva se navíc kvůli převodům musela transformovat na akciové společnosti.

Lidé tedy nejprve získali bez doplatku dvě třetiny bytu ze spoluvlastnictví Olomouce a na třetinu patřící družstvům Jižní a Jiráskova čekali. Za bytovou jednotku noví vlastníci dopláceli kolem 150 tisíc korun.

Přeplatky za desítitisíce

Přeplatky na několikatisícovém nájemném vycházejí na desítky tisíc korun. „Přišla mi SMS doplatit do pěti dnů 206 korun za garážové svícení. Pro někoho platí povinnost ihned, pro jiného ne,“ kritizoval Petr Slouka trvání celého procesu.

Lidé nicméně budou muset zaplatit i za užívání třetiny bytů v době, kdy ještě nebyly jejich.

„Vše se musí spočítat, protože nebylo rozděleno, co z částky, kterou platili, bylo nájemné a co splátka ceny bytu,“ vysvětlila náměstkyně primátora pro majetkoprávní záležitosti Miroslava Ferancová (ANO).

„Bádají nad tím nejen ekonomové, ale i právníci, je tam několik názorů. Nechceme ukvapeně něco vytahovat do světa, když čísla ještě nemáme,“ řekla. Podobně prochází úřad i smlouvy ke garážím.

„Dokud to nemáme přesně spočítáno, nechci nikoho stavět do roviny, aby byl nadšený nebo se něčeho obával. Je to složité, proto z naší strany nejde o žádné protahování, ale chceme mít vše opravdu v pořádku,“ objasnila.

„V minulosti podle ní došlo k pochybení, které město nechce opakovat. „Každého prosím, aby počkal, až to budeme mít přesně spočítáno,“ vyzvala Ferancová. Další doplatky už nicméně obyvatele pravděpodobně nepostihnou.

Hrozí další výdaje za soudy

Asi čtyřiceti Olomoučanům, kteří se kvůli sporu s městem obrátili na soud, přesto hrozí další výdaje, a to kvůli úhradě soudních výloh. Jejich právní zástupce Zdeněk Joukl vysvětloval, že žaloby byly podány z preventivních důvodů. Podle zastupitele a bývalého radního Milana Ferance (ANO) to ale byl zbytečný krok.

„Před dvěma lety jsme schválili postup a smlouvy na převod dvou třetin bytů. Bylo stanoveno, že se žaloby vezmou zpět a žádná strana nebude požadovat náklady řízení. Nicméně po uzavření smluv jste podali dalších asi čtyřicet žalob na předešlý právní vztah,“ připomněl.

Případy převodu podílu měst u domů postavených s využitím státního příspěvku řeší samosprávy na různých místech. Přístup Olomouce však označuje Joukl za komplikovaný.

„Jeseník, Liberec, Nymburk, všude došlo ke zpětvzetí nákladů řízení. Olomouc je naprostý unikát. V listopadu se uzavřely smlouvy a řeklo se, že nikdo nic nedluží. V lednu jsme proto vzali žaloby zpět. Kdo dal pokyn, že město bude podávat čtyřicet odvolacích řízení, kdy ani nevíme přesné částky?“ podotkl Joukl.

Podle Ferancové má však právník magistrátu povinnost vymáhat vše, co by mohlo být příjmem města. Uspořádání smluv může být v ideálním případě připravené do červnového zastupitelstva.