Hlavní obsah

Princ Nebojsa. Kdepak průšvih, ze Slafkovského je montrealský hit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Být jedničkou draftu a navrch v Montrealu, nejslavnějším klubu hokejové historie, s kým by to v 18 letech nezamávalo. Pár dnů po dvacátých narozeninách ale slovenský útočník Juraj Slafkovský může říct, že je na správné adrese. V sezoně, jejíž základní část spěje do finiše, neudělal dopředu jen krok. Ale spíš skok.

Foto: Eric Bolte, Reuters

Juraj Slafkovský (20) z Montrealu a Jake McCabe (22) z Toronta.

Článek

Během Slafkovského nováčkovské sezony se fanoušci Canadiens přeli, zda jejich milovaný klub neměl přece jen vzít z první příčky Kanaďana Shanea Wrighta, který byl v roce 2022 hlavním favoritem talentové burzy. V ní se ale nakonec propadl až na 4. pozici, odkud si ho vybral Seattle.

Nikdo nemohl zpochybnit Slafkovského parametry (191 cm/108 kg), solidní pohyb i střelu, ale rok poté, co hrál za finskou juniorku, ještě košický rodák nebyl na NHL úplně nachystaný. Za 39 zápasů měl nejlepší hráč olympiády v Pekingu nevýraznou bilanci 4+6. A pak se zranil.

„Moc přemýšlel, než aby odhodil zábrany a hrál,“ tvrdil kouč Habs Martin St. Louis. Někdy se zase Slafkovský odvázal až moc a zbytečně se vystavil situacím, kdy mu soupeři tvrdě naložili. „Odhadnout v té rychlosti, co je v danou chvíli potřeba, je na NHL nejsložitější,“ vysvětloval slovenskému teenagerovi kouč.

Do nové sezony však Slafkovský vstoupil výrazně sebevědomější. Pomohla i příprava v Česku. A taky posun mezi lepší hráče. „Už nemůžu nahazovat,“ líčil s úsměvem ‚Slaf‘, když v zápase s Floridou v tísni vymyslel chytrou přihrávkou přečíslení pro své spoluhráče.

„U mladého kluka, který má potenciál, je důležité, aby dostával příležitosti v situacích, ve kterých může uspět,“ řekl Sport.cz Patrik Eliáš, nejproduktivnější hráč hokejové historie New Jersey.

A přesně to pochopili i v Montrealu. Postrčili Slafkovského do elitní formace ke Coleu Caufieldovi a Nicku Suzukimu. O pět minut mu navýšili ice time (17:52 na utkání), k tomu hraje první přesilovku. A najednou vypadá přesně jako hráč, který bude po dlouhou dobu klubovou oporou.

Odrazilo se to pochopitelně i na lepších bodech. Bilance 16+29 za 77 utkání už na čerstvého dvacátníka vypadá víc než solidně. Slafkovský je navíc prototypem ‚fun to watch‘ hráče. Dobře se na něj dívá. Kvůli jeho parádní ráně, šikovným rukám i schopnosti někoho zbourat nebo se poprat.

Když hrajete s Caufieldem (170 cm) a Suzukim (180 cm), tak se od vás ostatně čeká, že za to vezmete i fyzicky. A Slafkovský se jako správný nebojsa nebojí za sebe i za své parťáky postavit.

„Nakonec jsem mu i naložil, ne?“ popisoval potyčku s floridským Aaronem Ekbladem.

Hlavně už ale přestal myslet na to, jakou část svého hokejového naturelu víc využívat. Fyzičku? Techniku? „Zvládá spojit oboje. Taky nepanikaří. Hra se pro něj zpomalila. A pak se nestará jen o sebe, což je u hráče v jeho věku velmi neobvyklé,“ podotkl St. Louis. „Opravdu mu záleží na klucích kolem něj, na týmu, chce vyhrávat.“

Slafkovský je také extrovertní povaha, je veselý, hovorný. To je cenná vlastnost i směrem k blížícímu se mistrovství světa v Česku. Montreal hrát o Stanley Cup nebude a výběr kanadského kouče Craiga Ramsayho by v Ostravě a v Praze mohl posílit právě forvard Canadiens. „Když budu zdravý, pojedu na sto procent,“ řekl Slafkovský během března.

Reklama