Zatímco Švédsko se k novým nikotinovým výrobkům staví liberálně a pustilo je na trh, Belgie jde cestou zákazů. Propastné rozdíly napříč EU budou panovat i nadále, velká evropská tabáková reforma se totiž odkládá.
Společná evropská pravidla na trhu s tabákovými výrobky myslí kromě těch tradičních také na ty modernější, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák, pro které už teď platí různá omezení. Není to tak dávno, co v EU například začal platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s příchutěmi.
V poslední době se ale objevují nové a nové produkty, například tzv. nikotinové sáčky, které zatím regulaci na celoevropské úrovni unikají. A protože jednotný právní rámec chybí, členské státy EU je regulují samy podle sebe. Zatímco například Finsko a Dánsko nové výrobky legalizují, Belgie a Nizozemsko je zakazují.
Nejaktuálnější téma jsou tzv. jednorázové e-cigarety, které se brzy dočkají zákazu v Belgii a ve Francii, uvažuje o něm i Polsko. Zákonodárci v těchto zemích tento krok odůvodňují tím, že z elektronických cigaret na jedno použití vznikají tuny odpadu a zároveň jsou až příliš lákavé pro mladé lidi. Opačný tábor naopak argumentuje tím, že mohou pomoct kuřákům přejít k méně škodlivému zlozvyku.
Evropské státy hezky ilustrují dva hlavní proudy regulace tabáku. Zastánci politiky „harm reduction“ (česky „snižování škod/rizik“) na jedné straně tvrdí, že nové produkty jsou podstatně méně škodlivé než tradiční cigarety, a proto by se měly regulovat méně přísně. Jejich roli totiž vidí ve snižování celkových negativních dopadů na veřejné zdraví.
Druhá skupina naopak trvá na tom, že „méně škodlivé“ stále znamená „škodlivé“, a dlouhodobé účinky nových výrobků na lidské zdraví zatím nejsou jasné. Například nedávná studie University College London upozornila na to, že „u lidí, kteří užívají e-cigarety (vapují), dochází k podobným změnám DNA jako u kuřáků, u nichž se později rozvine rakovina.“ Tento názorový tábor tak prosazuje různé zákazy či omezení, do jisté míry preventivní.
„Existují členské státy, které uplatňují prohibiční přístup a do značné míry dávají nové výrobky na stejnou úroveň jako cigarety, například Belgie. Existují ale také státy, které se rozhodly pro přístup snižování škod způsobených tabákem, například Švédsko. Prevalence kouření ve Švédsku je v současné době 5,6 %, v celé EU se přitom pohybuje kolem 20 %,“ popsala Nathalie Darge, generální ředitelka asociace Tobacco Europe, která sdružuje největší výrobce.
Pokud jde o Českou republiku, ta se kloní spíše ke švédské než k belgické cestě.
„Pozice jednotlivých resortů se v řadě otázek liší, obecně lze však odkázat na programové prohlášení vlády, z něhož vyplývá, že ČR při řešení problematiky závislostí uplatňuje politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod,“ napsal redakci zástupce mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU Jan Hájek.
Komise si dává načas
Státy už ale dál nechtějí jednat na vlastní pěst a místo toho volají po reformě společných pravidel. Řeč je hlavně o dvou směrnicích – o tabákových výrobcích (TPD) a o zdanění tabáku (TED). Nový kabát ale potřebují také směrnice o reklamě na tabákové výrobky a sponzorství nebo doporučení o prostředí bez tabáku, které míří na rizika pasivního kouření. A tak by se dalo pokračovat.
„Ze strany většiny členských států i současného (belgického) předsednictví je evidentní zájem o revizi současného rámce. A to především v kontextu nárůstu výskytu nových tabákových výrobků na unijním trhu, které nejsou příliš regulovány. To většina států vnímá jako problematické především ve vztahu k mladistvým, pro které jsou tyto výrobky výrazně atraktivní. Plánovaná a několikrát avizovaná revize směrnic TPD a TED je ale do velké míry zaseklá na straně Evropské komise,“ popsal současnou situaci Jan Hájek.
Evropská komise sice spustila rozsáhlé a několik let trvající konzultace s odborníky, průmyslem i veřejností o tom, jak dobře fungují současná pravidla a co by se mělo do budoucna změnit, u toho ale zatím zůstalo.
„Komise se v současné době snaží vyhýbat předkládání kontroverzních návrhů, které pravděpodobně neprojdou Parlamentem a Radou, ale po volbách a jmenování nových komisařů můžeme očekávat nové pokusy,“ je přesvědčený novinář webu EU Reporter Nick Powell, který tabákovou legislativu dlouhodobě sleduje.
Powell naráží na to, že Komise se na rozdíl od řady evropských vlád a většiny europoslanců řadí k „prohibičnímu táboru“ a vysílá signály, že tímto směrem se chce vydat i do budoucna.
Komise ústy svého mluvčího Stefana de Keersmaeckera potvrdila, že reformu skutečně předloží až v příštím období. Teprve ke konci roku 2024 má skončit hodnocení stávajících pravidel, návrh nové podoby té nejdůležitější směrnice TPD se tak může objevit na stole až v roce 2026.
Zákazy na obzoru?
Návrh upravené směrnice TPD ze strany Komise může být nakonec tak restriktivní a přinášet tolik náročných podmínek, že „zcela zabije“ potenciál nových výrobků pomáhat dospělým kuřákům s odvykáním a snižovat negativní dopady na veřejné zdraví. Myslí si to alespoň řečníci nedávné debaty v Bruselu.
Úplné zákazy by se podle nich mohly týkat například nikotinových sáčků nebo příchutí u všech nových nikotinových výrobků, další zpřísnění by mohlo čekat na balení výrobků a jejich reklamu. V podstatě by to znamenalo, že v regulaci se nebude nijak odrážet rozdílná míra škodlivosti jednotlivých typů produktů.
„Trh s tabákovými a nikotinovými výrobky v EU je jedním z nejpřísněji regulovaných na světě. (…) Zpřísnění regulace pomocí dalších omezení týkajících se balení, příchutí nebo prezentace výrobků povede k riziku, že dospělí spotřebitelé se budou v rámci svých návyků orientovat na nelegální alternativy, a to navzdory důsledkům pro jednotný trh a veřejné zdraví,“ upozornila za Tobacco Europe Nathalie Darge.
Zkušenosti z Estonska a Dánska podle ní ukazují, že ani po zákazu ochucených náplní do e-cigaret se jich uživatelé nevzdali, pouze se přeorientovali na černý trh. 93 % dánských „vaperů“ podle průzkumu tvrdí, že je snadné dostat se k zakázaným příchutím, například na online shopech.
Prozatím to ale nevypadá, že by Evropská komise chtěla svůj postoj nějak měnit. „Myslím si, že jakákoli významná změna v politice Komise je ještě daleko, pokud k ní vůbec někdy dojde,“ myslí si Nick Powell. Státy i Evropský parlament budou podle něj mezitím „odolávat“ pokusům Komise prohibiční přístup protlačit.
Podle české europoslankyně Radky Maxové (S&D) každopádně platí, že v Evropě je vůle pokročit v oblasti tabákové regulace a veřejného zdraví. Liší se jen pohledy na to, jak toho dosáhnout.
„Musíme se podívat na vědecké důkazy, ty jasně ukazují, že vymýcení závislostí, včetně kouření, je nerealistické. Musíme se soustředit na minimalizaci rizik. A s tím podle mě v případě kuřáků souvisí i nabízení méně nebezpečných alternativ,“ podělila se o svůj názor Maxová.