Nejhorší sběrný dvůr Pražských služeb v Praze 6, Proboštská 1

Pokud se chcete jako správný občan Prahy 6 zastavit v tomto sběrném dvoře, počítejte s čekací dobou minimálně půl hodiny, spíše více. Tento sběrný dvůr je jasný příklad vedení, který se snaží provoz přiblížit komunistické době a dodržovat rudou dělbu práce. Dovolím si i říci, asi i za minimální mzdu zúčastněným. Sám si pak asi dává tučné odměny. 

Jak bych tuto dělbu práci popsala. Jeden zaměstnance totiž stojí před závorou a posílá auta dovnitř. Podle mého názoru posílá maximálně 3 auta nebo 4, každopádně dostatečně málo na to, abyste si tu minimální půlhodinovou frontu opravdu vystál, skoro v každou hodinu. A nebojte se, otevírací doby nejsou opravdu pro pracující lid. Pak vjedete dovnitř a je obsazen maximálně 1-2 kontejner, tzn. ostatní jsou volné a čekají na morální občany, kteří chtějí třídit. 

Asi nejhorší věc, co se pak děje, následuje po vjezdu do sběrného dvoru. Stojí tam jeden či dva zaměstnanci a ti si na prázdnou čistou A4 zapisují věci z vaší občanky. Ano slyšíte správně ne do počítače, ale na prázdnou A4 a při tom ještě stojí. Tomu říkám podmínky pro zaměstnance v 21. století. No musím přiznat, že májí alespoň deštník v létě, nebo když prší. 

Mohl by mi prosím, někdo vysvětlit? 

1. proč si to vůbec píšou (Adresu, jméno a SPZ), když v dnešní době existuje čtečka občanky?    
2.  proč to píšou na čistý bílý papír, nemají alespoň řádkovaný papír?                                              
3. vytisknutá tabulka, to by bylo asi moc sofistikované....                                                               
4. nebo nedej bůh, třeba takový počítač? V tom našem 21. století?  

To jsou všechno otázky, které mi pokaždé když se rozhodnu něco recyklovat, vrazí kudlu do zad – ano jedeš tam, kde se ještě zastavil čas. A je to financované z tvých daní, opravdu tam chceš jet, a podívat se, jak Praha 6 hospodaří s tvými penězi.

A jednou se mi stala další věc, která mě ještě více srazila na kolena a chtělo se mi bezmocí brečet. Jednou takhle přijedu a mám v autě dvě matrace. Fronta jak blázen, dneska to vypadá tak na hodinu. Tak si říkám, autem tam jedu protože, to nemůžu unést. Ale tyto dvě matrace ty mohu vzít do ruky. Paní s kterou jsme stály před auty, mi nabídla i pomoc.  Tak jsem se rozhodla a nahoře zaparkovala na modré zóně. To už mě viděl pán,  co má produktivní práci a posílá auta po třech. Proč závoru nezvedá z kanceláře v tom 21. století, to mi taky hlava nebere, ale jak už jsem psala, vedoucí má smysl pro dělbu práce, takže raději o tom nepřemýšlet. A tak jdu s těmi dvěma matracemi a pán mi hned ze dvou metrů říká, to nemůžete jít do sběrného dvoru pěšky, když jste přijela autem. Na to mu řeknu: Pane prosím, co mi to tu povídáte. Ignoruji a jdu dál. Přeci jenom zase tak lehké to opravdu není. Dostavím se k zapisovatelům, na tem prázdný papír – ano prázdný papír – a tam už stojí dva  - paní a pán. Paní to nemůžete, takhle dělat, že zaparkujete auto a pak půjdete sem pěšky, to nejde, abyste předbíhala frontu – podotknu AUT, frontu AUT. Snažím se stále nějak argumentovat, že to nějak nechápu. Na to pán, to vyvolává řetězovou reakci, to by pak mohl dělat každý. Nějak mi nedocházejí argumenty, autem přeci jedu, když to nemůžu unést a pěšky přijdu, když to unést budu moci? Snažím se ještě zeptat na vedoucího, prý je to on. Tak je nějak neposlouchám ,dám jim tu občanku a jdu odnést ty dvě matrace. Auta stále čekající, a lidé co čekají i před auty, si ze mě dělají srandu, to nesmíte paní, to je za pokutu 1000kč. Smějeme se tomu všichni, ale vlastně poslušně, každý občan Prahy 6, tu jako ty krávy stojíme v řadě, před porážkou blbců. Minule mi někdo říkal, jak donutili pána s károu bio odpadu – stát v řadě s auty. No to mi přijde taky vrchol. Nejsmutnější na tom je, že biologický odpad je stále volný, neboť, tu čekací dobu vytvářejí převážně stavební firmy, které jsou stejně jen u sutě. 

To mě na tom čekání na Proboštské baví asi nejvíc, když už je to více jak půl hodinu, vždy si vyjdeme z auta a začneme komunikovat, a se i smát v té naší bezmoci. A narazíte na pár stejných blbců, co jsou tak morální, že tam stále jezdí. 

Tak to jsou moje zážitky, jako občanky Prahy 6.  Každého majitele domu, který do Proboštské jezdí – tak mu jen při tom zmínění, již stojí vlasy hrůzou. Proto nám vznikají biologické skládky na začátku Divoké Šárky, po zrušení biologického kontejneru na Džbáně. Protože asi jako každý majitel domu si říká: Mám hodinu čas? Nebo nemám? Do Proboštské nejedu – nemám na to nervy. 

Pokaždé si říkám pojedu tam nebo ne? Nechce se mi tam, ale jsem přeci zodpovědná občanka, nemohu to dát do smíšeného. Ale povím vám – jsou to NERVY: 

Takhle Praha 6 šetří naše prostředky a ničí nám naše nervy. Nejenže platí dva lidi úplně na nic, ale ještě třetího, který asi tyto údaje přepisuje do tabulky. Nechci, aby to vyznělo, že chci, aby ti lidé přišli o práci, to určitě ne – ale bylo by fajn, začít více produktivity, a pak třeba i více těm lidem zaplatit.  

Nejlepší na tomto sběrném dvoru je asi změna jednosměrek a vjezdu do sběrného dvorů. Pamatujeme doby, kdy se jezdilo z leva, a smysl to tedy nedávalo. Místo na čekání nebylo, takže jste marně pátrali, zda tu auto parkuje, či čeká ve frontě. 

Závěrem bych chtěla poděkovat vedoucímu, že nás učí trpělivosti a dát mu za pět za provozování sběrného dvoru. A doufám, že bude více trpělivých lidí jako já, a přesto pojedou do Proboštské třídit odpad. 

Budu pevně doufat, že to konečně někdo vezme do správných rukou a udělá tam pořádek. Doporučovala bych toho člověka, který zařídil změnu jednosměrek a logický vjezd do sběrného dvora. Tento člověk disponuje inteligencí a logikou. Nebylo by od věci, se zaměřit i na uspořádání sběrného dvora uvnitř, je to velmi nelogické. Vytvořit prostor pro více aut, tak aby to tam odsýpalo, a byla by radost třídit odpad i pro Pražany z Prahy 6, I KDYŽ BUDOU CHTÍT JÍT DO SBĚRNÉHO DVORA V PROBOŠTSKÉ.  ZDAR PROBOŠTSKÉ A BUDU DOUFAT V LEPŠÍ ZÍTŘKY.