Jeden svět Olomouc: Domov Chagrin Valley – pohádkový život v utopii

Švýcarský dokument Nathalie Berger nahlíží do velice neobvyklého zařízení pro seniory s demencí. Místo typických nemocenských pokojů najdeme v Chagrin Valley americké předměstí z 50. let minulého století, které obsahuje repliky klasických domů, pošty ale i obchodu. Film se kromě výpovědí seniorů žijících v zařízení zaměřuje na tvrdou práci zaměstnanců. Po projekci se o vlastní zkušenost podělila i hostka Kateřina Ivanová.

Stěžejní postavou dokumentu je devadesátiletá rezidentka Florence, která bojuje se závažnou mozkovou chorobou. Smutně přihlížíme tomu, jak zapomíná dny a svůj věk, hledá příbuzné a nebo opakovaně nepoznává prostředí, ve kterém se spolu s ostatními seniory nachází. Když jí ale paměť slouží, můžeme ji vidět jak při detailním popisu fotografií, tak při uvědomělých rozvahách. ,,Proč jsem tady?” ptá se Florence. Nechápe, proč nemůže být doma, když si oproti ostatním rezidentům dokáže obstarat základní potřeby. V závěru si však na tuto otázku odpovídá tak, že si pobyt v Chagrin Valley zaslouží, protože jej vidí jako životní lekci. V domově pro seniory se jí líbí a oceňuje obětavou péči ošetřovatelského týmu.

Následně nám dokumentární film vykresluje fyzicky i psychicky náročnou profesi pečovatelů. V péči o rezidenty se zaměstnanci střídají na dvanáctihodinových denních a nočních směnách, kde musí zajistit pohádkově utopický obraz domova včetně jeho úklidu. Během této fyzické práce odpovídají na neustále stejné dotazy a připomínky klientů, což stěžuje jejich práci po psychické stránce. Proto se na pracovnících v Chagrin Valley i přes jejich snahu potvrzuje, že při takto náročné práci dochází i k osobnímu vyhoření.

Film naznačuje, že pozici pečovatelů obsazují lidé s těžkými životními osudy. První zaměstnankyně domova pro seniory sdílí prožitek ze svého těžkého dětství, kvůli kterému se v dospívání dostala k dealování drog a každodenním střetům s policií. Po několika letech získala stabilitu a správný životní směr díky péči o seniory v Chagrin Valley a tvorbě rapu, kde v textech svůj životní příběh promítá. Druhá pečovatelka popisuje své první těhotenství ve třinácti letech, kvůli kterému ji spousta lidí odsoudila a ocitla se na okraji společnosti. Po dalších těhotenstvích musela nastoupit do zaměstnání a vybrala si práci se seniory, kde získává pocit naplnění, jelikož jsou na ní závislí.

Po projekci o daném tématu promluvila docentka zaměřena na sociální lékařství a veřejné zdraví Kateřina Ivanová. ,,Podobné zařízení jsem viděla ve Finsku a ve Spojených státech, ale u nás žádné takové zařízení není,” konstatuje Ivanová. Podle docentky záleží na kultuře ale i na financích. Není si jistá, že je střední Evropa připravena na to, aby měla takto imaginárně nachystané domovy. V dokumentu jí chyběly aktivity, čerstvý vzduch a různé typy terapií, které jsou pro seniory velmi důležité. Sdílí i osobní těžkou zkušenost s nedávným odchodem jejího otce, kterého také musela umístit do domova pro seniory. ,,Tatínek se stejně jako Florence také sám najedl a chodil, ale opakovaně se nám ztrácel a bral domů cizí lidi,” popisuje. Práci pečovatele hodnotí jako psychicky náročnou a podle ní by si ve společnosti zasloužila více vděku.