Dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebo Doplňkové penzijní spoření (DPS) – Čím se liší a co je lepší?

Než se podíváme na srovnání penzijka a DIPu, dovolte nám krátkou odbočku. Řada čtenářů si totiž klade otázku, zda je spoření na důchod opravdu potřeba. Platíme si přeci sociální pojištění, takže stát se o nás v důchodu postará. Nebo ne?

Proč spořit na důchod

Česká republika využívá tzv. plně průběžný důchodový systém. To znamená, že současné důchody se financují z penzijního pojištění, které povinně odvádí všichni pracující lidé. Až tito lidé odejdou do penze, na jejich důchody se budou skládat další generace pracujících.

Ačkoliv se zdá, že současný důchodový systém funguje, opak je pravdou. Naráží totiž na dvě překážky:

• Česká populace stárne. Z demografických projekcí vyplývá, že počet seniorů se během následujích 30 let téměř zdvojnásobí. Zatímco dnes na jednoho seniora připadá přibližně 2.5 pracujících, za 30 let to bude pouze 1.6 pracujících ^[1].
• Český důchodový systém je dlouhodobě v deficitu. Prakticky to znamená, že stát vybere na důchodovém pojištění méně peněz, než kolik na penzích vyplatí. Pokud je systém ztrátový už nyní, s úbytkem ekonomicky aktivních lidí bude situace ještě horší.

Nebudeme si nic nalhávat. Současný důchodový systém se hroutí a zachránit jej mohou pouze nepříjemné změny – vyšší odvody pro pracující, nižší penze pro důchodce nebo pozdější odchod do důchodu. Tyto změny budou přicházet postupně a nejvíce zasáhnou občany, kterým je dnes 40 let nebo méně.

Současné penze činí 48 % průměrné mzdy (přes 20 000 Kč měsíčně). Během 30 let by ovšem tento poměr mohl klesnout na pouhých 27 % (přibližně 12 000 Kč podle současných cen).

Mladší generace si musí uvědomit, že stát jim solidní důchod nezajistí. Nebudou na to peníze. Každý by si měl připravit finanční rezervu, aby ve stáří nemusel spoléhat pouze na státní penzi.

Samotné odkládání peněz stranou ale nestačí, protože úspory vlivem inflace ztrácí na hodnotě. Abyste úspory před inflací ochránili, musíte peníze zainvestovat! A právě k tomu slouží penzijko a DIP.

DIP versus DPS – srovnání

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) a Doplňkové penzijní spoření (DPS) jsou státem podporované produkty zajištění na stáří.

Oba produkty fungují tak, že si průběžně odkládáte peníze a investujete je do cenných papírů. Během investování můžete čerpat různé výhody, ale zároveň nesmíte peníze vybrat dříve než v 60 letech. Po odchodu do penze vám naspořené peníze poslouží jako přilepšení ke státnímu důchodu.

Oba produkty mají stejný cíl – pomoci lidem při budování finanční rezervy na důchod. Každý produkt jde ale trochu jinou cestou.

DIP a DPS – Stručný přehled rozdílů

Podmínky platné od července 2024

Společné vlastnosti

Možnost daňového odpočtu

Peníze, které v průběhu roku vložíte na DIP nebo DPS, si můžete odečíst od základu daně. Maximálně však 48 000 Kč ročně. Díky daňovým odpočtům tak můžete ušetřit až 7 200 Kč za rok.

Daňový odpočet umožňuje penzijko, DIP i soukromé životní pojištění. Uvedený limit ale platí pro všechny produkty dohromady, nikoliv pro každý produkt zvlášť. I kdybyste tedy využívali více produktů současně, odečíst si můžete pořád jen 48 000 Kč/rok.

Příspěvky zaměstnavatele

Na DIP i penzijko vám může přispívat zaměstnavatel, přičemž podmínky jsou u obou produktů stejné.

Příspěvky zaměstnavatele do 50 000 Kč za rok jsou osvobozené od daně z příjmu a plateb na zdravotní a sociální pojištění. Pro zaměstnavatele je tedy finančně výhodnější vyplácet zaměstnancům příspěvky než navyšovat jejich hrubou mzdu.

I v tomto případě platí, že uvedený limit pro zvýhodnění příspěvků (50 000 Kč/rok) je souhrnný pro DIP, penzijko a soukromé životní pojištění.

Podmínka 120/60

Pokud jde o výběry peněz, DIP i penzijko vyžadují splnění podmínky 120/60. To znamená, že musíte mít alespoň 60 let a doba spoření musí být alespoň 120 měsíců. Penzijka založená před rokem 2024 mají povinnou dobu spoření poloviční, tedy 60 měsíců.

Pokud peníze vyberete předčasně, musíte státu vrátit všechny daňové úspory za posledních 10 let. Prakticky to znamená, že zdaníte všechny příspěvky od zaměstnavatele a všechny peníze, které jste si v posledních 10 letech odečetli od základu daně. U penzijka navíc přijdete o všechny státní příspěvky.

Předčasný výběr peněz je možný nejdříve po 2 letech spoření (penzijní spoření) nebo kdykoliv (DIP).

Nulová ochrana spotřebitelů před legislativními změnami

Z příkladu penzijního spoření víme, že podmínky státem podporovaných produktů se mohou v průběhu let měnit. Současné výhody tedy nemusí platit po celou dobu spoření, což si mnoho lidí neuvědomuje.

I kdyby se podmínky penzijka nebo DIPu zásadně změnily, smlouvu vypovědět nemůžete. Stále zde platí podmínka 120/60, takže předčasný výběr by znamenal sankce.

V čem je lepší DIP

Flexibilní portfolio

U DIPu si můžete sami rozhodnout, do jakých cenných papírů budete investovat. Mohou to být například akcie, státní dluhopisy, podílové fondy nebo třeba populární ETF fondy. Pokud byste si s výběrem investic nevěděli rady, můžete peníze vložit do přichystaných portfolií, která řídí poskytovatel DIPu.

V rámci DPS můžete investovat pouze do účastnických fondů, které sestavují a řídí penzijní společnosti.

Daňové odpočty pro všechny vklady

DIP i penzijko umožňují daňový odpočet ve výši až 48 000 Kč za rok. Od základu daně si ale můžete odečíst pouze vlastní vklady, na které se nevztahují státní příspěvky. U penzijka tedy můžete do daňového odpočtu zahrnout pouze část vkladů nad 1 700 Kč měsíčně (nad 20 400 Kč ročně). Pokud na penzijko posíláte méně než 1 700 Kč měsíčně, daňová úspora bude nulová.

U DIPu státní příspěvky nejsou, takže do daňového odpočtu můžete zahrnout všechny své vklady.

Nižší poplatky

Investování přes DIP může být levnější než investování přes klasické penzijko. Není to ale pravidlo, což si ukážeme na konkrétním příkladu.

Začneme u penzijka. Fondy si účtují roční poplatek za správu a výkonnostní poplatek, přičemž velikost poplatků reguluje legislativa. Penzijní společnosti si účtují zpravidla maximální povolenou sazbu, takže platit budete 1 % ročně + 15 % z případného zisku. Nižší poplatky najdete pouze u konzervativních fondů (0.4 % ročně + 10 % ze zisku).

S DIPem je to složitější. Poplatky totiž nejsou regulované, takže rozdíly mezi jednotlivými nabídkami mohou být propastné. Posuďte sami:

Například Portu nebo Fondee mají v ceníku jedinou položku – manažerský poplatek 0.5 % ročně. Naproti tomu Raiffeisen Bank nebo Fio si účtují poplatky za jednotlivé úkony – třeba poplatek za nákup nebo prodej cenných papírů. Tento model může být v konečném součtu nejlevnější, ale musíte si poplatky dobře hlídat.

To ale není všechno.

V rámci DIPu můžete investovat také do podílových fondů a ETF fondů, které mají vlastní poplatky. Pokud jde o ETF fondy, poplatky jsou nízké (přibližně 0.2 % ročně). Podílové fondy jsou ale přesný opak. Jejich celková nákladovost často přesahuje 2 % ročně, takže mohou být dražší než penzijko.

V čem je lepší penzijko

Státní příspěvek

Prakticky jedinou výhodou penzijka jsou státní příspěvky. Abyste ovšem státní příspěvek získali, musíte na penzijko posílat alespoň 500 Kč měsíčně. Výše státního příspěvku je potom 20 % z vašeho vlastního vkladu, maximálně však 340 Kč za měsíc.

Je třeba si uvědomit, že příspěvky nejsou garantované po celou dobu spoření, takže stát je může kdykoliv snížit nebo zrušit. Například v roce 2024 došlo k navýšení minimální částky pro získání příspěvku (z 300 Kč na 500 Kč) a stát přestal vyplácet příspěvky lidem, kteří pobírají starobní důchod.

DIP versus DPS – Modelové příklady

Teorii máme za sebou. Pojďme se tedy podívat, který produkt je výhodnější v praxi.

Nejprve si ukážeme, kolik peněz vám penzijko a DIP díky státní podpoře a daňovým úlevám přinesou. V následující tabulce najdete 6 modelových příkladů, které srovnávají finanční benefity penzijka a DIPu při různých vkladech.

Na první pohled se zdá, že penzijko je díky státnímu příspěvku výhodnější. Z dlouhodobého hlediska to ale bývá naopak.

Nerozhodují benefity, rozhodují poplatky

Ať už zvolíte penzijko nebo DIP, uzavření smlouvy je dlouhodobý závazek. K naspořeným penězům se totiž dostanete nejdříve v 60 letech. Možnost předčasného výběru nebereme v úvahu, protože tím penzijko i DIP ztrácí prakticky všechny své výhody. Očekávaná doba spoření je tedy 10 let (zákonné minimum) až 42 let (při uzavření smlouvy v 18 letech).

Významnou roli při dlouhodobém investování hrají poplatky – zejména roční poplatek za správu. Z počátku jsou poplatky nenápadné, ale jak hodnota naspořených peněz poroste, vliv poplatků bude stále větší. Nakonec se může stát, že celkové poplatky začnou převyšovat všechny benefity. A právě to je častý problém penzijka.

Srovnání – DIP / penzijko / investiční účet

Abychom získali lepší představu o výhodnosti jednotlivých metod, pojďme si ukázat konkrétní příklad. Srovnávat budeme penzijko s dynamickou strategií a DIP od společnosti Portu. Pro zajímavost do srovnání zařadíme ještě třetí variantu – klasické investování bez státní podpory přes platformu XTB:

¹ podmínky u společností Portu nebo Fondee
² podmínky u společnosti XTB
³ zahrnuje poplatek ETF fondů ve výši 0.2 % ročně

Jak můžete vidět, investování přes levného brokera (v našem případě XTB) může být z dlouhodobého hlediska výhodnější než oba státem podporované produkty. Není to ale pravidlo. Rozhodující je řada faktorů – zejména délka investování, velikost investic, očekávaný výnos a již zmiňované poplatky.

Závěrečné shrnutí

Doplňkové penzijní spoření (DPS) je atraktivní jen díky státnímu příspěvku. Ten budete dostávat při vkladu 500 až 1 700 Kč měsíčně, takže nemá smysl posílat nižší ani vyšší částky.

Pokud chcete investovat konzervativně nebo odkládáte menší částky, penzijko se vyplatí. Státní příspěvky totiž převáží všechny poplatky. Pokud ale zvolíte odvážnou strategii nebo plánujete odkládat větší částky, poplatky vám z dlouhodobého hlediska hodně uškodí. V takovém případě je lepší zvážit DIP nebo běžný investiční účet.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je zajímavý pro daňové výhody. DIP se hodí zejména pro ty, kteří dostávají příspěvky od zaměstnavatele nebo si chtějí vlastní vklady odečíst od základu daně. Stejné výhody sice nabízí i penzijko, ale DIP vám díky nižším poplatkům může ušetřit desítky až stovky tisíc korun.

DIP se vyplatí také v případě, že si chcete investiční portfolio řídit sami nebo cílíte na vyšší výnosy (více rizikové strategie). Musíte si ale vybrat poskytovatele, který nabízí DIP bez vysokých poplatků.

Běžný investiční účet je výhodný zejména pro náročné investory, kteří chtějí odkládat větší částky nebo cílí na maximální výnosy. Investování touto cestou je složitější, ale z dlouhodobého hlediska může být nejvýhodnější.

Pokud si najdete levného a spolehlivého brokera, úspora na poplatcích v dlouhodobém horizontu zastíní všechny výhody penzijka i DIPu. Peníze lze navíc kdykoliv vybrat, takže nemusíte čekat do 60 let.

Nebojte se produkty kombinovat

Dobrou zprávou je, že všechny zmiňované produkty lze využívat souběžně. Díky tomu můžete čerpat všechny výhody státem podporovaných produktů a zároveň minimalizovat jejich slabé stránky (zejména vyšší poplatky a omezený přístup k penězům).

Uveďme příklad:

Můžete si vytvořit například DPS pro získání státního příspěvku (vlastní příspěvky od 500 do 1 700 Kč měsíčně), DIP pro čerpání daňových výhod (příspěvky zaměstnavatele + vlastní příspěvky do 48 000 Kč/rok) a běžný investiční účet pro všechny další investice.

A jak spoříte na důchod vy? Dáváte přednost penzijku, DIPu nebo volíte jinou cestu? Podělte se o své zkušenosti v diskusi pod článkem!

Zdroje
https://www.rozpoctovarada.cz/ke-stazeni/informacni-studie-alternativni-demograficke-projekce/
https://investplus.cz/penze/dlouhodoby-investicni-produkt-dip/
https://investplus.cz/penze/doplnkove-penzijni-sporeni-dps/