Hbité přešlápnutí. A fííííí! MacKinnon už letí. Coloradští spoluhráči se v úterý museli smát, když sledovali, kterak jejich vůdce na ledě převzal puk, nabral třetí kosmickou rychlost a po dechberoucím úniku proti Minnesotě skóroval. Třikrát.
„A už padají čepice,“ hlásil televizní komentátor.
To Kučerov z Tampy při svém kouzlení mezi mantinely většinou nepotřebuje zvláštní výbušnost. Počíná si jako režisér nebo jako geniální matematik. Vnímá hektické pohyby na kluzišti jako zpomalené a bystře nachází ideální řešení situací, čímž dění kolem sebe řídí. Poslední výsledek? Tři asistence při vítězství nad Columbusem.
Kdo se hýbe, kraluje. Hvězda ničí NHL, prospívá i bývalý kouč ruské krásky |
A McDavid? Další zjevení svého druhu. Edmontonský kapitán umí spojit brilantní bruslení s vytříbeným zacházením s holí. V této sezoně je méně úspěšný v zakončení, o to víc však vyniká při vytváření šancí pro své parťáky. Jediná asistence mu chybí k bájné stovce, na niž dosud v NHL dosáhli pouze Wayne Gretzky (jedenáctkrát), Mario Lemieux a Bobby Orr.
Týden před koncem základní části ve strhujícím dostihu vidíme pořadí: 1. Kučerov 139 (43+96), 2. MacKinnon 137 (51+86), 3. McDavid 130 (31+99).
Všichni se v minulých týdnech dostali do mimořádné ráže. Byť největšího favorita a obhájce tradiční ceny McDavida zrovna brzdí zdravotní nesnáze, což mrzí zvlášť fanoušky Oilers.
Jejich drahoušek s přezdívkou McJesus vynechal středeční mač s Vegas Golden Knights s lehkým zraněním. Stále má však před sebou pět zápasů, zatímco Kučerov čtyři a MacKinnon tři.
Ruský lenoch? Kdepak! Kučerov kraluje osobitým stylem a sklízí komplimenty |
Jistě, tahouni svých týmů dychtí hlavně po Stanley Cupu. Zvlášť McDavid, jemuž posvátný stříbrný pohár ve sbírce chybí. Po osobní stránce ovšem není v hokejové říši výrazně hodnotnější vyznamenání. Vždyť jak říkával Jaromír Jágr, posbírané góly a asistence jsou jasným měřítkem, nezávislým na názorech hlasujících v anketách. Jistě, každý hráč pracuje pro mužstvo, zároveň jej ale pohání individuální hrdost a cíle.
Málokdy se o prestižním titulu rozhodovalo až na poslední chvíli. Vítěz bývá jasný třeba i pár týdnů předem. Výjimky se vyskytují jednou za čas. Před devíti lety se takhle do cíle hnala početná skupinka, která se nakonec s titěrnými rozdíly srovnala následovně: 1. Benn 87, 2. Tavares 86, 3. Crosby 84, 4. Ovečkin 81, 5. Voráček 81.
A co se týče bodové hojnosti, nejbližší srovnání nabízí ročník 1992/93, v němž se do kronik zapsala nabitá špička: 1. Lemieux 160, 2. Lafontaine 148, 3. Oates 142, 4. Yzerman 137, 5. Selänne 132, 6. Turgeon 132.
Nyní ze zmíněné trojice může největší motivaci po Art Ross Trophy cítit MacKinnon, který si ji dosud nepřivlastnil. Kučerov s ní na každoročním vyhlašování ligových premiantů pózoval po sezoně 2018/19. A McDavid ji ukořistil už pětkrát.
„Fakt jsme se řehtali, když jsme viděli, jak Nathan profrčel kolem obránce, který neměl nejmenší šanci,“ řekl předevčírem hloučku reportérů MacKinnonův kumpán Jonathan Drouin. „Připadal jsem si podobně jako v juniorce v Halifaxu, kde předváděl podobné akce.“
Kanada hledá hrdinu. Touha nehasne. McDavid i Matthews čelí kolosální výzvě |
MacKinnon se poprvé v kariéře přehoupl přes jednu úctyhodnou hranici: „Nikdy jsem si nemyslel, že nastřílím padesát branek. Ale samozřejmě mám radost.“
Také na jeho případu se ukazuje, že v National Hockey League čím dál víc dostává přednost nespoutané útočné pojetí před nudným couváním a taktickým betonováním středního pásma.
Kdo podle vás vyhraje bodování NHL?
David Pastrňák z Bostonu pokořil podruhé v kariéře stobodovou metu. Auston Matthews z Toronta nasázel už 66 gólů a blíží se k sedmdesátce. Přes ni se naposled přenesli Alex Mogilnyj a Teemu Selänne v roce 1993. I proto je současná NHL tak zábavná.