Jak si vybrat restauraci? Někdy stačí rychlý pohled na čistotu stolů, neuklizené nádobí nebo úbor personálu

Snad každý má rád dobré jídlo, proto si čas od času většina z nás dopřeje oběd nebo večeři v restauraci. Když vybereme tu správnou, prožijeme kulinární zážitek. Obecně všude ve světě platí, že jídlo je sváteční okamžik. A když už za něj zaplatíme, měli bychom si na jídle pochutnat. Výběr toho správného podniku je tedy alfou a omegou úspěchu. Díky našemu malému průvodci nešlápnete vedle.

V místě, kde to znáte, zřejmě už velmi dobře víte, kde si pochutnáte a kde ne. Jenže jak si vybrat tam, kde to neznáte? „Je dobré si všimnout, jaká je úroveň podniku. Stačí rychlý pohled na čistotu stolů, případně na neuklizené nádobí, úbor personálu, na úpravu jídel, která obsluha roznáší. Voní to tady, nebo právě připálili topinky? Vítá vás úsměv, nebo otrávený obličej? Restaurace není výdejní pult v bufetu, tady platíme za prostředí, za příjemně strávenou minimálně půlhodinu,“ vysvětluje Ladislav Špaček. Všímejte si také toho, jestli restaurace v době obědů a večeří zeje prázdnotou, nebo je plná. Větší množství hostů je jasným signálem, že zde vaří dobře a lidem tu chutná.

Další věc, na kterou byste se měli zaměřit, je sestavené menu. Je příliš přeplácané a nabízí milion druhů pokrmů? To nevěstí nic dobrého. Podle všeho půjde o podnik, který sází na kvantitu a jídlo nebude stát za moc. Nejlepší restaurace mají často jen pět šest hlavních jídel, ale každé stojí opravdu za to.

„Chci-li pozvat klienta nebo dámu, kterou potřebuji okouzlit, musím vybrat dobrou nebo ještě lépe zážitkovou restauraci. Nejde o to, abychom se jen najedli, to můžeme kdekoliv. Tady očekáváme zajímavé prostředí, přátelskou a milou obsluhu na úrovni, kreativního kuchaře, jenž nám připraví chuťový zážitek, na který bude klient nebo dáma vzpomínat ještě půl roku,“ vysvětluje odborník na etiketu.

„Svíčková se šesti klienta ani dámu neohromí, jen ochromí, tím večeře skončí, ani na dezert už nezbude chuť. Proč malé porce? Abychom si mohli dát více chodů a prožili za ten večer gejzír zážitků, jaké jinak sbíráme týdny nebo měsíce. Ideální je degustační menu – malé porce toho nejlepšího, co má restaurace na jídelním lístku,“ radí ve výběru Ladislav Špaček. Důležité je také otestovat kvalifikaci personálu. „Poznáte to podle toho, že servíruje jednotlivé chody celému stolu najednou. A také, že neodebírá talíře hostům, sotva dojedli, ale nechává je na stole, až složí příbor poslední host, a pak je stáhne všem najednou. Jde o to, že nemůže jeden jíst a druhý se na něj dívat, to je trapné oběma, proto musí mít všichni před sebou talíře.“

Internet je dnes velkým pomocníkem také při výběru restaurací. Dejte si ale pozor na to, jakým způsobem hledáte. Ne všechny recenzní portály jsou totiž relevantní. „Internetové recenze jsou většinou kvalifikované a inspirativní, ale berme je s rezervou, víme, že parta kamarádů umí podpořit kolegu restauratéra tak, že by si zasloužil málem michelinskou hvězdu,“ říká s úsměvem odborník. Dalším dobrým zdrojem informací je facebook a instagram. Můžete také sledovat foodblogery. Vlastní sociální sítě má dnes spousta kuchařů. A dát můžete samozřejmě také na doporučení důvěryhodných známých. „Musíte si být ale jisti, že mají stejný vkus a rozumí provozu restaurace natolik, aby ji dokázal správně ohodnotit,“ uzavírá Ladislav Špaček.