Evropský soud pro lidská práva Foto: ESLP

Vazba či osobní prohlídky. Slovensko má ve Štrasburku podobný počet stížností jako ČR

Počty stížností proti Slovensku, o kterých Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni rozhodl, v porovnání s předchozím rokem mírně klesly. V roce 2023 Soud oznámil slovenské vládě 143 nových stížností, z nichž se více než třetina týkala namítaného porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Často namítáno bylo i porušení práva na pokojné užívání majetku. Některé stížnosti se týkaly opatření proti šíření koronaviru a zajištění majetku nebo peněžních prostředků v kontextu trestního řízení. Co se týče ČR, loni ESLP rozhodl o 24 případech V pěti případech shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v 15 nikoliv. Zbylé čtyři stížnosti skončily smírem. Celkem od ČR přišlo na 140 stížností.

Čtěte také: U štrasburského soudu loni uspěli dva stěžovatelé proti ČR, tři věci byly zastaveny

Slovenské vládě bylo oznámeno například 5 stížností, týkajících se podmínek ve vazbě nebo důkladných osobních prohlídek v ústavu pro výkon trestu odnětí svobody, jakož i další 2 stížnosti týkající se špatného zacházení ze strany policie. Kromě toho bylo vládě oznámeno 9 stížností, týkajících se opodstatněnosti vazby.

„I poslední rozsudky ESLP proti Slovenské republice ukazují, jak významné a jedinečné postavení má tento mezinárodní systém ochrany lidských práv a naším úkolem je nejen tyto rozsudky vykonat, ale také prioritně řešit strukturální problémy, na které nás soud upozorňuje, aby se jím konstatovaná porušení lidských práv ze strany státu už neopakovali,“ zdůrazňuje tajemnice slovenského Ministerstva spravedlnosti Katarína Roskoványi.

V roce 2023 zastupovala Slovensko v řízení před ESLP Miroslava Bálintová. Zástupkyně předkládala stanoviska ke stížnostem podaných proti SR, rovněž vyjádření k nárokům stěžovatelů na spravedlivé zadostiučinění a dále se vyjadřovala k možnosti uzavření smíru v jednotlivých případech se souhlasem ministra spravedlnosti SR.

Pod štrasburský soud donedávna spadalo 47 členských států Rady Evropy, po vyloučení Ruska z rady kvůli agresi na Ukrajině jich je 46. Naprostou většinu podaných stížností soud žalované vládě nenahlašuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí.

Na vykonávání rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy. Dotčenému státu nemůže uložit finanční sankci, ale může přijmout rezoluci. 

(epa)