Státy ze skupiny G20, do které se řadí mimo jiné Turecko, Itálie, Indonésie, Saúdská Arábie či třeba Francie, vložily mezi lety 2020 až 2022 do aktivit v oblasti fosilních paliv mimo svou domovskou ekonomiku 142 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 3,3 bilionu korun, píše britský server The Guardian.
Nejvíce prostředků tímto směrem vynaložily Japonsko, Kanada a Jižní Korea. Výsledky studie ekologických skupin Oil Change International a Friends of the Earth US také ukazují, že nejvíce peněz v uplynulém období mířilo zejména do rozvoje aktivit kolem těžby a přepravy zemního plynu. Velký význam měla nadále i ropa, potenciál uhlí v globálním měřítku postupně klesá.
Dominantní většina investic v oblasti fosilních paliv mířila do chudých částí světa. Podílela se na nich právě hlavně Kanada, Jižní Korea nebo Japonsko, které už před lety uvedly, že mají v úmyslu ukončit veškeré zahraniční financování fosilních paliv do konce roku 2022. Třeba Japonsko pokračovalo v nových investicích až do poloviny letošního března.
Nechceme zemřít vedrem! Seniorky uspěly ve Štrasburku s klimatickou žalobou |
„Ačkoliv bohaté země stále s investicemi do projektů na výrobu čisté energie otálejí a tvrdí, že si nemohou dovolit financovat globálně spravedlivou energetickou transformaci, zdá se, že země jako Kanada, Korea, Japonsko a USA ve stejnou chvílí nemají nouzi o veřejné prostředky na fosilní paliva, která ničí klima,“ říká k výsledkům studie analytička Claire O’Maniqueová ze společnosti OCI, která se na studii podílela.
Zpráva ukazuje, že Kanada mezi lety 2020 až 2022 v průměru vynaložila zhruba 11 miliard dolarů (zhruba 253 miliard korun) za rok, v případě Jižní Koreji to bylo asi o jednu miliardu méně a Japonsko každý rokem vynakládalo zhruba 7 miliard amerických dolarů (asi 161 miliard korun). Několika stovkami milionů dolarů se na rozvoji aktivit kolem fosilních zdrojů podílely také Spojené státy americké, Německo, Itálie či Spojené království.
Špinavé víc než čisté
„Japonsko brzdí přechod na obnovitelné zdroje energie v celé Asii i na celém světě. Navzdory závazku skupiny G7 ukončit financování fosilních paliv jeho veřejné finanční instituce, jako je Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC), nadále podporují nové projekty v oblasti fosilních paliv včetně plynového pole Scarborough v Austrálii a plynových elektráren v Mexiku,“ kritizuje japonské počínání analytička Makiko Arima ze skupiny Oil Change International.
Výsledky provedené studie rovněž ukázaly, že státy ze skupiny G20 napumpovaly do aktivit kolem fosilních paliv v zahraničí mezi lety 2020 až 2022 více prostředků než v případě projektů zaměřených na rozvoj čisté energie. Tam šlo pouze o 104 miliard amerických dolarů (asi 2,4 bilionu korun).
Světová banka poskytla v uplynulých třech letech na fosilní projekty přibližně 1,2 miliardy amerických dolarů ročně (asi 28 miliard korun), zhruba dvě třetiny těchto prostředků pravidelně míří do sektoru se zemním plynem.
Z koz se stávají noční ptáci. Globální oteplování je nutí riskovat boj s vlky |
„Musíme i nadále hnát bohaté země k odpovědnosti za jejich podíl na financování klimatické krize a požadovat, aby jako první a nejrychleji přistoupily k postupnému ukončení využívání fosilních paliv a aby zaplatily svůj spravedlivý podíl na globálně spravedlivém přechodu, vzniklých ztrátách a škodách,“ uzavírá pro The Guardian analytička Claire O’Maniqueová.
