Iveta Bartošová na záběrech vytažených z archivu vypadá dobře, přesto ale bylo podle slov Sagvana Tofiho natáčení velice složité.
„Měli jsme na to dva dny. Ona několik hodin natáčela a najednou zmizela a tři čtyři hodiny se neukázala!“ zavzpomínal její kolega a autor muzikálu Děti ráje v rozhovoru pro Blesk.
„Všichni se ptali: kde je Ivetka?! A najednou přišla maskérka zezadu, že tam Iveta je a že s nikým nechce mluvit!“ doplnil Tofi se smutkem v hlase.
„A přitom vidíte, jak byla v tom klipu rozesmátá. A pak zničehonic prostě utekla a nechtěla nikoho vidět,“ popsal Sagvan zvláštní situaci.
Tehdy mu prý začalo docházet, že Bartošová není v pořádku a něco se s ní děje. „Prostě nebyla v pohodě…“ říká Tofi, kterému se i přes překážky podařilo klip s Ivetou dotočit.
Světlo světa už ale video nikdy nespatřilo, jelikož zpěvačka propadla závislosti na alkoholu a lécích.
Ačkoliv měla být Bartošová v roce 2009 hlavní hvězdou tehdy začínajícího muzikálu, po dokončení klipu přestala chodit na zkoušky a projekt vzdala.
„Přijel Jirka Pomeje a řekl, že to prostě nedá. Sám nevěděl, co se s ní děje,“ prozradil Sagvan Tofi.
Fanouškům Iveta Bartošová i deset let po své smrti stále chybí a s láskou na ni vzpomíná také její poslední manžel Josef Rychtář.
Ivetka se takto rozhodla
„Ano, je to tak, blíží se desáté výročí a nedožité narozeniny Ivetky. Víte co, nedá se na ni zapomenout. Já na ni vzpomínám nejen když je nějaké výročí, nebo 29., kdy došlo k té tragické události, která se dle mého nikdy neměla stát, ale Ivetka se takto rozhodla. Bolest zůstává a můžu vám říct, že nic na světě tu bolest nezmírní, ačkoliv se snažím žít normálně a mám partnerku, v mým srdci a myšlenkách je ale Iveta stále,“ svěřil se vdovec redakci kafe.cz.
„Prožili jsme spolu spoustu krásných chvil a věcí i zážitků, samozřejmě tam bylo i pár mráčků, ale zasáhla mě natolik, že zapomenout nejde,“ dodal podnikatel.
Rychtář pravidelně navštěvuje památeční místa na svou manželku, které sám nechal vybudovat, popel zpěvačky si ale nechává doma vedle postele, aby ji měl nablízku.
„Když usínám, tak v ložnici mám její urnu s její fotkou a andílkama, tento snímek byl součástí jejího pohřbu a denně na něj koukám než jdu spát. Ale i kdybych ji tam neměl, tak ty myšlenky by stejně přišly. I když se snažím na to nemyslet, tak se mi často objevuje ve snech, pak se probudím a jsem naštvaný, že to není realita a byl to pouze krutý sen,“ přiznává Rychtář.
„Když se to neštěstí stalo, nechal jsem vybudovat pomník v Říčanech, další dva jsou v Uhříněvsi. Jeden je u kolejí a druhý přímo na místě neštěstí, kde se to stalo. Chodím tam každý měsíc 29., kromě února, ačkoliv letos byl přestupní rok. 29. je nejen datum mého narození, ale hlavně si vždy vzpomenu na Ivetku,“ uzavřel.
