Zdenka Danková

16. 4. 2024

Bobr evropský znovu zanechává svoje stopy v naší krajině. Vrátil se do změněného prostředí, než jaké před staletími opustil. Našel krajinu odvodněnou, namísto meandrů napřímené kanály, vydlážděné břehy, pozemky v okolí vod často dosahují až na samotný břeh.

Podle Miloslava Bartoše, předsedy Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Jihlavě, se tento velký hlodavec začal u nás ve větší míře vyskytovat někdy kolem roku 2000, kdy se zlepšila kvalita vody. Přicházel jak od jihu (Lednice, Novomlýnské nádrže), tak od severu, po Labi. Bobr se živí rostlinnou potravou. Pouze přes zimu, v době nouze, požírá lýko ze stromů, které pokácí za účelem stavění hrází, tedy svého domova, čímž přispívá k zadržení vody v krajině.

„Příliš hrází se ovšem nelíbí člověku, což povede asi k tomu, že by mohl být povolen odstřel. Odchyt a přenášení nemá smysl, bobr se vrátí do svého domova. K přemnožení bobra v jednom hnízdě nemůže dojít. Mladí sice pomáhají rodičům ve výchově druhé generace, ale jak dospívají, jsou z rodného hnízda vypuzeni a musí si hledat svůj nový domov,“ uvažuje pan Bartoš.

O současné situaci bobrů v ČR jsme si popovídali s RNDr. Jitkou Uhlíkovou, PhD, která pracuje v Agentuře ochrany přírody v krajině (AOPK ČR) v Praze na Oddělení druhové ochrany živočichů, kde se zabývá problematikou záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy živočichů.

Je lepší čistota našich vod důvodem, proč se bobr vrací?

Ne, čistota vod to není. Bobr byl vyhuben na našem území v polovině 18. století z důvodu nadměrného lovu. Motivací k odlovu byla tehdy bobří kožešina, maso a výměšek pachové žlázy, tzv. castoreum, který se používal mj. v lékařství. Současně se místy bobr dostával do střetu se zájmy lidí, vodními díly, tj. zejména u rybníků nebo náhonů mlýnů. Poněvadž od začátku 20. století byla zavedena v evropských státech zákonná ochrana bobrů, tj. přestali se cíleně lovit a jejich podmínky pro život v krajině střední Evropy zůstaly příznivé, vrací se tento hlodavec na místa svého původního výskytu.

Bobří hráz. (se svolením RNDr. J. Uhlíkové)

Měl požár Hřenska nějaký dopad na migraci bobrů?

U Hřenska jsou dva toky – Labe a Kamenice. Požár výskyt bobrů na Labi neovlivnil. Na Kamenici bobří teritorium zasahovalo do Edmundovy soutěsky. Co vím, tak bobří pobytové stopy byly v soutěsce i po požáru, tj. spíše předpokládám, že bobři svá teritoria neopustili, ale nemám to potvrzeno dlouhodobějším sledováním.

RNDr. Václav Cílek se k výskytu bobra v lednickém parku kdesi vyjádřil takto: „Bobra zastřelit“. Bobry vynášeli pryč z parku, ale bobr se tam vrací, bylo zjištěno, že více migruje. Co je důvodem migrace bobrů?

O tom vynášení nevím… nicméně, bobři se velice dobře orientují, i dle pachových značek kolem toků. Tj. jestli bobry vynesli vně parku, tak je možné, že našli cestu zpět do původního teritoria.

K těm migracím: ten hlavní typ migrací se odehrává u mladých bobrů. Když jsou jim dva roky, nejčastěji v měsíci dubnu, dobrovolně opouštějí svoji bobří rodinu, plavou řekami a potoky a hledají si vlastní teritorium. Někdy mohou plavat desítky kilometrů, případně i cestovat po souši. Řada mladých bobrů na této cestě uhyne, např. na silnicích pod koly aut. Když je už ale v dané oblasti plošné bobří osídlení, neplatí, co jsem psala výše. Mladí bobři zůstávají delší dobu než dva roky u rodičů a pomáhají s výchovou mláďat. Na to samice (= jejich matka) reaguje tím, že se zmenší velikost vrhu, případně se nerozmnožuje apod., aby v rodině nebylo bobrů příliš. Je to jeden z autoregulačních mechanismů populace, který zajišťuje, že se bobři nemůžou přemnožit, jako např. hraboši.

Jiný typ migrací nastane, když např. v teritoriu není dostatek potravy, tj. dřevin. Nebo vyschne potok, na kterém bobři mají své teritorium. Dochází pak k migraci dospělých bobrů nebo i celé rodiny – hledají nové teritorium.

Bobří mokřad. (RNDr. Jitka Uhlíková)

Jak je to s odstřelem bobrů u nás?

„Odlov bobrů je povolen plošně v tzv. zóně C a pak lokálně v tzv. zóně B. Odlov těchto živočichů je povolen z důvodu rizika vzniku závažných škod na rybnících. Více o zónách je zde.

(Na webu Záchranné programy najdeme příručku Průvodce v soužití s bobrem, jejímž spoluautorem je také dr. Uhlíková.)

Má bobr nějakého přirozeného nepřítele, krom člověka?

Bobr může být potravou celé řady přirozených nepřátel, tzv. predátorů.

Tím hlavním je vlk. Dále medvěd, ale ten se na území ČR vyskytuje pouze ojediněle. V určitých případech, ale spíše ojediněle, je predátorem i rys. Nedospělí bobři se mohou stát potravou lišky, jezevce, malá mláďata potravou norků, kun a v ojedinělých případech i vyder. Nelze vyloučit ani štiku, sumce či orla mořského – opět v případě mláďat.

Zůstává bobr evropský stále chráněným?

Ano, bobr je stále druhem, který je chráněný zákonem. Do naší přírody patří. Problémy vznikají v situacích, kde základní životní potřeby bobrů narážejí na hospodářské zájmy lidí v krajině – tj. jsou to okusy dřevin, dále bobří hráze, jejichž vzdutí podmáčí či zaplavuje okolní pozemky, a pak bobří nory. Právě pro tuto stavitelskou dovednost není bobr v naší kulturní krajině mnohdy vítán. Na druhou stranu ale zadarmo dokáže to, po čem je v kontextu klimatické změny mimořádná poptávka – zadrží v krajině vodu, zachycuje erozní splaveniny z polí a sníží riziko povodní, protože zpomalí povodňovou vlnu. Mimochodem v České republice po 2. světové válce zmizely 2/3 mokřadů.

Mokřady, které díky bobrům vznikají, jsou domovem pro celou řadu druhů živočichů a rostlin, které vysušením naší krajiny ve 20. století přišly o místa pro svou existenci. V poslední době se počítají tzv. ekosystémové služby, tj. jaké finance bychom museli vynaložit k dosažení stejných benefitů, které nám dává např. daný ekosystém. V případě bobřích mokřadů jdou řádově vyčíslené ekosystémové služby do desítek milionů Kč na jeden plošně rozsáhlejší mokřad.

Zajímavou kalkulaci najdete třeba v článku od kolegy Justa (vztaženou na to, kolik by stálo, kdybychom nějaký mokřad budovali bagry a technikou).

Bobří hráz pomáhá zadržovat vodu v krajině. (RNDr. Jitka Uhlíková)

Bobr není invazním druhem, je to původní druh naší fauny, šíří se na místa svého původního výskytu a nemůže se přemnožit, protože je to druh teritoriální, dodává dr. Uhlíková.

Děkujeme za rozhovor.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Občas si něco uloupnu“ – rozhovor s přední českou kapacitou o rzi a nátěrech
„Občas si něco uloupnu“ – rozhovor s přední českou kapacitou o rzi a nátěrech

Rozhovor s naší přední kapacitou v oblasti nátěrových hmot, paní profesorkou Kalendovou o ekologizaci barev a jejich funkčnosti, o boji s korozí, o trvanlivosti fasádních barev, ale i o tom, jak se lakuje čokoláda.

Trumpova dárcovská webová stránka se po vynesení rozsudku zhroutila kvůli velkému přílivu peněz
Trumpova dárcovská webová stránka se po vynesení rozsudku zhroutila kvůli velkému přílivu peněz

Prezident Trump vyzval k darům, které pošlou silný signál k tomu, co označil za „zmanipulovaný proces politického honu na čarodějnice“.

O zákulisních taktikách k izolování „neposlušných“ europoslanců s Ondřejem Knotkem
O zákulisních taktikách k izolování „neposlušných“ europoslanců s Ondřejem Knotkem

S europoslancem Ondřejem Knotkem jsme v rozhovoru rozebrali vzájemné osočování opozice a koalice a jeho pohled na „stranu jednoho muže“. Nevynechali jsme ani Green Deal, Euro 7 a další témata.

Dívky dostávají menstruaci dříve a nepravidelněji než předchozí generace
Dívky dostávají menstruaci dříve a nepravidelněji než předchozí generace

První menstruace u mladých dívek: Výzkum ukazuje narůstající počet případů začátku menstruace před 11 lety a související zdravotní rizika.

„Tma a beznaděj“ – jak TikTok zneužívá myšlení  teenagerů
„Tma a beznaděj“ – jak TikTok zneužívá myšlení teenagerů

„Cílem kognitivní války jsou lidé; bojištěm je celá lidská společnost,“ prohlásil vojenský mluvčí čínské komunistické strany.