Plasty se vyrábějí z chemických látek, z nichž mnohé jsou toxické. To je třeba změnit tak, aby plastové materiály toxické látky neobsahovaly, čímž bude zajištěna ochrana lidského zdraví a životního prostředí. I kdyby však všechny toxické chemické látky, které se v plastech používají, byly zítra zázračně nahrazeny netoxickými alternativami, současné obrovské objemy vyráběných plastů by stále poškozovaly lidské zdraví a životní prostředí a vedly by k expozici toxickým chemickým látkám. K tomu totiž dochází v průběhu celého životního cyklu těchto plastů, včetně těchto klíčových stádií:
Během získávání zdrojů
Petrochemikálie používané během výroby plastů a mnoho chemických přísad, které jsou do plastů následně přidávány, jsou získávány z fosilních paliv jako je ropa a plyn. Těžba fosilních paliv je založena na používání toxických chemických látek (např. PFAS) a vede k uvolňování a emisím dalších toxických chemických látek (např. PAU).
Během výroby a používání
V plastech mohou neúmyslně vznikat látky, například produkty rozkladu plastů, které se z nich mohou také uvolňovat a ohrožovat zdraví pracovníků v průmyslových podnicích i spotřebitelů, kteří si výsledný výrobec koupí.
Při nakládání s odpady
Na spalování plastů je založeno hned několik typů nakládání s odpady, včetně spaloven, chemické recyklace a výroby paliv z odpadů (TAP). Při spalování plastů vznikají vysoce toxické chemické látky, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky a dioxiny, které se uvolňují a kontaminují okolí spaloven odpadů.
Kromě toxických chemických látek přibývá důkazů o tom, že plastové částice, jako jsou mikroplasty a nanoplasty, mohou poškozovat lidské zdraví a životní prostředí. Vysoké objemy výroby plastů navíc zhoršují změnu klimatu, protože výroba plastů vyžaduje masivní vstupy fosilních paliv a výrobní zařízení mohou produkovat skleníkové plyny.
Připravovaná mezinárodní úmluva o plastech je příležitostí k výraznému zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Bude to však vyžadovat jak zákaz toxických chemických látek v plastech, tak snížení produkce plastů.
Vzhledem k tomu, že plasty jsou vyráběny z toxických chemických látek, dochází při recyklaci plastů k nekontrolovatelnému šíření těchto látek, což ohrožuje životní prostředí a lidské zdraví, zejména zdraví pracovníků při v recyklačních zařízeních.
Výzkum ukázal, že recyklované plasty obsahují více toxických chemických látek než primární plasty. Chemické látky v plastech nejsou nijak označeny, takže při recyklaci směsných plastů obsahuje nový materiál toxickou směs chemických látek zkombinovaných z různých primárních plastů. Vzniká tak nový materiál se zcela neznámým chemickým složením. Používají-li se plasty k manipulaci s chemickými látkami, mohou obsahovat kontaminanty, které se šíří i do recyklovaného plastu. Například když se recykluje plastová láhev používaná ke skladování pesticidů, mohou pesticidy kontaminovat i recyklovaný plast. Chemické látky se také mohou v rámci recyklačního procesu syntetizovat, čímž vznikají například při zahřívání nové nebezpečné chemické látky, které se následně dostávají i do recyklovaného materiálu.
Kromě toho je důležité si uvědomit, že recyklace plastů ve skutečnosti selhává již desítky let. Objemy recyklace jsou často uváděny jako objem plastů odeslaných k recyklaci, namísto množství, které je skutečně zrecyklováno. Vyspělé země často používají výraz "recyklace plastů" jako zástěrku pro vývoz toxického plastového odpadu do rozvojových zemí, kde se tento odpad často spaluje nebo skládkuje, a to za zcela nevyhovujících podmínek.
Více o připravované úmluvě o plastech se dozvíte na https://arnika.org/budoucnost-bez-plastu