Za úspěchem stojí paličatost kostymérky
Svůdně odhalený dekolt a ramena, srdcový výstřih, bohatě nařasená látka, dokonale přiléhající ke štíhlému tělu… To vše v roce 1990, v době vydání filmu, zapůsobilo na diváky ohromujícím dojmem.
Tak schválně, dámy, která z vás tehdy tajně toužila po podobných šatech? Od té doby se vlastně nic nezměnilo. Díky nadčasovému střihu o nich sní i nejedna současná mladá divačka.
Připomeňte si i další legendární outfity v našem seriálu |
Autorkou šatů je designérka Marilyn Vance. Na dlouhém seznamu filmů, pro které vytvořila kostýmy, jsou třeba Neúplatní (1987), Predátor (1987) či Smrtonosná past (1988). Několikrát byla nominována na cenu BAFTA a za Neúplatné dokonce i na Oscara.
V době, kdy kývla na spolupráci pro Pretty Woman, již byla Vance váženou a ostřílenou kostýmní výtvarnicí. Nejspíš i proto se jí podařilo přesvědčit štáb o tom, jak mají šaty do opery vypadat. Původní zadání filmařů znělo jasně: Vance měla vytvořit róbu černé barvy. Jiný odstín by se podle jejich názoru tloukl s ohnivými vlasy Julie Robertsové.
Láska nebeská či Pretty Woman jsou pro ženy ozdravné filmy, míní spisovatelka |
Designérka je neposlechla a vytvořila tři verze střihů v celé škále barev. Už od začátku byla v hloubi duše přesvědčená, že červená je ta pravá. „Chudák Julia Robertsová musela přetrpět tolik záběrů a zkoušek barvy. Nakonec se mi podařilo najít ten správný odstín a přesvědčit ostatní,“ nechala se slyšet Marilyn Vance o několik dekád později. Riskantní krok se vyplatil. Černá barva je sice synonymem elegance, těžko by však zanechala takto trvalý dojem.