Rada EU v pátek přijala tolik diskutovanou směrnici o budovách, přičemž dva hlasy byly proti a pět se zdrželo hlasování. Lobbistická sdružení se těší na příjmy pro své cílové skupiny, klimatické organizace si myslí, že nejde dostatečně daleko, a skeptici vítají, že neexistují žádné povinnosti individuální renovace.
Proti hlasům Maďarska a Itálie přijala Rada EU v pátek 12. dubna tolik diskutovanou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD). Zástupci Chorvatska, České republiky, Švédska, Slovinska a Polska se zdrželi hlasování. Parlament EU schválil návrh již o měsíc dříve, a to nakonec jasnou většinou.
Členské státy mají předložit své koncepce pro implementaci do roku 2026
Směrnice má pomoci optimalizovat energetickou účinnost budov. Za tímto účelem mají být zavedeny konkrétní cíle úspor s ohledem na emise skleníkových plynů ve stávajících budovách. Členské státy je nyní musí provádět individuálně.
Cílem směrnice o budovách je postupné dosažení cíle čisté nulové spotřeby do roku 2050. Toho má být dosaženo rekonstrukcí a renovací budov s nízkou energetickou účinností. Členské státy mají do roku 2026 vypracovat své koncepce tak, aby byly splněny milníky.
Spotřeba energie v obytných budovách se má do roku 2035 snížit o 20 až 22 %. Jako podrobnou specifikaci uvádí směrnice o budovách, že 55 % úspor má být dosaženo prostřednictvím renovačních opatření ve 43 % stávajících budov s nejnižší energetickou účinností.
Směrnice o budovách stanoví „dobrovolné“ ukončení vytápění olejem a plynem již v roce 2040
V případě veřejných a kancelářských budov musí být 16 % budov s nejhorší energetickou bilancí renovováno do roku 2030 a 26 % budov s nejhorší energetickou bilancí do roku 2033. Od roku 2030 budou moci být nové budovy stavěny pouze energeticky úsporným způsobem a s napojením na čistý zdroj tepla.
Pokud se to ukáže jako ekonomicky výhodné, budou muset být nově postavené nebo renovované domy vybaveny také solárními panely. Od roku 2025 by rovněž neměly být poskytovány žádné dotace na topné systémy na fosilní paliva. Členské státy ve směrnici rovněž dosáhly nezávazné dohody o úplném ukončení vytápění ropou a plynem do roku 2040.
To vyvolalo v Německu podráždění. Německá vláda je toho názoru, že požadavky směrnice o budovách byly splněny již v loňském roce přijatým zákonem o vytápění. Tento zákon však nepředpokládá ukončení vytápění olejem a plynem až do roku 2045. Berlín však nyní trvá na tom, že dohoda není závazná. Existuje také plán, jak si pomocí přechodných ustanovení zajistit vlastní harmonogram.
Stavebnictví a řemesla doufají v zakázky
Holger Schwannecke, generální tajemník Německého svazu kvalifikovaných řemesel (ZDH), vyjádřil pro list Deutsche Handwerks-Zeitung spokojenost s výsledkem stavební směrnice. A to především díky jednomu aspektu, který zdůraznila již spolková ministryně stavebnictví Klara Geywitzová:
„Povinnost renovace, která by se vztahovala na jednotlivé stávající budovy, je mimo hru.“
Výhrady k takové povinnosti vyjádřilo 16 z 27 členských států. Schwannecke zdůrazňuje, že nároky na majitele domů a stavební firmy zůstávají vysoké. Bylo však správné ponechat na členských státech, aby se rozhodly, jak chtějí dosáhnout svých klimatických cílů.
Felix Pakleppa z Německého svazu stavebnictví vítá, že směrnice posiluje posuzování životního cyklu budov. To znamená, že by měla být zohledněna veškerá energie vázaná v budovách:
„Posuzování životního cyklu je však nesmírně složité a nálada na trhu je rozkolísaná. Německá vláda by proto měla iniciovat rozsáhlou odbornou debatu o implementaci směrnice.“
Směrnice o budovách nesplňuje původní maximální požadavky
Julie Kjestrupová, prezidentka průmyslového sdružení EuroACE, řekla Euractivu, že odvětví energetické účinnosti je „připraveno splnit požadavky a učinit z efektivních budov další průmyslový úspěch Evropy“. Zavedení směrnice slibuje také oživení stavebního průmyslu novými zakázkami.
Dohodu vítají i lobbistické skupiny, jako jsou „Energy Cities“. Naproti tomu Evropská aliance pro úspory energie označuje zmírnění směrnice o budovách za krok zpět oproti původním návrhům. Eva Brardinelliová z nevládní organizace CAN Europe, která se zabývá ochranou klimatu, rovněž lituje úspěšného odporu členských států vůči původním maximálním požadavkům:
„Nyní je v rukou vlád a národních aktérů, aby překročili nízké standardy stanovené ve směrnici a zavázali se k umožnění lepšího života.“
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.