Facebook
Instagram
Herec a tanečník Richard Genzer (57) navštívil talkshow LifeeTalk. Promluvil o své roli porotce v taneční soutěži StarDance a prozradil, jak se ho dotkly letošní změny ve složení poroty. Prozradil, jaké rituály měl s porotcem Zdeňkem Chlopčíkem, nebo proč na něj režisér během přenosu jedenáctkrát křičel. Jaké je pozadí Richardových pověstných hlášek? A proč se podle něj StarDance těší takové oblibě u diváků?
Herec a tanečník Richard Genzer (57) v našem rozhovoru přiznává, že dlouho přemýšlel nad tím, proč je taneční soutěž StarDance u Čechů tolik populární. "Je to zvláštní – a národ se na to dívá. Pokoušel jsem se zjistit, proč se na to lidé dívají," zamýšlí se oblíbený komik, kterého si ve StarDance diváci zamilovali pro jeho neotřelé a vtipné hlášky. "Nestřílí se tam, nikdo se nevraždí, nic se nevyšetřuje, a je to prostě jenom příjemná podívaná. Je to barevné a točí se tam sukýnky," vysvětluje si Richard Genzer.
Richard Genzer o roli porotce ve StarDance
Richarde, na podzim vás opět uvidíme na televizních obrazovkách v roli porotce ve StarDance.
Ano, zase budu rozdávat moudra a rozumy, a plno lidí mi bude psát, co tam dělám. Ale já mám opravdu taneční konzervatoř, i když to nevypadá. Takhle jsem se jen pomstil systému. Zase nám to v říjnu začíná a poběží to až do prosince. Jsem zvědavý, kdo tam bude a koho produkce vybrala.
Jisté je, že došlo ke změně ve složení poroty. Pana Chlopčíka letos nahradí pan Tománek.
Samozřejmě, porota se změnila. Ale já se k tomu nechci moc vyjadřovat. Nějaký svůj názor na to mám, ale nechci nikomu ubližovat, nikomu nadržovat. Je to nějaké rozhodnutí, které padlo, a já si o něm myslím své.
Máte vy porotci nějaké své rituály, než začne přímý přenos?
Máme rituál ve StarDance absolutně daný. Pokaždé jsme šli s panem Chlopčíkem k plaveckému stadionu, kde je malinká kavárnička, a tam nám strašně hodná Ukrajinka dělala dobré kaviárové chlebíčky a k tomu deci vína.
Chodila s vámi také paní Drexler?
Paní Drexler šla s námi jen jednou a řekla, že jsme blázni. Už s námi potom nikdy nešla. Jí také příprava trvá podstatně déle. Nás učešou, hodí na nás sako a jdeme.
V té kavárně se také rodily všechny vaše pověstné hlášky?
My jsme si nic nepřipravovali, ono to ani nejde, protože vy ten tanec vidíte poprvé. A co vás napadne, to řeknete. Samozřejmě, že je to přímý přenos a je to malinko v nervech. Každý, kdo dělá přímý přenos, tak to dobře ví.
A vy to odlehčujete.
Pan Chlopčík byl kat, Tatiana to také řekla, a já už neměl co dodat. Byl jsem poslední, tak co jsem měl říkat, když už všechno bylo řečeno? My jsme si nic nepřipravovali. Já jsem si to prožil jako porotce a jako tanečník a musím říct, že je to strašné – je to strašně namáhavé. Teď myslím pro ty tanečníky. Strašné práce, bolí vás to a lidé, kteří do toho jdou, jsou povětšinou herci a zpěváci, kteří pohybu moc nedají. Najednou vás bolí úplně jiné svaly a najednou zjistíte, že máte také klouby. Je to zvláštní – a národ se na to dívá. Pokoušel jsem se zjistit, proč se na to lidé dívají.
Na co jste přišel?
Nestřílí se tam, nikdo se nevraždí, nic se nevyšetřuje, a je to prostě jenom příjemná podívaná. Je to barevné a točí se tam sukýnky. Díky tomu jsem také zjistil, kolik lidí ten společenský tanec dělalo. Nevěděl jsem to. Znám třeba kamarády třicet let a dozvídám se to s úžasem. „Já jsem taky dělal společenský tanec!“ „To já o tobě vůbec nevím!“. Zajímavé.
Režisér zuří, protože si hraju s tužkou
Oprášil jste si kvůli StarDance teoretické základy? Abyste mohl relevantně hodnotit?
Polka, valčík, waltz, tohle samozřejmě znám. Ale ano, musel jsem se na něco podívat, třeba na rumbu a na sambu. Minule jsem to také spletl, přeřekl jsem se. Řekl jsem, že to byla hezká samba a oni mi na to odpověděli, že to byla rumba. „Tak jestli tohle byla rumba, tak to byla otřesná samba!“ Takhle jsem se z toho vyvlíknul. Samozřejmě, že je tam nějaký tlak. Někdo mluví první, někdo druhý, a ještě vám do ucha říká režisér: „Jste dlouhý, zkrať to!“ Mně konkrétně tedy nejčastěji do ucha říká: „Nehraj si s tou tužkou!“ Myslím, že nejvíckrát mi to během přenosu řekl do ucha jedenáctkrát. Potom už na mě zařval a byl i sprostej. Možná bylo v televizi vidět, jak jsem se leknul. Můj rekord je jedenáctka.
Jaké ohlasy k vám chodí od diváků na vaše hlášky?
Já jsem takový, že to nečtu. A co mám sociální sítě, tak tam nečtu ani komentáře. Já to tam nějak dám ze své vůle, už to tam je a už je to pryč. Samozřejmě, že je lepší slyšet: „Jé, to bylo dobrý! Jé, vy jste fajn! Jé, já vás mám ráda!“, než aby po vás házeli rajčata. Ale člověk se prostě nezavděčí všem. Takhle to v životě prostě je, když děláte tuhle práci – nebo jakoukoliv jinou.
Na fotografie Richarda Genzera v zákulisí taneční soutěže StarDance se můžete podívat v naší fotogalerii.
Související články
