Rosa pendulina je 1 až 2 m vysoký keř z čeledi Rosaceae s kořenovými výmladky. Letorosty jsou tvořeny ve spodní části hustými přímými ostny či štětinami, koncové části letorostů a postranní květonosné větvičky jsou bez ostnů. Listy má 3-4jařmé, lístky pak eliptické, podlouhlé až úzce obvejčité, asi 2 až 5 cm dlouhé, na lící tmavozelené, na rubu našedlé. Slabě vonné, růžové až purpurově zabarvenékvěty se vytvářejí v květnu. Šípky jsou asi 2 až 3 cm dlouhé, lahvicovité, červenooranžově až červeně zabarvené.
Rosa pendulina velice dobře snáší stín. Ve srovnání s jinými růžemi je náročná na půdní vláhu, proto roste hlavně v oblastech s vyššími srážkami nebo podél vodních toků.
Dodám, že je to velice houževnatá mrazuodolná růže. Výšku 2m dosahuje bez větších problémů. Prutnatý keř. Šípky protáhlé, jasně červené. Kvete v květnu, často dříve nežli Rosa canina. Květy nápadné, velké, pětičetné, sytě růžové.
Přirozeně roste v horách střední a jihovýchodní Evropy, čemuž odpovídalo její dřívější pojmenování růže alpská (Rosa alpina). Současné botanické jméno pendulina-převislá je odvozeno od jejich šípků, jejíchž stopky se při dozrávání ohýbají směrem dolů až jsou šípky na nich převislé, odborně řečeno nící.
Je jednou z mála růží snášející zastínění, roste dokonce i v horských bučinách a smrčinách. Vyžaduje vlhčí stanoviště, často roste podél horských potoků a horních částí řek.
V kultuře se pěstuje pro své vonné tmavě růžové až purpurové květy od konce 18. století. Dala základ jedné skupině historických růží zvané boursaltky.
Boursaltky jsou dnes zastoupeny už jen dvěma odrůdami ( 'Amadis' a ' 'Morlettii') a za vznikem této skupiny byl amatérský francouzský zahradník Jean-François Boursault-Malherbe. Ten křížil růži převislou a čínskou za vzniku několika odrůd bezostných popínavých růží. Podle některých zdrojů byla za vznikem první odrůdy boursaltek jeho dcera Adélaide někdy mezi lety 1818 až 1820.