Skupina odborníků spočítala každoroční výši tzv. minimální důstojné mzdy, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard.
Minimální důstojná mzda umožňuje lidem žít obyčejný, materiálně důstojný život a být plnohodnotným členem*členkou společnosti. Její výše v roce 2023 činila 47 718 korun hrubého v Praze, ve zbytku země to bylo 45 573 korun hrubého. Jak informuje server iDnes.cz, na tuto částku v loňském roce nedosáhla polovina Pražanů, mimo hlavní město dokonce až 67 procent pracujících.
Z vypočítané částky musí být lidé schopni pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.
- Potraviny – výdaje za nákup potravin podle výživových doporučení. Dospělý pracující by měl mít kromě toho možnost stravování (obědů) v závodních nebo veřejných restauracích.
- 8 194 Kč měsíčně, 8 442 Kč v Praze
- Bydlení – náklady za nájemné v bytě o přiměřené ploše včetně služeb a energií. Pro plátce hypoték či vlastníky se počítá s totožnými měsíčními náklady.
- 14 713 Kč měsíčně, 16 133 Kč v Praze
- Oblečení a obuv
- 1 460 Kč měsíčně
- Doprava – zahrnuje náklady spojené s dojížďkou za prací, do školy a k obstarání běžných potřeb (nákupy, lékař) a výdaje na pořízení a provoz dopravních prostředků (automobil, motocykl, jízdní kolo).
- 1 946 Kč měsíčně
- Telekomunikace – výdaje za mobilní tarif, pevné připojení k internetu a koncesionářské poplatky.
- 1 446 Kč měsíčně
- Zdraví a hygiena
- 1 348 Kč měsíčně
- Volný čas a vzdělávání – náklady na průběžné vzdělávání, volnočasové aktivity (kulturní akce, sport, dětský kroužek…) a tuzemskou dovolenou.
- 3 774 Kč měsíčně
- Úspory – poměrná část měsíčního příjmu odložená stranou pro případ nečekaných výdajů nebo výpadků příjmu, úspory na důchod a platbu dalších pojištění.
- 4 597 Kč měsíčně
Chudí lidé čelí dluhům i zdravotním problémům
Lidé, kteří pobírají dlouhodobě nízké mzdy, jsou nuceni čelit mnoha nevýhodám. V důsledku nízkých finančních rezerv častěji upadají do dluhových pastí, pracují na úkor volného času a při nakupování často sahají k levnějším produktům bez ohledu na jejich kvalitu.
Pracovníci s nízkými příjmy se také mnohem častěji potýkají se zdravotními problémy, které jsou mimo jiné zapříčiněny horším přístupem ke zdravotní péči. Nemohou si tak dovolit například placené úkony v rámci zubní péče, psychologické péče či nákup preventivních a podpůrných léků. Nejchudší obyvatelé často nemohou zaplatit ani doplatky na běžné léky.
Osoby pobírající nedůstojné mzdy také často čelí nerovnosti v partnerských vztazích a vůči svému protějšku se mnohdy dostávají do závislé pozice. Nízké příjmy se projevují také horšími možnostmi ve vzdělávání vlastních dětí a větším ohrožením v případě krizí, jako je covid, růst cen energií či inflace.
Chudí lidé mají také omezené možnosti zapojit se do sociálního života, kvůli finančním problémům nejsou schopni vynaložit náklady spojené s trávením volného času či kulturními aktivitami. Existenční starosti jim mnohdy také ubírají čas a energii, kterou by těmto aktivitám mohli věnovat.
Na nízké mzdy doplácí celá společnost
Jedním z důsledků nízkých mezd je politická radikalizace a nestabilita. Osoby s nedůstojnými příjmy často ztrácí důvěru v současné politické uspořádání a ve volebních místnostech mnohdy sahají k volbě populistických stran. Mezi touto skupinou obyvatel je i velká část nevoličů, kteří ztrácí ochotu podílet se na demokratických procesech.
Projevem chudoby je také závislost na sociálních dávkách, na což doplácí veřejné rozpočty. Ekonomická nejistota má mimo jiné výrazné psychické dopady na výkon, bezpečnost, vlastní aktivitu a vztahy lidí na pracovištích.
Chudoba také kvůli nedostatku financí na studium a nutnosti brzkého nástupu do zaměstnání znemožňuje lidem sociální mobilitu, důsledkem čehož je přenos chudoby z generace na generaci. Tuto situaci ještě umocňuje český systém školství, v němž jsou sociální nerovnosti často násobeny. Společnost je kvůli tomu vnitřně polarizovaná a není schopna reagovat na současné výzvy rychle se měnící ekonomiky.
Problémem jsou exekuce
Chudí lidé kvůli nedostatku financí často upadají do dluhových pastí. Jak ukazuje Mapa exekucí, v roce 2022 bylo v exekuci 668 tisíc Čechů, z toho 149 tisíc mělo deset nebo více exekucí. Pokud do tohoto čísla započteme i členy jejich domácností, zjistíme, že exekuce se v naší zemi dotýkají až čtvrtiny populace. Problém se nejvíce týká Ústeckého, Karlovarského, Libereckého a Moravskoslezského kraje.
Lidé v exekucích a insolvencích mají ze zákona garantovanou základní částku, která jim nesmí být z měsíční mzdy stržena. Tato částka je však nižší, než kolik činí minima v systému sociálních dávek, lidé v exekuci tak nemají garantovanou ani minimální mzdu.
Chudoba nejvíce ohrožuje ženy
Nízké finanční odměny se v Česku koncentrují zejména v profesích, které nejčastěji zastávají ženy. Ty pak čelí velkým problémům v případě samoživitelství a nízkým důchodům ve stáří. Podle dat Českého statistického úřadu nedosáhla v roce 2021 čtvrtina příjemkyň starobního důchodu ani na 13 tisíc korun měsíčně.
