Ocitl jste se někdy v dramatické situaci, kdy jste zalitoval, že nemáte po ruce kameru?
Jednou před mnoha lety při dovolené na Klatovsku jsme u silnice spatřili vrak auta, který uvízl zvláštním způsobem mezi stromy. Zastavil jsem, jdu to pro jistotu obhlédnout, a jak se blížím, zaslechnu hrající rádio, blinkry. Dojde vám: jste první, kdo u té nehody zastavil. Havarované auto se kývalo nad srázem, řidič sténal.
Proč točit pána, který se vzápětí rozpláče? To už by bylo moc. Policisté na místě mi natolik důvěřovali, že se ani neptali, jestli to natočené mám, nebo ne. Za léta spolupráce vědí, kam už nezajdu.
