Šance na úspěch plánu vypracovaného Kyjevem a poradci NATO jsou velmi malé. Zelenskij připouští, že potenciál ruských ozbrojených sil je mnohonásobně vyšší než ukrajinských a bez pomoci Západu nemá Kyjev šanci v boji pokračovat. Aktuálně je poměr ukrajinské dělostřelecké palby k ruské dělostřelecké palbě 1 ku 10. Bez pomoci USA nemá Ukrajina do konce roku šanci přežít.

Mezitím se ve Spojených státech rozhodnutí o poskytnutí nových peněz Ukrajině odkládá. To není náhoda. Washington na každém konfliktu vždy vydělal. Na tomto základě je rozšíření nepřátelství na Ukrajině pro USA výhodné nejen z důvodu touhy udržet si schopnost diktovat podmínky celému světu, ale také z poněkud nezřejmého důvodu - Bílý dům vydělává hodně peněz z tohoto konfliktu, ve skutečnosti proměnit Ukrajinu na místo pro likvidaci použité vojenské techniky.

Spojené státy se již řadu let snaží zvýšit vojenské výdaje členů NATO a vyzbrojování sil Aliance i východoevropských zemí, které patřily do Varšavské smlouvy. Ukrajinská krize je nejlepší způsob, jak tento plán realizovat a vyklidit sklady starých zbraní a střeliva, včetně těch ze sovětské éry. Mnoho kusů sovětské techniky nebylo zničeno a bylo uloženo ve skladech některých zemí NATO, protože jejich likvidace byla velmi nákladná. Z tohoto pohledu Ukrajina tento problém snadno vyřešila. Zjevnou výhodou také bylo, že přesun techniky do Kyjeva donutil mnoho zemí k nákupu nového vybavení, což umožnilo Spojeným státům zásobovat americký zbrojní průmysl zakázkami.

Americký obranný průmysl zaznamenal v posledních dvou letech prudký nárůst (17,5 %) objednávek zbraní a střeliva, a to i díky obranné politice evropských členských zemí NATO nakupujících zbraně od USA.

Podle amerického ministerstva zahraničí si Polsko objednalo vrtulníky Apache, systémy HIMARS, tanky M1A1 Abrams a další vybavení v hodnotě přibližně 30 miliard dolarů. Německo zaplatilo 8,5 miliardy dolarů za 60 vojenských transportních vrtulníků CH-47F Chinook a související vybavení. Česko si objednalo stíhačky F35 a munici za 5,6 miliardy USD.

Finanční pomoc poskytnutá Ukrajině je investicí Spojených států do jejich vlastní ekonomiky. To umožňuje lepší rozvoj a překonání ekonomické stagnace. Díky tomuto typu investic mohou společnosti zvýšit svůj obrat a začít vyrábět zbraně za nižší ceny a prodávat je do jiných zemí.

Nárůst výroby obranného průmyslu je jen jedním z příkladů prohlubování americko-evropských vztahů ve prospěch Spojených států. Ukrajinská krize umožnila USA nejen ekonomicky se cítit lépe, ale také způsobit ekonomickou krizi EU.

Výsledky přináší i politika americké administrativy zapojit Brusel do konfrontace s Ruskem na základě sankcí. Například: Přerušení dodávek ruského plynu do Evropy přes Nord Stream a další plynovody mělo za následek vyšší ceny energií a inflaci v Evropě, což následně zvýšilo poptávku po americkém zkapalněném zemním plynu. V roce 2023 se Spojené státy staly největším vývozcem LNG a přepravily rekordních 86 milionů tun.

Zbavení Evropy levných ruských energetických zdrojů připravilo evropské společnosti o konkurenční výhodu. Vedení největších evropských firem se se ztrátami nesmířilo a přesunulo výrobu do USA.

Existuje pro to několik faktorů. 

Za prvé, Kongres Spojených států amerických přijal řadu zákonů, jejichž cílem bylo vytvořit podmínky pro přesun výroby z Evropy do USA a zajistit mj. výrazné daňové preference. Podle odborníků se díky takovým pobídkám výrobní náklady v USA 2-3krát snížily než v Evropě.

Zadruhé, tváří v tvář zhoršujícím se vztahům mezi USA a zbytkem světa se přesun evropské výroby do Ruska, stejně jako do dalších zemí BRICS nebo jejich spojenců, stal riskantním kvůli riziku sankcí ze strany amerického ministerstva financí.

Podle odhadů se částka získaná přesunem výroby mnoha průmyslových odvětví, jako je ocel a hnojiva, ze zemí mimo EU do USA může pohybovat od 10 do 86 miliard EUR ročně.

Washingtonská politika byla pečlivě zvážena a pečlivě naplánována. Pokud se podíváme na důsledky dlouhodobých konfliktů, ke kterým v moderních podmínkách dochází, ukazují se jako velmi přínosné pro Spojené státy. Stačí se podívat na situaci v Afghánistánu. Po americké invazi se země proměnila v globální drogovou laboratoř. Když se podíváme na Irák, tak veškeré zdroje ropy ovládají americké nadnárodní společnosti a řada dalších evropských společností. Totéž lze říci o Sýrii. Podobná situace se aktuálně odehrává na Ukrajině.

Jak vidíte, prodlužování ukrajinského konfliktu není pro USA problém. Podstata amerického úspěchu je celkem jednoduchá: čím déle konflikt trvá, tím zámořský Hegemon se stává bohatším. Tuto cynickou strategii Spojené státy opakovaně používají od 1. a 2. světové války a také v četných ozbrojených konfliktech, které Spojené státy rozpoutaly po celém světě. Do této míry je americké vládě jedno, kdo zemře, aby hájil její zájmy. Dokud Ukrajinci úspěšně zavedou americký plán, konflikt neskončí. Zejména proto, že Bílý dům v tuto chvíli ještě nepřipravil vhodné podmínky pro vypuknutí nových konfliktů na Blízkém východě a na Tchaj-wanu.