Minimálně šest stovek porodů ročně – to je podle odborné společnosti základní laťka, kterou by měla splnit každá česká porodnice. Jde podle ní o nepodkročitelnou hranici nutnou pro udržení erudice personálu a zajištění bezpečné péče. Touto cestou by se chtěla vydat i VZP, ačkoliv ta nechce být tak striktní a v potaz bude brát i dostupnost péče. Oproti tomu Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) by nejraději šla opačným směrem. Nejenže v nedávno zveřejněné koncepci zpochybňuje počty výkonů jako indikátor kvality, ale ještě navrhuje, aby akreditaci ke vzdělávání v rámci kmene v daném oboru dostalo každé pracoviště, které má v tomto oboru nasmlouvaná lůžka. Jinými slovy, připravovat lékaře by mohly třeba i porodnice, které odrodí jedno dítě za dva dny.
„Jednou z podmínek pro zdravotnické zařízení umožňující specializační vzdělávání lékařů v oboru gynekologie a porodnictví, tj. zařízení, které obdrželo akreditaci I. či II. stupně pro specializační vzdělávání v oboru gynekologie a porodnictví od Ministerstva zdravotnictví České republiky, je minimální počet 600 porodů za poslední kalendářní rok nebo průměrně 600 porodů ročně za poslední tři kalendářní roky. Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP (ČGPS) tento počet porodů považuje za nepodkročitelné minimum nezbytné pro udržení odborné erudice zdravotnického personálu zdravotnického zařízení, ve kterých jsou vedeny porody a také pro zajištění bezpečné péče o rodičku a novorozence v těchto zařízeních,“ přibližuje člen výboru odborné společnosti profesor Marian Kacerovský, který působí na gynekologicko-porodnické klinice FN Hradec Králové.
AČMN, která zastupuje malé a střední nemocnice, je ale jiného názoru a potřebu stanovování minimálních počtů výkonů obecně zpochybňuje. „V případě centralizace péče chybí jakákoli pravidla nebo zasvěcená diskuse nad analytickým materiálem. Vychází se ze všeobecných a všeobjímajících pravidel, že kvalita výkonů roste a počet komplikací se zmenšuje s počtem výkonů. To může sice obecně platit, ale jak víme, zda to platí i u nás, v Čechách? Bude lepší výsledek u 15 lékařů operatérů v centru v případě provedení 450 specifických operací než výsledek u 5 lékařů operatérů v regionální nemocnici v případě provedení 200 operací?“ ptá se AČMN.
Ta si zároveň stěžuje na to, že ministerstvo úhradovou vyhláškou snížilo úhradu u vybraných výkonů nemocnicím, které nesplní stanovený limit – ačkoliv mají podle asociace „vynikající výsledky“. Nutno ovšem podotknout, že toto kritérium bylo stanoveno u výkonů, u nichž česká i zahraniční data ukazují, že s klesajícím počtem výkonů roste mortalita a počet komplikací. Vidět to je například na mortalitě po resekci jater, kde je 30 i 90 denní mortalita na pracovištích s nízkým počtem výkonů oproti celorepublikovému průměru dvojnásobná (tato i další data dokladující vztah mezi počtem výkonů a jejich kvalitou sbírá Kancelář zdravotního pojištění a k nalezení jsou na Portálu ukazatelů kvality zdravotních služeb).
AČMN by ale navíc ráda viděla i změnu vzdělávání, kdy navrhuje zjednodušit vzdělávací programy pro desítku lékařských oborů včetně gynekologie a porodnictví. „Základním principem by mělo být, že akreditaci ke vzdělávání v rámci kmene v daném oboru má každé pracoviště, které má nasmlouvaná lůžka v dané odbornosti,“ myslí si AČMN.
Mnohá malá zařízení jsou v novém
A jak je to s počtem porodnic, které limity odborné společnosti nesplňují? „V roce 2022 nedosáhlo minimálního počtu porodů celkem 16 procent, tedy 14 z 88 zdravotnických zařízení, ve kterých byly vedeny porody. Minimálního počtu porodů nedosáhla i některá zdravotnická zařízení lokalizovaná v oblastech s obtížnější dostupností. Nicméně počet porodů v těchto dvou konkrétních zdravotnických zařízeních je opravdu velmi nízký a nedosahuje ani na průměrný počet jednoho porodu denně,“ přibližuje profesor Kacerovský.
Samotné malé porodnice ale svou budoucnost plánují tak, že se budou dále rozvíjet, případně jsou krátce po modernizaci. Tristně nízký počet porodů přitom mají v Nemocnici Prachatice, které šéfuje předseda AČMN Michal Čarvaš. Loni tam proběhlo 172 porodů, letos jsou očekávání obdobná. „Prachatická porodnice plánuje provozní změny v letošním roce ve smyslu rozšíření nabízených služeb,“ doplňuje vedoucí úseku zdravotní péče prachatické nemocnice Roman Čerkl.
Z porodnic Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje mají nižší počty porodů v Trutnově (587) a Rychnově nad Kněžnou (502), přičemž podle mluvčí holdingu Lucie Chytilové se ani letos obecně ve všech krajských nemocnicích porodnost nevyvíjí příliš růžově.
„Co se týče úprav v porodnicích, novinkou je aktuálně vybudování a zařízení nového sekčního sálku v Oblastní porodnici Trutnov, hned vedle porodních sálů, jak pro plánované, tak pro akutní porody císařskými řezy. V trutnovské porodnici také od loňska úspěšně funguje Centrum porodní asistence, tedy porody jen s porodní asistentkou, bez lékaře, který je připraven pomoci v případě nečekaných komplikací,“ přibližuje Lucie Chytilová.
Obecně klesající počet porodů daný demografickým vývojem zaznamenávají také v Karlovarské krajské nemocnici, pod kterou patří i Nemocnice Cheb. Ta má podle mluvčí Markéty Singerové zrekonstruované gynekologicko-porodnické oddělení v novém pavilonu z roku 2018, počet narozených dětí tu ale loni dosáhl jen čtyř stovek.
Také Nemocnice Pelhřimov má od loňska porodnici v moderním, novém Pavilonu péče o rodinu, ani ona by ovšem na limit odborné společnosti nedosáhla – loni zde proběhlo 500 porodů. Jak ovšem poznamenává mluvčí nemocnice Alexandra Knapová, zatímco celorepublikově klesl počet porodů mezi lety 2021 až 2023 o téměř 20 procent, v pelhřimovské porodnici byl pokles nižší – porodů zde ubylo o sedm procent a za první čtvrtletí tohoto roku tu bylo odvedeno o deset procent porodů více než loni.
VZP chce dostupnost, kvalitu i bezpečnost
I když ale tyto a některé další české porodnice limit daný odbornou společností nesplňují, jejich budoucnost záleží mnohem více na ministerstvu a zdravotních pojišťovnách. Největší VZP by se přitom síti českých porodnic chtěla podívat na zoubek, je ovšem na rozdíl od odborné společnosti, která striktně na hranici trvá, benevolentnější.
„Na strukturu porodnic se budeme muset zaměřit, aby v nich byla péče bezpečná. Vzhledem k tomu, že je tu poměrně silné doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, budeme to muset vzít v úvahu. To ale neznamená, že bychom trvali na zrušení všech porodnic, které to nesplňují. Je také nutno zachovat dostupnost péče, takže určitě nebudeme trvat na dodržení normativu. Zásadní je dostupnost, kvalita a bezpečnost,“ shrnuje záměry VZP její náměstek Jan Bodnár.
Michaela Koubová
