S Danielem trávím každou volnou chvíli. I přestože je nám přes padesát, téměř každý víkend jsme buď na kole nebo na výletě. Zároveň plánujeme koupi chalupy se zahradou, kde bychom se přesunuli na důchod.
Nikdo by tedy nepředpokládal, že máme tajemství, které je o deset let mladší než my, má blond hřívu a trochu kyprou postavu. Manželovu milenku.
Slovo „máme” uvádím záměrně. Byla jsem to totiž já, kdo mu navrhl, aby si někoho našel. Mě totiž intimnosti nebaví. Pohlazení a obejmutí ráda mám, ale víc nevyhledávám.
Abych byla upřímná, obtěžuje mě to. Již před několika lety jsem se tento problém snažila vyřešit. Zkoušela jsem medikamenty, chodila na terapie, koupila speciální hračky. Nic ale nepomohlo.
Krize
Abych udržela rodinu, nezbývalo mi nic jiného, než zatnout zuby a vyjít Danielovi vstříc. Ani on však nebyl z mého trpitelského výrazu nadšený. Před sedmi lety se tak situace nepříjemně vyhrotila.
Ne, že bychom se hádali, ale když jsme se večer uložili do postele, obklopila nás hustá atmosféra. Nakonec to dopadlo tak, že jsem raději chodila dříve spát a vstávala za kuropění, abychom se v ložnici jen míjeli.
Absenci intimností bral manžel osobně
Jenže manžel si tuto strategii bral osobně. Chápal to tak, že odmítám celou jeho osobu, což nebyla pravda. Stále jsem ho milovala a považovala za nejlepšího muže na světě. Rozhodla jsem se proto k radikálnímu kroku.
Tak si někoho najdi…
„Danieli, mám pro tebe návrh. Pokud to potřebuješ, někoho si na tyto věci najdi,” řekla jsem mu jednou při večeři. „Musíš ale dodržet pravidla,” doplnila jsem a nadechla se. Ani nedutal.
Vyjmenovala jsem mu, že případná milenka by měla být vdaná a v manželství víceméně spokojená, musí brát antikoncepci a on používat ochranu. „Ideální by byla nějaká zajištěná panička s impotentním manželem.”
Ani ne za čtrnáct dní mi muž oznámil, že byl jeho lov úspěšný. Našel ji na seznamce. Je o deset let mladší, má desetiletého syna a její druhá polovička pracuje v zahraničí. Ideální kandidátka.
Vídá se s ní dvakrát týdně. Zatímco já vedu lekce jógy, on tzv. vypouští páru a domů se vrací spokojený. Dříve mi jeho přihlouplý úsměv na tváři nevadil, poslední dobou jsem si ale všimla, že to přestávám psychicky zvládat.
Myslím na ty dva kudy chodím. Bojím se, že by jejich vztah mohl přerůst v něco víc a já na stará kolena zůstala sama. Na druhou stranu nám to v manželství skvěle klape a plánujeme společnou budoucnost. Pravděpodobně mi tak nezbývá nic jiného, než to kyselé jablko strávit.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační, jména osob byla pozměněna.
