Lenka Tarabová nebo Jiří Černohorský se rozčilují, že sněmovna souhlasila s tím, aby 1. květen se stal významným dnem, kdy si budeme připomínat Den přistoupení České republiky k Evropské unii. Tarabová však opět lže. „Od příštího roku už nebudeme 1.května slavit Svátek práce, tedy mezinárodní svátek pracujících, který se 1.května slaví od roku 1890, ale budeme nově 1.května slavit Den přistoupení České republiky k Evropské unii,“ tvrdí.
Svátek práce však nikdo (zatím) neruší. Sněmovna se jen shodla, že kromě toho, že bude dál svátkem práce bude zároveň i tímto významným dnem. Podobně je to dlouhá léta například s 1. lednem, který je slaven jak svátek „Nový rok“ a zároveň jako významný Den obnovy samostatného českého státu. Významný den sám o sobě neazaručuje například volno v práci nebo zavřené úřady. Významným dnem už řadu let je například 12. březen, kdy se připomíná Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO) nebo 5. květen, kdy se připomíná Květnové povstání českého lidu.
„Výčet významných dnů se v kalendáři zřejmě rozšíří o Den přistoupení České republiky k Evropské unii. Bude připadat na Svátek práce 1. května. Sněmovna vládní předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole. V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. V nynějším volebním období přibyly dva významné dny, a to z iniciativy Senátu. Den národního vzdoru připomíná 27. května atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk 25. června připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991,“ píše ČTK.
O prvním máji se hovoří jako o jednom ze svátků, který by mohl být do budoucna zrušen v rámci potencionálně vyšších zisků do rozpočtu. Případné rozpočtové benefity z rušení svátků jsou ale podle odborníků minimální. Jejich eliminace by sice dodatečný příjem do státního rozpočtu přinesla, nicméně podle kvalifikovaných odhadů pouze v řádu nízkých jednotek miliard korun. Vláda se zatím žádný svátek rušit nechystá.