Z členských zemí EU přijalo Polsko nejvíce peněz, a lidé to vidí. Přesto se od unie odklánějí

„Polsko je Polsko a Evropská unie mě nezajímá, protože to jsou jen samá nařízení a povinnosti, které nám nejsou k ničemu.“ „Evropská unie, to je hlavně volný pracovní trh a taky sjednocení pravidel. Všechno je otevřené a dostupné i obyčejným lidem a nejenom elitám.“

Bartosz a Inga, oba rodilí Varšavané, oba ze stejné generace, oba na procházce ve stejném parku, ale každý s vlastní představou, co Evropská unie pro Polsko znamená. Shodují se snad na jediné otázce, a sice na čerpání peněz z evropských fondů:

Cesty lepší, lidé bohatší

„V porovnání s tím, co bylo, se zlepšilo hodně věcí. Cesty jsou lepší, lidi jsou bohatší a můžou si koupit lepší auta. V obchodech koupíte všechno. Tady ve Varšavě máme metro, parky, děti si tu můžou hrát, lavičky máme, i vesnice jsou na tom lépe. Ale Varšava? Tu – v dobrém – nemůžu poznat,“ říká Bartosz.

Čtěte také

Největší mobilizace voličů v moderních polských dějinách, komentuje polský novinář. Co čeká Polsko po volbách?

„To se vůbec nedá srovnat, jak to vypadalo před 20 lety, a jak teď. První, co mě napadá, jsou cesty. Když si vzpomenu, kolik hodin trvala cesta za příbuznými – silnice byly děravé a úzké –, tak teď je to paráda. Jak se jezdí po Polsku, to je ohromné plus. I to, jak Polsko vypadá. A skoro všude jsou vidět hvězdičky a vlajky, že to a to bylo financované z evropských fondů. To je vidět.“

„Poláci dnes vlastně hodnotí, co pro ně těch 20 let členství v EU znamená, co jim přineslo. A veřejné mínění ukazuje, že přístup Poláků k unii se mění. Pohlížejí na společenství více kriticky,“ hodnotí současný pohled Poláků na Evropskou unii odbornice na polsko-unijní vztahy Magdalena Cedro. 

Osm let vlády PiS

„Velký podíl na tom má veřejná debata a taky diskurz posledních let, který v té veřejné debatě panoval. Týká se to třeba přijetí eura, společné klimatické nebo migrační politiky. Určitě na to mělo vliv osm let vlády Práva a spravedlnosti,“ popisuje Cedro.

Podle ní v Polsku chybí politické elity, které by odmítavému přístupu dělaly opozici.

Čtěte také

Kaczyński versus Tusk. Polské volby jsou pro EU teď ty nejdůležitější, soudí analytik

„Největším výdobytkem členství je ale pro Polsko to, co se týká ekonomiky. Jedno je to, co Poláci vidí na vlastní oči. To jsou ty peníze plynoucí z EU,“ přibližuje současnou situaci.

Polsko bylo v uplynulých 20 letech největším příjemcem unijních peněz. Podle dat polského ministerstva financí od vstupu do společenství přijalo z fondů 248 miliard eur, do unijního rozpočtu zaplatilo 85 miliard eur. Podle Magdaleny Cedro je ale pro Polsko ještě vážnější věc než peníze z fondů, a sice přístup na jednotný trh Evropské unie. Do unijních zemí směřuje 75 % polského exportu.

Přístup na jednotný trh je nedocenitelný, přesto se o něm ve veřejném prostoru málo mluví a hlavně se mu nedostatečně věnují strany vládní koalice, tedy Občanská koalice, Levice a koalice Třetí cesta.

„V současnosti téma nejvíce využívají ve své kampani pravicové a zároveň opoziční strany Právo a spravedlnost, Suverénní Polsko a Konfederace. Kritizují různé unijní výjimky udělené ukrajinským zemědělcům a přepravcům zboží. Ty by také v Evropském parlamentu pokračovaly v politice odmítání větší evropské integrace. Strany vládnoucí koalice tak zatím více pracují s tématem narovnání vztahů s Bruselem a získání dosud zadržovaných miliard eur z unijních fondů. Na ty Polsku nedosáhlo kvůli sporům o právní stát i kvůli pokračující těžbě v hnědouhelném dole Turów.

Aktivisté chtěli upozornit na přetrvávající problémy s dolem Turów|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz