Ve dne učí historii na univerzitě, večer o ní zpívá na metalových koncertech

  14:12
Přes den vyučuje historii na univerzitě v Innsbrucku, večer pak často předvádí divokou metalovou show na pódiích klubů nebo hal. Rakouský zpěvák Georg Neuhauser se svou kapelou Serenity bude jednou z hvězd plzeňského Metalfestu, který se uskuteční od 31. května do 2. června. Vystoupí hned během prvního dne festivalu.

V Plzni nebudete poprvé. Jak se vám tady hraje?
Je to opravdu skvělé vystupovat v takovém amfiteátru, jaký u vás je. Cítíte se, jako byste byl na nějakém velkém divadelním představení. To místo se od ostatních, kde se festivaly konají, velmi výrazně liší. Je výborné, že z každého místa je na pódium vidět v podstatě stejně.

Hrajete i v jiných městech v České republice. Jezdíte sem rádi?
Česká republika je zemí, která je pro Serenity skvělým místem pro vystupování. Rádi se vracíme. Byli jsme tu několikrát. Kromě Metalfestu jsme hráli také na festivalech Masters of Rock nebo Rock Castle. Je tady skvělé publikum. Poznali jsme tu spoustu milých lidí. Vždycky jsme šťastní, když tady můžeme zahrát.

Před nedávnem kapela vydala nové album nazvané Nemesis A. D., které je věnované malíři Albrechtu Dürerovi. Proč jste si vybrali zrovna tuto osobnost?
Je to jednoduché. Moje hlavní profese je, že učím historii na univerzitě v Innsbrucku. Zaměřuji se hlavně na 15., 16. a 17. století. Jedním z největších umělců téhle doby byl právě Albrecht Dürer. Předchozí album The Last Knight (Poslední rytíř) bylo o císaři Maxmiliánovi I. A tento malíř pro něho občas pracoval. Mohu tak pokračovat v příběhu, který jsem v minulé desce začal. Navíc nejstarší malba v Innsbrucku, kde pracuji, je právě od něho. Podle mě odstartoval uměleckou revoluci. Zajímavostí pro mě bylo, že se stal prvním malířem, který užíval monogram, dnes bychom řekli logo. Reprodukoval svá díla po stovkách. Byl to marketingový génius.

Podle čeho jste vybírali písně?
Každá z nich je pojmenována podle některého z Dürerových děl. Takže když třeba zadáte do Googlu názvy Fall of Men nebo Soldiers Under the Cross, vyjedou vám jeho obrazy nebo rytiny. Přivedli jsme tak malířova díla k životu prostřednictvím hudby.

Aktéry dalších alb Serenity jsou například Richard Lví srdce, Leonardo da Vinci nebo Tudorovci. Držíte se tedy v tvorbě stále dějinné linie?
Hudba a historie jsou mými životními vášněmi. Nejlepší věc, kterou mohu udělat, je kombinovat je. O to se snažím. Jsem rád, že mohu obě profese propojit.

Texty vašich písní pojednávají o historii válek i umění. Které z těchto témat je vám bližší?
Obojí má souvislost. Pokud si vezmete třeba Dürerovo dílo Ritter, Tod und Teufel, vidíte tam rytíře v plné zbroji, vidíte ďábla a smrt. Tohle podle mě říká všechno. Je to na jedné straně umění, zdroj, díky němuž můžete vidět, jak lidé v určité době o některých tématech přemýšleli. Je to vlastně něco jako fotografie ze starých časů. Máte díky tomuto obrazu možnost cestovat pět set let zpět. Na druhé straně autor ukazuje, co pro něho válka znamená. Vždycky šlo o těžké období dějin, ať už to bylo v 15. století, nebo dnešek. Nic se nezměnilo. Lidé se nepoučili.

Přesto má ale smysl minulost neustále připomínat...
Ano. Jedna věc, která je pro mě důležitá, je vyprávět lidem příběhy a něco je jejich prostřednictvím naučit. Bylo pro mě překvapením, že někteří naši fanoušci nám po vydání alba řekli, že jméno Albrecht Dürer slyšeli poprvé. Například lidé z Anglie, USA, Francie nebo Nizozemí neměli potuchy o tom, kdo to byl. Psali nám, že je naše deska přiměla zadat jeho jméno do Googlu a něco si o něm zjistit. A poděkovali nám, že se dozvěděli něco nového.

Metalfest hlásí hvězdy. Přijedou Five Finger Death Punch i Dimmu Borgir

Řekl bych, že v České republice o něm docela povědomí máme. Asi i proto, že v Praze je ve sbírkách originál jeho obrazu Růžencová slavnost. Ano, ten obraz znám. Je třeba říct, že Česká republika a Rakousko mají spoustu historie společné. Ferdinand I., Rudolf II. a další císaři panovali v obou zemích. Samozřejmě je třeba zmínit Rakousko-Uherskou monarchii, v níž hrály Čechy velkou roli.

Co takhle napsat nějakou písničku z české historie?
Kdo ví, možná bychom nějakou takovou mohli někdy zařadit. Týkala by se třeba husitských válek - Jana Husa nebo vojevůdce Jana Žižky. Velkým tématem je také třicetiletá válka, která v Čechách začala defenestrací. Čech byl také další válečník - Valdštejn. Jsou tu určitě spojitosti. Jsem si jist, že někdy v budoucnu vytvoříme něco právě o třicetileté válce, a v takovém případě se o Česku určitě zmíníme. Třeba by to mohlo být o bitvě na Bílé hoře.

Ví vaši studenti na univerzitě, že jste metalovým zpěvákem?
Většinou ano. Když přijdu na přednášku, občas se mi stane, že tam vidím některé studenty v tričkách Serenity. Je to zábavné. Vždycky jim říkám: Jenom kvůli tomu ale dobré známky nedostanete. Oni říkají, že je jim to jasné, ale že je hustý, že jsem v téhle kapele. Máme na univerzitě několik studentů přes program Erasmus. Například jednoho z Francie a druhého z Nizozemska. A ti si vybrali Innsbruck pro studium, protože mě znají ze Serenity. Mohli jít třeba do Vídně, ale kvůli metalu zvolili naši univerzitu. To je pro mě skvělé a vážím si toho.