Arménie není ani více než sto let od genocidy v bezpečí. Zemi ohrožuje konflikt s Baku

Horizont ČT24: Arméni pálili turecké a ázerbájdžánské vlajky (zdroj: ČT24)

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Tisíce převážně mladých Arménů si v centru Jerevanu připomněly otřesné události, které se staly před více než stoletím napříč tehdejší Osmanskou říší. Násilné deportace, naplánovaný hladomor a vyvražďování probíhaly zcela nelidskými způsoby. Do roku 1923 zahynulo jeden a půl milionu Arménů.

„Dnešní pochod symbolizuje neochvějný boj Arménie proti pachatelům genocidy. Je to taky jeden z hlavních symbolů našeho boje za spravedlnost,“ uvedl jeden z účastníků smutečního pochodu Aram Poladjan. „Dnes cítíme tu váhu na vlastní kůži. Zejména s ohledem na to, co se stalo v Náhorním Karabachu a co se teď děje v Tavušské provincii,“ prohlásila další účastnice pochodu Satenik Sulejmanjanová.

Na rozdíl od historické tragédie Arméni už mají vlastní stát, ani ten ale není v bezpečí. Ázerbájdžánu se podařilo zvrátit předchozí konflikt na troskách Sovětského svazu a postupně dobýt celou separatistickou provincii Náhorní Karabach. Sto tisíc arménských uprchlíků silně zatížilo poraženou zemi zmítanou navíc politickou nestabilitou.

Kritizované ústupky

Naposledy musela Arménie pod tlakem předat čtyři vesnice. Lidé, které odsud vyhnal konflikt, proti rozhodnutí vlády protestují. „Není tu snad žádná rodina, která by tu o někoho nepřišla. Tato hranice byla vytyčena krví svatých mučedníků. Ti, kteří v minulosti museli žít s Ázerbájdžánci, říkají, že nejsou poctiví a že kradou,“ upozornil arménský poslanec Garnik Danieljan.

Arménský premiér Nikol Pašinjan tvrdí, že jeho země nemá nejmenší šanci Ázerbájdžánu vojensky čelit. Masivně vyzbrojená a skoro čtyřikrát lidnatější sousední země vznesla nový požadavek – postavit napříč arménským vnitrozemím železnici, která by ji spojila s exklávou na západě.

Arménii nevyšla bezpečnostní sázka na Moskvu. Rusové zemi v posledních dvou konfliktech odmítli pomoct a nyní stahují z hranice svou mírovou misi. K dovršení všeho dosud ani neposlali výzbroj za 400 milionů dolarů, kterou Jerevan už zaplatil.