Americké univerzity jsou dějištěm protestů od samého počátku války v Gaze loni v říjnu. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Kolumbijské univerzity zavolalo policii na své studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní tábory se začaly objevovat po celé zemi a akce podle médií přitahují i aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.
Studenti newyorský kampus odmítají opustit již desátý den a v protestech pokračovali i v noci na pátek, kdy uplynulo původní ultimátum, které jim univerzita dala pro vyklizení prostoru. Studenti s protestními transparenty se však v noci rozešli, když na místo dorazily asi čtyři desítky policistů, uvedla agentura AP.
„Vyjednávání pokročila a pokračují podle předpokladů,“ uvedlo v pátek podle AFP vedení univerzity.
Propalestinská americká organizace Palestine Legal podala na Kolumbijskou univerzitu kvůli rozhodnutí jejího vedení povolat policii na demonstranty federální stížnost, uvedla agentura Reuters. Organizace požaduje, aby ministerstvo školství prověřilo počínání školy, která se podle ní dopouští diskriminace přívrženců Palestiny. Kolumbijská univerzita se dosud nevyjádřila.
Demonstrace na univerzitách odráží silný nesouhlas mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael v Gaze válčí proti teroristickému hnutí Hamás. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů. Podle kritiků protesty provázejí projevy antisemitismu a zastrašování židovských studentů.
Trump: Protesty za mě byly oproti tomuhle nic
Bývalý americký prezident Donald Trump propalestinské demonstrace na amerických univerzitách zkritizoval. Tvrdí mimo jiné, že smutně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017 bylo oproti „úrovni nenávisti“ při nynějších událostech „nic“.
V srpnu roku 2017 se do Charlottesville sjely stovky pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti, kteří se svolali na protest proti plánu radnice na odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leea. Mezi účastníky tehdy byli známí popírači holocaustu, antisemité či stoupenci Ku Klux Klanu. Někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení (ADL) považuje za nenávistný symbol.
Bělošští extremisté v Charlottesville (12. srpna 2017).
Protestující se střetli s odpůrci krajně pravicového shromáždění a obrázky z Charlottesville otřásly americkou veřejností. Jeden z radikálů najel autem do pokojných odpůrců shromáždění. Zabil mladou ženu a další skoro dvě desítky lidí zranil. Řidič automobilu, který sám sebe prohlásil za obdivovatele Adolfa Hitlera, si nyní odpykává doživotí jako trest za vraždu a zločiny z nenávisti.
Situaci tehdy podle řady médií ještě vyhrotil právě tehdejší prezident Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stáli „dobří lidé“, a kritizoval „násilí na obou stranách“, což vedlo k obviňování Trumpa z ústupků krajní pravici.
Trump kritizoval studentské hnutí už před několika dny. Tvrdil, že „radikálové chtějí rozložit univerzity“, připomněla agentura AFP a dodala, že lidé ze štábu prezidenta Joea Bidena, který bude Trumpovým soupeřem v listopadových volbách, použili záběry z násilností v Charlottesville jako ironický komentář ke Trumpovým výrokům.
Agentura AP označila nynější Trumpovo vyjádření za další pokus bagatelizovat rasistický incident v Charlottesville, který byl jedním z nejvíce kritizovaných okamžiků během Trumpova působení v čele USA. Usoudila rovněž, že se Trump pokouší připsat antisemitské excesy během protestů Bidenovi, ale Trumpova narážka na Charlottesville znovu připomněla politikovo nadbíhání extrémistům, z nichž někteří, jako Proud Boys, se zúčastnili 6. ledna 2021 útoku na Kapitol.
Bidenova administrativa Trumpovy výroky rychle odsoudila. „Minimalizace antisemitismu a jedu bělošské nadřazenosti, jak se předvedly v Charlottesville, je odpuzující a polarizující,“ řekl mluvčí Bílého domu Andrew Bates.
