Odborníci představili pravděpodobnou podobu svatého Vojtěcha

Podobu pak vědci pod vedením Cicera Moraese odhadli pomocí informací o úponu lebečních svalů a tloušťky měkkých tkání podle konkrétních rozměrů lebky. Sv. Vojtěch žil ve druhé polovině 10. století, byl druhým pražským biskupem.

Odhalení podoby světce bylo součástí uvedení nové publikace Posunuté milénium, která mapuje více než tisíciletou historii arcidiecéze.

Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Na výsledku se podíleli mimo jiné 3D designéři, antropologové nebo lékaři.

Na digitálním odhadu podoby svatého Vojtěcha pracovali i český geoinformatik Jiří Šindelář a fotograf Martin Frouz.

„Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,“ řekl Šindelář. Metoda tkví v pořízení mnoha fotografií lebky, které se překrývají a ze kterých program následně vytvoří 3D model.

Lebka svatého Vojtěcha není dochovaná v úplnosti, chybí jí spodní čelist a část levé tváře. Podle Šindeláře je před rekonstrukcí tváře potřeba lebku zkompletovat, k čemuž slouží metoda, kterou výzkumný tým vyvinul.

Výzkumem mnoha lebek a obličejů přišli odborníci s novými vztahy a poměry mezi jednotlivými částmi obličeje. Díky tomu mohou lépe odhadnout chybějící části lebky.

Metoda našla podle Šindeláře uplatnění také na operačních sálech, využívají ji plastičtí chirurgové, například k rekonstrukci zdeformované tváře po autonehodě.

„Podle nové metodiky jsme doplnili chybějící části lebky i chybějící spodní čelist. Následně je třeba zkombinovat dvě metody, anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco druhá metoda využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,“ řekl geoinformatik Šindelář.

K přibližné podobě svatého Vojtěcha také vznikla odborná publikace.

Šindelář nejprve představil vědeckou aproximaci, která je černobílá, bez vlasů a vousů a má zavřené oči.

Barva kůže, očí, vlasů a vousů a jejich úprava jsou totiž prvky, které z kostí nelze vyčíst. Následná barevná rekonstrukce s vlasy a vousy je podle Šindeláře obraz světce s uměleckým vkladem.

Výzkum představili zástupci arcibiskupství při příležitosti uvedení nové knihy o své historii. Pražské biskupství bylo zřízeno roku 973, tudíž kniha vznikla k 1050. výročí založení.

Pro Moraese není Vojtěch prvním českým světcem, jehož vzhled rekonstruoval. V roce 2021 představil se svým týmem podobiznu svaté Ludmily. Podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností.

Využívá k tomu software určený především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky.

Svatý Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, žil ve druhé polovině 10. století. Pocházel z rodu Slavníkovců. Vzdělání získal v Magdeburgu. Po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara.

Po jeho smrti se stal druhým pražským biskupem. Zasloužil se mj. o založení Břevnovského kláštera v Praze. Po vyvraždění Slavníkovců Vojtěch podnikl misijní cestu do Pobaltí, kde byl při šíření víry zabit.

Za svatého byl Vojtěch prohlášen v roce 999. Hlavním patronem pražské arcidiecéze ho v roce 1965 učinil papež Pavel VI. Svátek svatého Vojtěcha připadá na 23. dubna.