Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku. ČTK to v pátek řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Právě to jsou podle něj podniky, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechny jsou to také rodinné farmy. Ludvík doplnil, že v Česku je aktuálně 700 až 800 profesionálních pěstitelů ovoce, jejich počet v čase však mírně klesá.

S ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) Ovocnářská unie podle Ludvíka jedná také o dalších možnostech pomoci. Patří k nim podpora provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.

Výborný ve čtvrtek uvedl, že jeho resort spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. „Nám jde hlavně o to, aby program dokázal pěstitelům kompenzovat zejména ty náklady, které v tom sadě musí vynaložit, aniž by měli tržbu. Není možné ten sad zavřít a otevřít ho zase až na jaře,“ řekl dnes ČTK Ludvík. Program podle něj dokáže pěstitelům kompenzovat až 80 procent škod.

Další možností podpory je podle Ludvíka to, že by se těm malým pěstitelům, kteří si zažádají o provozní úvěr, část z něj odpustila. Výborný o tom bude jednat s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, uvedl. Problémem je ale také udržení zaměstnanců v podnicích, které dodávají ovoce do řetězců. Vzhledem k tomu, že byla velká část úrody poničena, pro ně podle Ludvíka nebude práce. „Hrozí to, že podniky na ně nebudou mít peníze, utečou jim a za rok je neposhání,“ doplnil s tím, že o podpoře zaměstnanosti bude Výborný hovořit s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

V opravdu silných mrazech, jako jsou ty letošní, podle Ludvíka neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit. „Neexistuje žádná odolná odrůda, která by po odkvětu vydržela pět až šest stupňů pod nulou,“ doplnil. K záchraně úrody se podle něj hodí například protimrazové závlahy, je ale na ně potřeba velké množství vody. K dalším využívaným metodám podle Ludvíka patří pálení svící či biomasy. „Pevně věřím, že takové mrazy jsou jednou za sto let a že znovu nepřijdou za rok až za dva,“ řekl.

Průměrný ovocnář hospodaří podle Ludvíka na 15 až 20 hektarech půdy. Ti velcí, kterých je však z celkového počtu menšina, mohou pěstovat na 300 až 400 hektarech půdy. „Obecně ovocnářských farem ubývá, ale ten pokles není tak dramatický. Daleko více nám ubývá ovocných sadů,“ řekl Ludvík. Za posledních deset let se podle něj výměra ovocných sadů snížila ze 17 000 hektarů zhruba na 10 500 hektarů.

Vinaři hlásí škody za dvě miliardy

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi členy. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad to v pátek oznámil na tiskové konferenci. Podobné škody na révě vinaři podle něj nepamatují. Žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství a zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministr pozval vinaře a ovocnáře na čtvrteční jednání.

Vinaři žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství k řešení jejich problémů a také zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) pozvali vinaři na veřejnou diskusi, která se uskuteční začátkem května ve Velkých Bílovicích za účasti stovky vinařů. Chtějí ho seznámit se svými očekáváními. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

„Pro naše odvětví je to další rána v krátkém sledu, proto jsme vyzvali ministra zemědělství, aby se zasadil o zastavení debat k zavedení spotřební daně na tichá vína. To by pro nás v tuto chvíli byla cílená likvidace,“ uvedl Chlad.

Výborný po tiskové konferenci vinařů na síti X napsal, že na čtvrtek 2. května pozval zástupce vinařů i ovocnářů k jednání, kde na základě upřesněných dat předloží konkrétní možnosti pomoci. „Nenecháme je padnout! O možnostech pomoci z EU chci jednat i v pondělí na Radě AGRI v Lucemburku,“ uvedl ministr.

Chlad doplnil, že dopady mrazů na celý obor jsou fatální, dojde ke snížení objemu domácí suroviny a zcela jistě situace ovlivní cenu hroznů letošního ročníku.

Spolu s Chladem vystoupili i zástupci všech vinařských podoblastí. Upozornili, že škody z pátečního rána ještě nejsou definitivně sečteny a pravděpodobně ještě porostou. „Pravděpodobně u nás škody přesáhnou 30 procent, přestože jsme se snažili naše vinice ochránit,“ uvedl za Velkopavlovickou podoblast Jiří Maděřič.

Zástupkyně oblasti Čechy Jana Líbalová uvedla, že místy jsou škody na révě stoprocentní. „Nyní půjde o zachování vinic a vinařských podniků jako takových,“ řekla Líbalová.

Podle Chlada bylo problémem zejména rychlé vystřídání teplot, kdy nejprve stouply přes 20 stupňů Celsia a pak přišly mrazy. „Je dobře vidět, jak křehký náš obor je,“ dodal Chlad.

Poslední kapkou by podle vinařů bylo zavedení spotřební daně na tiché víno. Vinaři upozorňují, že by Česko bylo jedinou zemí, která takovou daň má, což by výrazně snížilo konkurenceschopnost.