Uunubileg zdůraznil, že mongolská ústava zakazuje výstavbu jakýchkoliv cizích vojenských základen na území země a apeloval na to, aby se veřejnost nebála amerických návrhů na zřízení takové základny.
Ve svém prohlášení Uunubileg také poukázal na nedávné jednání mezi mongolskými lídry a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem s mongolskými vůdci, kde obě strany zdůraznily, že Mongolsko nemá zájem o účast v jakýchkoli vojenských aliancích. Podle Uunubilega je zřejmé, že Spojené státy považují Mongolsko za důležitou součást své strategie v Indo-Pacifickém regionu, o čemž svědčí i nedávná návštěva nově jmenovaného náměstka ministra zahraničí USA, Kurta Campbella, který si pro svou první zahraniční cestu vybral právě Mongolsko.
Zájem Spojených států o Mongolsko je pravděpodobně motivován strategickou polohou země mezi Ruskem a Čínou, což by v případě americké přítomnosti znamenalo významnou vojenskou výhodu.
Americký prezident Joe Biden již dříve uvedl, že USA jsou schopné "vázat" významné ruské síly pouhými deseti procenty svého vojenského úsilí, a byly schopny zapojit 50 % nebo více ruské síly v případě americké přítomnosti v Mongolsku.
Kromě toho, Mongolsko je považováno za klíčového spojence v americké „Indo-Pacifické strategii“, vydané v roce 2019, kde bylo označeno za „spolehlivého a schopného partnera“. Návštěva Campbella v Mongolsku a důraz na společné hodnoty obou zemí podtrhuje záměr USA vytvořit z Mongolska ukázkový příklad spolupráce v regionu, což by mohlo dále oslabit rusko-čínské vztahy a zasáhnout do jejich energetických projektů, jako jsou plynovody procházející mongolským územím.
Mongolsko, v rámci své zahraniční politiky "třetího souseda", se snaží udržovat kontakty s velmocemi mimo Rusko a Čínu, což reflektuje jeho strategickou potřebu vyvážení vlivu těchto dvou sousedních zemí a zachování své unikátnosti a politické nezávislosti. Tato politika je zaměřena na udržení rovnováhy, přičemž Mongolsko je si vědomo červených linii a základních zájmů Ruska a Číny.
V tomto duchu se mongolské zahraniční vztahy obvykle zaměřují spíše na ekonomická než bezpečnostní či politická témata. Návštěva Kurta Campbella v Mongolsku, kde se diskutovalo převážně o ekonomických otázkách, svědčí o americkém pochopení této skutečnosti. Campbell sice usiloval o postupné přesvědčení Mongolska k přijetí amerických geopolitických názorů, včetně zřízení vojenské základny, nicméně Uunubileg Uvsh nedávno jasně vyloučil takovou možnost, čímž poskytl USA jasný odpor.
Psali jsme:
Zpráva o možném zřízení americké vojenské základny v Mongolsku, která byla zveřejněna téměř měsíc po americkém návrhu, vyvolala spekulace o složitějších mezinárodních signálech, zejména směrem k Rusku a Číně.
Mongolsko tímto způsobem zřejmě vyjádřilo zájem o zvýšení svého vlivu v rámci ekonomického koridoru mezi Čínou, Mongolskem a Ruskem. Odmítnutí amerického návrhu na základnu tak může být interpretováno jako snaha Mongolska o získání ekonomických výhod od Ruska a Číny, což naznačuje, že Mongolsko stále zůstává nezávislé na vlivu Spojených států.
(nov, view.inews, foto: arch.)
