Evropských témat Rumunsko moc nemá. Bojuje s korupcí a z Schengenu profituje jen menšina

„Evropské volby dali podle mě na stejný den jako volby starosty Bukurešti. Protože když už budete volit starostu, možná odevzdáte hlas i do Evropského parlamentu. Jen kvůli evropským volbám by vstal z postele málokdo,“ říká otec dvou dětí Adrian, profesí archeolog, se kterým mluvíme v centru rumunského hlavního města.

Po jeho ulicích už jsou rozeseté předvolební stánky. Billboardy slibují, že se sebedůvěrou to půjde lépe, nebo že zemi si ukrást nedáme. Krajně pravicová strana AUR dokonce vytáhla do boje s portréty historických osobností, jako jsou valašská knížata Vlad III., Drákula nebo Michal Chrabrý. Evropských témat je ale pomálu.

Schengen s háčkem

Zdálo by se přitom, že jedno téma vhodné pro evropské volby a zisk politických bodů by se našlo.

Čtěte také

S evropskou měnou nemají Chorvati problém. Horší jsou byty cizinců zakoupené jako investice

Premiér Marcel Ciolacu, nejsilnější strany sociálních demokratů označil koncem března za vítězství pro Rumunsko a nápravu letité nespravedlnosti, že země konečně vstoupila do Schengenu. Má to ale háček.

Rumuni nemusí přes pasovou kontrolou, jen když do dalších unijních zemí letí nebo cestují po moři. Pokud ale zamíří do sousedního Bulharska nebo Maďarska po zemi, kontrole se zatím nevyhnou. Kolony na hranicích vznikají hlavně o svátcích a prázdninách, ale řidiči kamionů s nimi musí počítat celoročně. Mnoho lidí se proto podle manažera cestovní kanceláře Exakt travel Andreje nepovažuje za součást Schengenu: 

„Abyste mohl cestovat, potřebujete peníze. Ale těch, kteří mají přístup k letům nebo mohou cestovat po moři do dalších zemí Schengenu, je v naší zemi jenom menšina. Až z toho budou moc profitovat všichni, tak to bude něco znamenat. Do té doby je spíš téma, že jsou lidé unavení politickou korupcí a že přežíváme ze dne na den.“

Příliv turistů?

Premiér Ciolacu oznámil částečný vstup do Schengenu na letišti v Temešváru u příležitosti otevření nového terminálu, který odbaví až 800 cestujících za hodinu. Podobných úprav se dočkalo tak i letiště v třetím největším rumunském městě Jasy. Vláda tím signalizuje, že od zrušení pasových kontrol o očekává příliv turistů. Andrej z cestovní kanceláře je k tomu ale spíš skeptický:

Čtěte také

Konec současného režimu, konec korupce a život v normální zemi. To slibuje Maďarům Orbánův vyzyvatel

„Je trochu brzy dělat nějaké odhady, ale o kolik se zkrátí čekací doby? O půl hodiny? O hodinu? Když jedete na týdenní dovolenou, není to podle mě rozhodující faktor. Větší vliv by mělo zrušení kontrol na pozemní hranici.

Zásadní posílení turismu v Bukurešti nečeká ani socioložka Irina Zamfireskuová. I tak by se podle ní ale mělo začít v Rumunsku mluvit například o dostupnosti bydlení, kterou intenzivní turismus v mnoha evropských městech spíš snižuje.

„I mnoho politiků používá frázi: "Chceme, aby to tady vypadalo jako v zahraničí," a ve jménu toho vystěhovávají zranitelné lidi z historických domů v centru města a vyhrožují jim odebráním dětí. Žádné sociální bydlení přitom nemáme. Přes 98 procent nemovitostí je v soukromých rukách. To je nejvíc v EU,“ uzavírá socioložka Irina.