Vnitřek Měsíce se v minulosti obrátil naruby
TLDR: Enormní srážka Měsíce a velké planetky v minulosti vedla k geologické inverzi struktury Měsíce, naznačuje (opět) nová práce. Studie tuna.
Měsíc jítří lidskou představivost, co je člověk člověkem. Dnes to paradoxně v řadě ohledu platí stejně jako na úsvitu dějin – nedávno mohli v Americe pozorovat zatmění, které místním připomnělo jedno lunární unikum: skutečnost, že jeho velikost je při pohledu ze Země stejná jako velikost Slunce! Ale to není jediná měsíční pozoruhodnost. Nová studie připomíná, že před miliardami let byl Měsíc doslova obrácen naruby!
Lunární transformace
Nejen vy s ponožkami (neřku-li jinými oděvy!), ale i Měsíc se převrátil naruby. Alespoň co do vnitřní kompozice – a podle lanetárních vědců Weiganga Lianga a Adriena Broqueta z Arizonské univerzity.
Tato hypotéza není úplně nová – ostatně nynější práce jen rozšiřuje jinou, o které psal Pavel Gabzdyl vloni, která zase rozšiřovala starší. Hypotéza již dál v minulosti byla navržena jako potenciální vysvětlení toho, že povrchové složení Měsíce je značně asymetrické. Nová práce však pro starší nápad našla další argumenty. Díky kombinaci reálných gravitačních map a nových simulací vnitřních pochodů Měsíce přinesli vědátoři pádné důkazy podporující déle panující teorii převrácení měsíčního pláště.
Podle ní se část lunárního pláště, která byla kdysi ukryta hluboko pod povrchem, dostala na světlo – zatímco ta, která byla na povrchu, se propadla do nitra. Převrácení, neasik. Výsledkem tohoto kosmického převrácení je Měsíc s chemickým povrchem flekatým jak nedojezené jablko.
Gravitační gymnastika
Klasicky platí: stroj času nemáme. Vědátoři usuzují na scénář geologického (lunologického?) převratu zejména z rozložení hustých (čili gravitačně silnějších) ložisek bohatých na ilmenit a další minerály.
Ze simulací vypadlo, že gravitační anomálie na přivrácené straně Měsíce odpovídají přítomnosti a poloze hustých hornin s hustými minerály, které by za normálních okolností měly dlít hlouběji po povrchem. Jak se ale Měsíci podařil tento výkon?
Modely týmu nastiňují scénář, podle něhož byl raný měsíční život bouřlivý jak ostravský teenager. Autoři přesně určili dobu, kdy k tomuto převrácení mělo dojít: přibližně před 4,22 miliardami let, tedy krátce poté, co se Měsíc zformoval z kusu Země, který se odlomil při prudké srážce na počátku historie Sluneční soustavy.
Jeho povrch byl zřejmě stále plný roztavených hornin, takže následný další velký impakt nadělal pořádné vlny nejen na povrchu. Po obřím nárazu se v zásadě husté vrstvy bohaté na ilmenit potopily, aby se jako útroby lávové lámpy opět zvedly, převrátily plášť a rozložily po měsíčním povrchu čedič bohatý na titan…
Dávné kataklyzma
Proč se ale koncentrujou tyhle šutráky na blízké straně? Tady na pomoc přichází pánev Jižní pól-Aitken, což je výsledek obrovského impaktu na odvrácené straně. Právě ten mohl zamíchat lunárním nitrem a přimět husté minerály k migraci. Tento geologický pohyb by zanechal (simulacemi predikovaný) zanechal výrazný gravitační otisk, a tak potvrdil podezření vědců o dávném lunárním převratu.
Gravitační pole Měsíce tak není jen mapou jeho současnosti, ale i kronikou jeho dramatické minulosti, která je svědkem převrácení pláště, jež přetvořilo jeho podstatu. Jakkoliv tak Měsíc dnes stále jitří naší zvědavost, věda nám pomáhá osvětlit bouřlivou minulost našeho nejbližšího nebeského příbuzného.
[Ladislav Loukota, JRN, PG]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz
