Modrooké seveřanky měly větší pravděpodobnost, že nezůstanou na ocet. Byly jako magnet
Foto: Subbotina / Depositphotos
Severoevropští předci člověka žili v paleolitu takovým způsobem, že početně bylo více žen než mužů. Tento nepoměr pravděpodobně přispěl k tomu, že se zde upevnila a rozšířila pozice světlých mutací duhovky. Za vším byl výběr atraktivnější, rozuměj „neokoukané“ partnerky s odlišnou barvou očí.
Přibližně před 6 až 10 000 lety došlo poblíž Černého moře ke genetické mutaci genu OCA2, která způsobila přechod od hnědých očí k modrým a vyvolala tzv. efekt zakladatele. To znamená že nedlouho poté došlo k rozsáhlé migraci od Černého moře do severní Evropy. Dnes má většina modrookých jedinců původ odtud, uvádí server The Tech.
Eskymácká výměna manželek: Pohostinský sex, mnohoženství, mnohomužství i dítě s jiným museli Inuité…
Zmíněná mutace iniciovala vznik modrookých jedinců, přičemž tento znak se postupem času rozšířil napříč světem s typickými ohnisky výskytu. Obecně se světlé oči vyskytují u lidí původem z Evropy. Světlé barvy převažují v oblasti Pobaltí a celkově v severní, střední a východní Evropě .
Velký světlý objev
V roce 2008 učinili vědci obrovský průlom v chápání barvy očí. U sledované populace našli genetický rozdíl u modrookých lidí v genu zvaném OCA2. Ten je chápán jako důležitá součást barvy očí jako jeden z mnoha genů, které se podílejí na tvorbě melaninu, pigmentu nacházejícího se v kůži, vlasech a očích. Hnědé oči mají plné množství melaninu, zatímco jakákoli jiná barva očí má méně. Tento nově nalezený rozdíl v OCA2 způsobuje, že se v očích tvoří méně pigmentu.
Druhou nejčastější barvou očí na světě je modrá - podle několika odhadů má tuto barvu asi 8 až 10 % světové populace.
Selektivní výhoda
Modré oči pravděpodobně byly v určitých prostředích selektivní výhodou. V oblastech s nižší intenzitou světla, jako jsou severní zeměpisné šířky, mohli mít modroocí jedinci lepší zrak a schopnost vidět při slabém světle, což zvyšovalo jejich šance na přežití a rozmnožování.
Pohlavní výběr
Modré oči byly zřejmě upřednostňovány při výběru partnera, na opačné pohlaví působily velice přitažlivě. Některé studie naznačují, že modroocí jedinci mohou být vnímáni jako atraktivnější, což vede k vyšší pravděpodobnosti pohlavního styku a předávání znaku modrých očí potomkům. To se zřejmě událo na severu Evropy. Jak ale vypadala společnost, ve které se světlé oči začaly objevovat a posléze rozšiřovat?
„Byla to společnost lovecko-sběračská, kde získat dostatek potravy pro sebe a své potomky bylo velmi náročné. Muži se vydávali na lov za velkými stády býložravců a často na těchto cestách přišli o život. Ženy se věnovaly sběru a nebyly vystaveny takovému nebezpečí. Jak toto ovlivnilo poměr pohlaví a způsob párování?“ vznáší otázku Johana Hořejší ve své bakalářské práci na téma Biologický význam a kulturní role lidských očí a barvy oční duhovky.
Odpověď zřejmě zní, že „operativní poměr pohlaví, tedy poměr nespárovaných mužů a nespárovaných žen, byl ve prospěch žen – těch bylo oproti mužům dost. Za jiných okolností by se dalo předpokládat, že bude docházet k polygynii (mnohoženství). Ne tak v lovecko-sběračské společnosti. Potrava získaná sběrem byla sice důležitá, ale zdaleka nehrála takovou roli, jako potrava získaná lovem. Obstarat rodinu bylo tak náročné, že si muž nemohl dovolit mít více žen a byl monogamní.“
Podle Johany Hořejší zde byl tedy velký selekční tlak na ženy, protože mohly snadno zůstat nespárované. Obecně platí, že neobvyklý vzhled bývá pro jedince spíše nevýhodou, protože je výraznější a tím více ohrožený. V případě zbarvení duhovky ale toto nehraje roli. Naopak neobvyklý vzhled se stal pro ženy výhodou v pohlavním výběru. V populaci, kde byli všichni hnědoocí, se modrooká žena jevila jako rarita a byla pro muže atraktivnější.
„Vzácnější vzhled jedince, v pozdní paleolitické společnosti tedy modrooké ženy, měl větší šanci získat partnera a předávat své geny s alelami (konkrétní forma genu) pro světlý fenotyp dál,“ vysvětluje Hořejší ve své práci.
Pigmentace kůže
S pohlavním výběrem a jeho důsledky také souvisí další zajímavý aspekt, upozorňuje Hořejší. Pigmentace očí, vlasů a kůže je značně provázaná a v případě barevnosti kůže zde máme podobný gradient jako u pigmentace očí. Severně žijící populace jsou méně pigmentovány než populace žijící blízko rovníku. To platí pro muže i ženy stejně.