Komunitní energetika. Kněžice razí energetickou soběstačnost… a mají i elektřinu navíc

27. duben 2024

Kněžice na Nymbursku slouží už 17 let jako vzorový příklad „energeticky soběstačné obce“. Jejich energetický provoz zahrnuje dva kotle, jednu bioplynovou stanici a jednu kogenerační jednotku. A do budoucna chystají také fotovoltaiku. Jak nákladné je podobný okruh vybudovat? Jaká je jeho návratnost? A co přinese nástup komunitní energetiky obecně?

Na ty otázky odpovídá kněžický starosta Milan Kazda a energetičtí experti Jakub Maščuch, poradce prezidenta pro energetiku, Martin Ander ze Svazu moderní energetiky a Jaromír Klusák z Pražského společenství obnovitelné energie.

Biomasa znamená soběstačnost

Podcast Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my vznikl v organizaci Člověk v tísni.
Čtvrtou epizodu připravila: Magdaléna Trusinová
O mix zvuku se postaral: Tomáš Tkáč
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgii zastala: Martina Pouchlá
Věcnou správnost garantuje: Magdalena Davis
Autorkou vizuálu je: Kateřina Čiberová

Starosta Kněžic vysvětluje, že jejich obecní energetický provoz řeší několik problémů zároveň: vytápění, nakládání s gastroodpadem a bioodpadem a také chybějící kanalizaci a čističku odpadních vod (a to včetně nakládání s kaly). Zmiňované dva kotle, jedna bioplynová stanice a jedna kogenerační jednotka ještě kromě výše jmenovaného zajišťují také trochu elektřiny jako bonus.

„Principiálně jsme chtěli navázat na naše předky, kteří si pro zvířectvo vypěstovali krmivo na vlastním poli a kromě trochy uhlí nepotřebovali nic dovážet odjinud,“ popisuje kořeny svého přemýšlení o komunální energetice Kazda s tím, že v dřívějších dobách byli samozřejmě lidé skromnější a netopilo se tolik jako dnes.

Uvažujeme lokálně – slámu vykupujeme od místních

Za celým projektem stála jednoduchá rozvaha, že když obec vykoupí slámu či jinou biomasu od místních zemědělců a použije ji na produkci tepla, za které místní obyvatelé budou platit méně než u komerčních dodavatelů, bude to pro všechny výhodné a ekonomické toky zůstanou v lokalitě.

„Navíc se tím podporuje zaměstnanost a výrazně se vylepšil životní standard i životní prostředí v obci,“ doplňuje starosta Kazda.

Provoz si žádá práci, ale také zvyšuje zaměstnanost

Kněžický energetický provoz zaměstnává šest lidí. O podobné provozy je ale opravdu třeba se starat, a ne ve všech obcích pokládají za výhodu zvýšení zaměstnanosti, podotýká energetický expert Maščuch, který je také poradcem prezidenta pro energetiku:

„Projekty, které jsme posuzovali, měly velmi často dobrou ekonomickou návratnost – třeba pět let, nebo i čtyři roky. Důvodem, proč zůstaly jen na papíře, je strach zodpovědných osob. Bojí se, protože si uvědomují, že se energetickému provozu budou muset věnovat. Není to žlutý kohoutek, se kterým otočíte, on vždycky funguje a můžete to pustit z hlavy. Biomasa potřebuje péči. A také vybavení.”

Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my je jedním z výstupů klimatických programů Člověka v tísni, které mají za cíl zvýšit odolnost české krajiny vůči nežádoucím dopadům změny klimatu. V projektu LIFE WILL podporuje Člověk v tísni adaptační opatření na lokální úrovni, ať už jde o opatření proti nečekaným povodním, výraznému suchu, půdní erozi, nebo úbytku biodiverzity v krajině. Výběr aktérů v podcastu zohledňuje právě tyto klimatické aktivity Člověka v tísni.

Slova Jakuba Masčucha potvrzuje starosta Milan Kazda, když ukazuje obecní vozový park, kde nechybí traktory s vlečkami, sekací stroje a další zemědělská technika. Jedna vlečka je pak k vidění při procházce vesnicí – obecní zaměstnanci na ni nakládají spadané listí. I to je potrava pro bioplynku a zdroj energie.

A na řadě je fotovoltaika

Dalším krokem, který v Kněžicích plánují, je zaměřit se na rozvoj obecní fotovoltaiky. Kněžice mají vypracovaný projekt na solární panely na střechy úřadu, kotelny a také skladu paliva. Legislativa by komunitní energetiku měla umožnit od léta 2024. Mělo by to znamenat podporu lokální produkce i spotřebu obnovitelné energie za nižší ceny. Zákon má např. umožnit zakládání energetických družstev, společně provozovat solární elektrárny a pak z nich také společně odebírat elektřinu.

Poslechněte si celou čtvrtou epizodu v audiozáznamu.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.