»Březen nebo duben«: Jak Zelenský dal Johnsonovi ultimátum pro vojenskou pomoc?

Když se Mike Johnson v říjnu ujal funkce předsedy Senátu, byl odhodlán podmínit další vojenskou pomoc Ukrajině – spojit ji s dalšími body, jako jsou ustanovení o silnější ochraně hranic, která by s velkou pravděpodobností neprošla demokratickým Senátem. Informoval o tom list POLITICO s odvoláním na své zdroje.

Mike Johnson byl předsedou parlamentu necelé dva měsíce, když za ním přišel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se vzkazem: Čas se krátí. Zelenský dal podle lidtu jasně najevo, že Ukrajina nemůže odolávat náporu ruských raket a bezpilotních letounů. »Březen nebo duben,« řekl Zelenský podle dvou lidí obeznámených s konverzací.

Podle dalších osob obeznámených s uvažováním předsedy parlamentu, kterým byla poskytnuta anonymita, aby mohly hovořit o interních úvahách, prosincové setkání a chmurná prognóza významně přispěly k Johnsonovu rozhodnutí jít proti svým konzervativním kolegům a přijít Ukrajině na pomoc s balíčkem pomoci ve výši 60 miliard dolarů.

Johnson Zelenského lhůtu dodržel, když mu zbývalo jen něco málo přes týden.

Neexistuje jediný důvod, proč se Johnson, který dříve trval na tom, aby podpora Ukrajině byla vázána na konzervativní hraniční politiku, tentokrát dostal k ano. Setkání se Zelenským však dodalo Johnsonovi větší naléhavost při rozhodování, zda se mu vyplatí vsadit na svou pozici a poslat na Ukrajinu více zbraní, uvedli pro list lidé obeznámení s jednáním.

Když se Johnson v říjnu ujal předsednického křesla, byl rozhodnut podmínit další vojenskou pomoc Ukrajině – spojit ji s dalšími body, jako jsou ustanovení o silnější ochraně hranic, u nichž bylo velmi nepravděpodobné, že by prošly demokratickým Senátem. Postupem času se tento seznam rozšířil o přeměnu části pomoci na půjčky a využití zabaveného ruského majetku k »obnově Ukrajiny«.

Ale poté, co ukrajinský vůdce zmínil, že jeho vojákům do jara téměř dojdou zbraně, osoba z vedení Sněmovny reprezentantů obeznámená s Johnsonovým uvažováním uvedla, že předseda Sněmovny reprezentantů rozhodl, že je třeba jednat dříve. »Potřebovali munici a techniku, aby mohli skutečně pokračovat v boji,« uvedla tato osoba, které byla rovněž poskytnuta anonymita, napsal POLITICO.

Úkol připravit legislativu a další postup připadl Joshi Hodgesovi, Johnsonovu poradci pro národní bezpečnost. Hodges, který studoval na Námořní válečné škole a napsal profil stylu vedení ruského prezidenta Vladimira Putina, byl jedním z nejvýznamnějších obhájců vyslání pomoci na Ukrajinu ze strany úřadu.

»Josh je tím, kdo v tomto období udělal většinu těžké práce,« uvedla osoba obeznámená s Hodgesovou rolí. »Je to on, kdo to všechno pomalu dával dohromady s ministerstvem obrany, NSC, předsedy výborů a dalšími členy.« Po celé měsíce se také snažil zajistit Johnsonovi prostor potřebný k získání ústupků a k přijetí rozhodnutí.

Hodges měl na Johnsona také přímý vliv. Ten si měl vyslechnout rady ostatních členů své kanceláře, aby s pomocí nepokračoval, nebo aby pomoc Izraeli pouze podpořil. Hodges však kromě jiných hlasů tvrdil, že USA mají příležitost postavit se rostoucí ose mezi Ruskem, Čínou a Íránem způsobem, který je okamžitý a nákladově efektivní.

»Podle osoby obeznámené s Hodgesovým postojem by neposkytnutí pomoci nyní oslabilo postavení Ameriky ve světě a posílilo její protivníky v době, kdy jsou stále nepřátelštější. Tato volba by také zabránila tomu, aby se za miliardy dolarů vybudovaly další vojenské kapacity USA, protože starší zbraně se dostaly na Ukrajinu,« napsal list.

Během posledních dvou týdnů informovali zpravodajští pracovníci a analytici zákonodárce na Kapitolu, včetně Johnsona, o situaci na Ukrajině.

Tito činitelé uvedli, že se stále více domnívají, že Putinovy plány mu pravděpodobně přinesou vítězství na Ukrajině – a to dříve, než se očekávalo -, pokud nová americká pomoc neprojde. Putin by se podle listu do konce roku 2024 mohl ocitnout v situaci, kdy by byl schopen vyjednat se Zelenským výhodné podmínky, uvedli úředníci a analytici. Ředitel CIA Bill Burns toto hodnocení veřejně zopakoval v polovině dubna.

V úterý, kdy se sněmovna vrátila k zasedání, na Johnsona zaútočili konzervativní kolegové a požadovali, aby prosazoval pouze pomoc Izraeli – nebo aby dodatek nepodpořil vůbec. Někteří tvrdili, že předložení opatření pro Ukrajinu by vedlo k jeho odvolání z funkce předsedy parlamentu. Později večer Johnson ještě jednou shromáždil své asistenty. Znovu probrali všechny argumenty pro a proti a rozebrali všechny scénáře. Uprostřed toho všeho Hodges zaníceně prosil, aby plán zahraniční pomoci podpořil, což se nakonec stalo.

Americký prezident Joe Biden pak tento týden ve středu podepsal schválený balíček zákonů na obnovení dodávek zbraní Izraeli, Tchaj-wanu a Ukrajině. Balíček v celkové výši 95 miliard dolarů zahrnuje kromě 61 miliard dolarů pro Ukrajinu také 26 miliard dolarů pro Izrael a prostředky na humanitární pomoc civilistům v konfliktních zónách, včetně pásma Gazy.

(cik)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy