„Okamžitě jsme věděli, že jde o zajímavý objekt s výjimečně jasným vyzařováním v různých vlnových délkách,” říká Joseph Callingham z Nizozemského institut pro radioastronomii. „Následoval příval nápadů, co by to mohlo být. Žádné učebnice se totiž o podobném systému dané povahy nezmiňovaly.”
Odborníci se tak rozhodli, že se pokusí pořídit infračervený snímek s vysokým rozlišením. Cílem bylo odhalit morfologii prachu, podle něhož mohli rozlišit, zda se jedná o mladý hvězdný objekt, nebo dvojhvězdu.
„Když se fotografie objevila na obrazovkách, bylo nám jasné, že jde o něco zcela jedinečného. Červená spirála připomínala hada s velkým okem. Pojmenovali jsme ji proto Apep, podle nepřítele božstva slunce Ra,” vzpomíná Callingham.
Druhý snímek, jenž byl pořízen o několik měsíců později, ale ze systému vytvořil ještě větší záhadu. I přestože odborníci vypočítali, že plyn se kolem něj pohybuje rychlostí přes 3400 km/s, na obrázku byl stále na stejném místě.
Apep
„Netušili jsme, co se děje. Bylo to jako odhalit peříčko v hurikánu, které se téměř nehýbe,” přiznává astronom. „Kriticky jsme zhodnotili, že jsme se možná spletli a objekty se nacházejí dál, než jsme si mysleli.”
Čísla vlnových délek však mluvila jasně. Naměřená data navíc podpořily absorpční čáry ve spektru vzdálených hvězd. Vědci se proto zaměřili na jediný úkol – vysvětlit nesoulad mezi rychlostí plynu a prachu.
Během několika týdnů bylo jasno. Systém tvoří dohromady tři Wolf–Rayetovy hvězdy, které jsou v závěrečné fázi svého života. Vyznačují se vysokou hmotností a rychlou rotací.
Dvě z nich jsou asi 10 až 15krát větší než naše Slunce a obě jsou více než 100 000krát svítivější a dosahují teploty 25 tisíc °C. Počítačové modely zároveň potvrdily, že prach se pohybuje rychleji u rovníku a směrem k pólům zpomaluje.
Ničivá trojhvězda
„To naznačuje, že Apep může během svého zániku vyprodukovat silný gama záblesk, s nímž se naše galaxie ještě nesetkala. Dá se tak označit za časovou bombu,” říká Joseph Callingham.
Záblesky gama jsou totiž jedny z nejenergetickejších a nejničivějších událostí, ke kterým ve vesmíru dochází.
Výpočty naznačují, že přímý zásah tak intenzivního výbuchu by mohl negativně ovlivnit život na Zemi. Poškodil by totiž ozonovou vrstvu a způsobil kyselé deště.
V případě Apepa se prý ale nemusíme bát. Naše planeta se nachází mimo jeho trajektorii. Pokud tedy dojde k zániku tohoto systému, astronomové ho mohou pozorovat v bezpečné vzdálenosti.
Zdroje: www.communities.springernature.com, www.cnn.com, www.theconversation.com
