Před nedávnem mne zaujaly prostesty zemědělců respektive dnes pod více sexy názvem farmářů, respektive těch, kdo točí svůj kapitál v zemědělské výrobě – rostlinná, živočišná a zpracovatelský průmysl. Tedy protesty kapitalistů v zemědělské výrobě – dále jen „zemědělců“. Ti to oproti obchodníkům mají těžší tím, že obzvláště v zemědělské výrobě dokáží otočit kapitál jen jednou za rok.
Proto jsou ve zpracovatelském průmyslu dosahovány větší zisky, než v rostlinné a živočišné výrobě. Obrátka kapitálu je pro jeho výnosnost zásadní a tak každý den ušetřený na růstu hormony dopovaného brojlera se nakonec projeví ve vyšší míře roční výnosnosti kapitálu. Svého času oblíbené téma redaktorů ČT cena rohlíku je vždy ukázkovým příkladem jejich naprosté neznalosti ekonomie. Když jím obchodník se zkroucenou tváří řekne, že má na rohlíku 10 haléřů, tedy pár mrzkých procent, tak jen se zasmušilou tváří pokyne hlavou. Jenže z pohledu roční výnosnosti kapitálu, pokud tento rohlík prodáte 300x za rok, pak držíte v něm kapitál 2,80 Kč, ale výnos je při marži 10 haléřů 30 Kč. Samozřejmě máte náklady. Tento absurdní příklad uvádím jen pro dokreslení toho, proč jsou zisky obchodních řetězců a obchodního kapitálu vyšší než v zemědělství.
Jako daňový poplatník jsem nucen tento dotační cirkus skrz státní rozpočet platit a protože dotace z tohoto sektoru nekončí v mé kapse, ale naopak jsou mi z kapsy tahány, tak říkám rovnou předem, že tento článek nebude zrovna chrochtat blahem nad chrabrou jízdou plechové kavalerie za účelem otrávit život těm, kteří nedobrovolně přispívají na Gumball udatných „zemědělců“. Přijde mi poněkud nemravné přijímat dotace na desítky titulů, ale když enomrní zisky poklesnou, tak nazpátek na ministerstvo metat hovna. Na druhou stranu prohlašuji, že si vážím práce každého člověka, tedy i těch, kteří pracují v sektoru zemědělství.
Když vylétly tržní ceny zemědělské produkce po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, tak jsme žádné protestující „zemědělce“ v ulicích pozorovat nemohli. Proč také protestovat, když to tak sype. Jenže nic netrvá věčně.
Impuls těmto protestům dalo snížení výkupních cen na trhu, které způsobilo opadnutí válečné hysterie a zvýšení objemu bezcelních dovozů z Ukrajiny. Dále chystané zavedení povinnosti neobhospodařovat až 10% půdy a zřejmě další zavedení kontrol a administrativní zátěže pro „zemědělce“ – povětšinou příjemce dotací. Zároveň s tím došlo k promítnutí vyšších cen i na vstupech zemědělské výroby a tedy snížení nominálních zisků tohoto sektoru hospodářství na zhruba předválečnou úroveň avšak díky inflaci vlastně k jejich reálnému snížení. Reálné příjmy se však propadly většině obyvatelstva, jenže dobývat rentu za pomoci protestů je tak lákavé. Vlastní kapsa je vždy přednější a tak deficit, nedeficit, hr na ně! Po lékařích „zemědělci“ a nyní se chystají na zteč soudní úředníci.
Je zajímavé, jak je to dnes v zemědělství tak špatné s veškerou moderní technikou, chemií, scelenými lány, traktory schopnými za jednu hodinu obdělat diametrálně větší plochu oproti zastaralé technice natožpak ve srovnání s technikou sedláků, kteří bez dotací obdělávali půdu s párem volů či koní za pomoci ruchadla bratří Veverků z Rybitví a chasy – bezzemků. Jak to ti lidé tehdy dokázali?
Podívejme se nyní konkrétně o jaké částky se tu jedná.
2024-03-26_Statni-rozpocet-2024-v-kostce_v02.pdf (mfcr.cz) – rozpočet 2024 celkem 2 192 MLD Kč , z toho 2,45% celkové výdaje Ministerstvo zemědělství 53,707 MLD KČ, z toho – kapitálové – investiční výdaje 4,2% – 7,79 MLD. KČ
Přepočteno na jednoho pracujícího (uvažujme ca 5 mil) se jedná o částku 10 741 Kč ročně.
Detail k rozpočtu MZ zde: komentar-k-rozpoctu-pro-rok-2024 (eagri.cz) – doporučuji alespoň projet, je to pár stránek, ale desítky miliard výdajů.
Jedním z nástrojů k udržení výnosnosti půdy (respektive cen zemědělské produkce) na daném území je zabránit dovozům produktů ze zemí, kde mají pro produkci lepší podmínky, případně nižší náklady a půdu s vyšší úrodností. Tímto nástrojem je celní unie evropského prostoru a v největším detailu jsou celní tarify uvedené na 676 stranách zde.
Nejedná se o nic nového, tento nástroj se používal v Anglii už v 19. století. Pokud jste se narodil do rodiny, která ovládala stovky hektarů, bylo vašim výsostným zájmem bránit konkurenčním dovozům tak, aby neklesala cena vaší produkce na trhu. Problém však způsobil nástup industriální výroby a vznik další třídy majetných, kterým se dnes korektně říká průmyslníci. Nyní jsme se dostali do stavu, kdy je buď dotována přímo produkce nebo dokonce dotována zemědělská neprodukce.
Podívejme se ve větším detailu na nástroje, kudy se tyto peníze k „zemědělcům“ dostávají.
Jsou to:
Dotační programy – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
Pokud mrzne, přijde Tornádo atd.:
Řešení rizik a krizí v zemědělství – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
Zde je třeba mléko a ovoce a zelenina do škol:
Společné organizace trhů – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
Máte rybník? Ne? Ale co když ano? Pak:
Operační program Rybářství 2021–2027 – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
Konkrétně pokud vás zajímají částky po jednotlivých příjemcích, pak zde je naleznete i ke stažení v pdf nebo můžete zadat do Full textu například zpracovatele Madeta. Nenechme se mýlit, že se jedná o prostředky z Fondů EU. Jsou to prostředky, které občané nejdříve ze svých kapes do EU odvedou, aby pak byly přiděleny ale tentokrát do jiných kapes.
Seznam příjemců dotací z Fondů EU – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
A protože si „zemědělci“ vymohli navýšení dotací tak, aby jejich dotace nebyli o tolik menší, jako dotace „zemědělců“ z bohatších zemí EU, dorovnávají se tyto ze státního rozpočtu. Opět si můžete zadat do Full textového hledání koho jen chcete, než dojde k ukončení této funkčnosti:
Seznam příjemců dotací z národních zdrojů – Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz)
Tento fond slouží k poskytnutí úvěrů „zemědělcům“ za zvýhodněných podmínek – rozuměj s nižší úrokovou sazbou. Rozdíl mezi tržní a poskytnutou úrokovou sazbou je posléze bankám hrazen ze státního rozpočtu, tedy z našich daní. Jedná se o úvěry na nákup strojů i půdy. A o bankovní garance. Další šíbri, kteří si chtějí nechat dotovat úvěry, tentokrát na koupi své produkce, jsou developeři.
PGRLF | Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Další formou podpory je nižší spotřební daň o ca 8 Kč na litr nafty podle druhu zemědělské produkce. Schválně, který ze zemědělců, které znáte, má auto na benzín? No a není ani výjimkou, že si k některým „zemědělcům“ jezdí tankovat jejich kámoši a kolenovrti.
Vláda neomezí podporu tzv. zelené nafty, řekl Výborný | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Zelená nafta: Přiznání za rok 2022 odevzdejte do 31.3.2023 | PRO-BIO
Schwarzenberg měl vrátit dotaci, Kalousek mu to prominul | e15.cz – obnova rybníků po povodni – tohle jsou drobné.
Karel Schwarzenberg předává lesnictví synovi. Loni vydělalo přes sto milionů | e15.cz – Společnost také inkasovala zemědělskou dotaci 140 milionů, která jí dopomohla ke konečnému zisku přes sto milionů korun. Jak říkával Jirka Paroubek, kdo z vás pitomci tolik má.
Troufnu si tvrdit, že průměrný vohnout sto míčů nevydělá za celý život. Přečíst si takový článek je velice motivační a dodá vám chuť usilovně dál pracovat a odvádět daně. Faktem je, že část dotací skončí u pozemkových vlastníků a proto je taková poptávka po půdě od té doby, co na ní začaly růst dotace. Navíc, dopad granátu jí nezničí a po společenském převratu a jeho reverzi je šance, že se k ní opět na rozdíl k akciovým podílům, dostanete.
Tolik k protestům „zemědělců“.
28.04.2024 kipa
Související články:
- Džon dýr gambol (návrat do reality) (7.5.2024), Funes
(127x známkováno, průměr: 2,23 z 5)